8 C 89/2022-47 — Obvodní soud pro Prahu 7

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 89 379 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 13. 6. 2017 uzavřela žalobkyně se žalovanou 1. smlouvu o pronájmu nebytových prostor, na základě které žalobkyně zprostředkovala souhlas s umístěním sídla žalované 1. na adrese [adresa žalované], za úplatu 4 788 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců umístění sídla na uvedené adrese. Žalovaná 1. měla přitom předplaceno umístění sídla do 13. 6. 2018. Podle smlouvy byla úplata za následující období pronájmu splatná vždy do 5. dne následujícího měsíce po uplynutí předplaceného období. V opačném případě měla žalovaná 1. změnit své sídlo a učinit k tomu potřebné kroky, aby došlo k výmazu této skutečnosti z obchodního rejstříku. Žalovaná 1. za další období ničeho neuhradila a nadále má své sídlo evidované na uvedené adrese poskytnuté žalobkyní. Zavázala se přitom, že v případě prodlení s úhradou úplaty je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu za 36 měsíců prodlení (od února 2019 do února 2022 včetně). Přílohou ke smlouvě je rovněž ručitelské prohlášení žalovaného 2. ze dne 13. 6. 2017, kterým se žalovaný 2. zavázal uspokojit žalobkyni závazek žalované 1., pokud jej sama nesplní. 2. Žalovaní zůstali ve věci nečinní a k podané žalobě se nikterak nevyjádřili. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 13. 6. 2017 se žalovanou 1. smlouvu o pronájmu nebytových prostor na dobu neurčitou, na základě které žalobkyně pronajala sdílenou kancelář a umožnila umístění sídla na adrese [adresa žalované]. V č.l. II. bod 1. smlouvy bylo sjednáno nájemné ve výši 4 788 Kč bez DPH za každých započatých 12 kalendářních měsíců, přičemž splatnost byla stanovena vždy do 5. dne kalendářního měsíce poté, co uběhne předplacená doba. Žalovaná 1. se v čl. IV. bod 2. smlouvy zavázala k úhradě smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý byť jen započatý kalendářní měsíc prodlení se splněním povinnosti zajistit výmaz umístění sídla do 30 dnů od prvního dne prodlení s úhradou nájemného, resp. od ukončení nájemní smlouvy. Splatnost smluvní pokuty pak podle smlouvy nastává vždy bezprostředně poté, co je k její úhradě žalovaná 1. vyzvána, nejpozději však do 14 dní ode dne doručení výzvy k její úhradě (smlouva o pronájmu nebytových prostor ze dne 13. 6. 2017). Žalovaný 2. se svým ručitelským prohlášením výslovně zavázal uspokojit žalobkyni dluh žalované 1., spočívající v úhradě sjednaného nájmu a případných smluvních pokut, pokud žalovaná 1. svůj závazek sama nesplní. Ručitelské prohlášení učinil jako fyzická osoba, bez určení, že jeho ručitelské prohlášení je platné pouze v případě, že bude statutárním orgánem žalované 1. (ručitelské prohlášení ze dne 13. 6. 2017). Na kontaktní email [email], podle smlouvy ze dne 13. 6. 2017, žalobkyně zaslala žalované 1. výzva k úhradě dlužného nájemného (email ze dne 22. 5. 2018). Žalobkyně vyzvala žalovaného 2. k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to mj. konkrétně dlužného nájemného ve výši 17 380 Kč včetně DPH a dlužné smluvní pokuty za prodlení ve výši 34 000 Kč, neboť žalovaná 1. nesplnila dobrovolně své závazky vyplývající ze smlouvy ze dne 13. 6. 2017 (výzva k úhradě dluhu a předžalobní upomínka ze dne 5. 12. 2019, včetně doručenky žalovanému 2.). 5. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2018 odst. 1 o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2018 odst. 2 o. z. ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2019 odst. 1 o. z. ručení předpokládá platný dluh dlužníka; ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud uzavřel, že žalobkyně se žalovanou 1. uzavřela dne 13. 6. 2017 platně smlouvu ve smyslu ustanovení § 2201 o. z. za užití ustanovení § 2302 a násl. o. z., na základě které poskytla žalované 1. prostor a umístění sídla na výše uvedené adrese [adresa žalované]. Žalovaná 1. však nájemné za období po 13. 6. 2018 neuhradila a zároveň podle smlouvy nezajistila výmaz sídla na výše uvedené adrese z obchodního rejstříku. Z tohoto důvodu žalobkyni podle čl. II. bodu 1. smlouvy ze dne 13. 6. 2017 náleží odměna ve výši 4 788 Kč bez DPH (tj. 5 793 Kč s DPH) za každých následujících i jen započatých 12 kalendářních měsíců, ve kterých žalovaná 1. užívá služeb žalobkyně, spočívajících v umístění sídla na poskytnuté adrese. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu částky 17 379 Kč (3x 5 793 Kč) za dlužné nájemné s DPH za započatá období od července 2019 a následující, jak žalobkyně požadovala. Nájemné bylo přitom splatné do 5. kalendářního dne v měsíci poté, co předchozí předplacené období uplynulo (čl. II. bod 1. smlouvy), tj. vždy do dne 5. 7. příslušného roku. Jelikož žalovaná 1. neuhradila včas splatné nájemné, aniž by sídlo z poskytnuté adresy z obchodního rejstříku řádně včas odstranila, dostala se s jeho úhradou dne 6. 7. 2019, resp. dne 6. 7. 2020 a dne 6. 7. 2021 do prodlení, pročež žalobkyni rovněž vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od data splatnosti jednotlivých nájmů. Soud zároveň rozhodl, že se žalovanou 1. je povinen dlužnou částku, představovanou neuhrazeným nájemným s příslušenstvím, uhradit společně a nerozdílně i žalovaný 2., neboť vystupuje ve věci jako ručitel žalované 1. Nárok žalobkyně vůči žalovanému 2. vyplývá z jeho ručitelského prohlášení ve smyslu ustanovení § 2018 odst. 1 o. z., které bylo platně učiněno v písemné formě podle ustanovení § 2018 odst. 2 o. z. Žalovaný 2. se přitom zavázal ručit za žalovanou 1. jako fyzická osoba, nijak jako jednatel žalované 1. Proto nijak na jeho ručení nemá vliv, zda stále působí ve společnosti žalované 1., či nikoliv. 7. Žalobkyni soud tímto rozsudkem přiznal i nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 72 000 Kč, a to s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 72 000 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, kterou představovalo prodlení žalované 1. s úhradou odměny za poskytování služeb po dobu 36 měsíců (únor 2019 až únor 2022 včetně, neboť žalovaná 1. měla předplaceno toliko do 13. 6. 2018). Ve smyslu čl. IV. bod 2. smlouvy ze dne 13. 6. 2017 nastává splatnost smluvní pokuty až poté, co žalobkyně žalovanou 1. vyzve k její úhradě, resp. nejpozději do 14 dnů od doručení takové výzvy. Ujednání o smluvní pokutě bylo přitom platně ujednáno podle § 2048 o. z. K vyzvání žalované 1. ke konkrétně specifikované smluvní pokutě přitom do