16 C 108/2018-113 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka]) s odůvodněním, že dne [datum] došlo na dálnici [anonymizováno] k dopravní nehodě, při níž vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], narazilo do před ním jedoucího vozidla a následně došlo k poškození ocelových svodidel ve vlastnictví České republiky, s nimiž hospodaří žalobkyně. Dále uvedla, že škodní událost nahlásila žalované z důvodu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, žalovaná provedla likvidaci a z ceny za opravu v celkové výši [částka] uhradila žalobkyni částku [částka]. Rozdíl ve výši [částka] žalovaná i přes předžalobní výzvu k úhradě odmítla uhradit z důvodu amortizace. Žalobkyně při podání žaloby požadovanou částku snížila o [částka] jako šrotovné a požadovala zaplatit zbývajících [částka]. Dále uvedla, že měla zákonnou povinnost nahradit poškozená svodidla takovými, která budou mít požadované vlastnosti a budou schopna plnit funkci zádržného systému, že svodidla nelze opravit, nýbrž je nutno je vyměnit za nová, a že jejich výměnou nedošlo k žádnému zhodnocení dálnice [anonymizováno], tudíž krácení plnění žalovanou bylo neoprávněné. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a k věci samé se vyjádřila tak, že nesouhlasí se zaplacením ceny nových svodidel za opotřebovaná svodidla, která byla v provozu mnoho let, že dle obvyklé zkušenosti je životnost svodidel 35 let a že předmětná svodidla byla 17 let stará a na konci životnosti, proto odečetla z ceny opravy 51 % materiálových položek. 3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Z policejního protokolu o nehodě v silničním provozu a z potvrzení o účasti na dopravní nehodě ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] došlo na dálnici [anonymizováno] v km [anonymizováno] ve směru jízdy na Prahu k dopravní nehodě, při níž bylo poškozeno mj. pravé ocelové svodidlo na dálnici odřením v délce 22 metrů, deformací v délce 13 metrů a deformací 3 kusů sloupků. 4. Ze sdělení výše pojistného plnění z povinného ručení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná stanovila výši pojistného plnění na [částka], přičemž postupovala tak, že odečetla z výše nákladu na opravu [částka] opotřebení v rozsahu 51 % materiálových položek, což činilo [částka], a dále hodnotu využitelných zbytků šrotu ve výši [částka]. 5. Z faktury – daňového dokladu [číslo] bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala žalobkyni za opravu svodidel na dálnici D11 poškozených výše uvedenou nehodou částku [částka]. Z opravného daňového dokladu [číslo] bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o. opravila výši fakturované částky z [částka] na [částka]. Ze žádosti o proplacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o. požádala žalobkyni o úhradu faktury [číslo] v rozsahu částek [částka] a [částka] bez DPH, celkem tedy [částka]. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba], ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o. bylo zaplaceno [částka]. 6. Z výzvy k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to nejpozději do 7 pracovních dnů od obdržení výzvy. Ze sdělení k pojistné události ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná setrvala na svém závěru likvidace škodní události. 7. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] podaného písemně dne [datum] pod [číslo] bylo zjištěno, že svodidla poškozená nehodou dne [datum] byla schopna plnit svou funkci a odpovídala bezpečnostním předpisům a že cena uhrazená žalobkyní za jejich opravu odpovídala cenám obdobných oprav v místě a čase. 8. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že k výše uvedené dopravní nehodě došlo, že při ní došlo k poškození svodidel, jaké náklady byly vynaloženy na jejich opravu a že vozidlo řidiče, který nehodu způsobil, bylo pojištěno u žalované, přičemž tato stanoviska jsou ve shodě i se zjištěními z provedených důkazů. Mezi stranami nebylo sporu ani o tom, že poškozené svodidlo nelze opravit jinak než výměnou za nové. Podstata sporu se týkala právního posouzení, zda je v případě poškození svodidla, které není nové, možno požadovat náhradu škody v částce odpovídající novému svodidlu, či pouze v částce zohledňující opotřebení svodidla před jeho poškozením. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni [datum], má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. 10. Podle § 2951 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. 11. Při výkladu citovaných ustanovení soud postupoval podle judikatury Nejvyššího soudu, zejména jeho rozsudku ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2202/2019, v němž dovolací soud ve skutkově obdobné věci uvedl:„ V daném případě soudy obou stupňů vyložily ustanovení § 2969 odst. 1 o. z. správně, když při hodnocení otázky, zda se žalobce domáhá skutečně účelně vynaložených nákladů na obnovení funkce poškozených svodidel, vzaly v úvahu, že před poškozením svodidla plnila svou funkci, v důsledku nehody ji plnit zcela přestala a k jejímu obnovení neměl žalobce jinou možnost, než zakoupit a instalovat nové díly svodidel. Trh s použitými svodidly (či jejich díly) neexistuje, nová svodidla nakupuje od výrobce stát či územně samosprávní celky. Žalobce objektivně neměl možnost nahradit poškozené části svodidel částmi obdobně opotřebenými, zakoupení nových dílů bylo tedy ze strany žalobce postupem nejen účelným, ale jediným možným. (…) K námitce žalované ohledně životnosti svodidel je třeba dodat, že tato životnost není nikde výslovně stanovena, proto je logické, že je dána jejich funkčností. (…) Za této situace je správný závěr odvolacího soudu, že náklady na opravu dálničních svodidel výměnou poškozených dílů za nové jsou vynaloženy účelně, a tvoří tak skutečnou škodu způsobenou škůdcem na dálnici. (…) Žalobce je povinen pečovat o technický stav dálnic a zajistit, aby mohly být bezpečně užívány. To lze jen tehdy, jsou-li opatřeny (mimo jiné) středovými svodidly, vyhovujícími daným technickým parametrům – především nepoškozenými. [příjmení] své povinnosti dostál, musel žalobce zajistit opravu svodidel, kterou nebylo možno realizovat jinak než nahrazením poškozených dílů novými. Žalobce si při náhradě škody nepočínal neekonomicky či rozmařile, ale opravu provedl jediným možným způsobem.“ 12. S ohledem na skutková zjištění v projednávané věci, která jsou v podstatných směrech obdobná skutkovému stavu řešenému v citovaném rozhodnutí, soud dospěl k právnímu závěru, že žalobkyní vynaložené náklady na opravu svodidel poškozených při předmětné nehodě byly vynaloženy účelně, žalobkyni vznikla škoda v plné výši těchto nákladů ([částka]) snížených pouze o hodnotu využitelných zbytků ([částka]) a odečítání jakékoli další částky z důvodu opotřebení svodidel před nehodou je neoprávněné. Jelikož žalovaná ze skutečné škody takto vzniklé žalobkyni uhradila pouze [částka] a neuhradila částku ve výši [částka], která byla předmětem tohoto řízení, má žalobkyně právo na její zaplacení. 13. Počátek prodlení žalované soud posoudil tak, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dopisem ze dne [datum], podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy [datum], a žalobkyně požadovala plnit do 7 pracovních dnů poté, tedy do [datum], tudíž nejpozději dnem [datum] se žalovaná ocitla v prodlení. 14. Soud tedy uzavřel, že žaloba je co do jistiny a úroku z prodlení důvodná, a proto jí v tomto rozsahu vyhověl včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení přiznaného v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Pokud šlo o částku [částka] nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ze sdělení žalobkyně po podání žaloby vyplynulo, že k jejímu uplatnění došlo omylem při vyplňování formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a že žalobkyně mínila požadovat zaplacení soudního poplatku v této výši. Z toho