25 C 11/2021-47 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 31.8.2020 domáhá na žalovaném zaplacení částky 1.465,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1.465,20 Kč od 3.5.2019 do zaplacení a částky 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. V návrhu uvádí, že žalobce je právnickou osobou, pojišťovnou provozující pojišťovací činnost, a to na základě povolení [obec] [anonymizována dvě slova] ve smyslu zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých zákonů (zákon o pojišťovnictví). Žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu„ Sdružené pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo]“ s počátkem pojištění dne [datum]. Na základě smlouvy žalobce poskytoval žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě – konkrétně pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro [značka automobilu] [registrační značka] dle zákona č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl povinen řádně platit žalobci sjednané pojistné ročně ve výši 4.752 Kč ve čtvrtletních splátkách. Tuto povinnost však žalovaný porušil. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 2.5.2019 podle § 12 odst. 1 písm. e) z.č.168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobce se touto žalobou domáhá úhrady dlužného pojistného. Nezaplacené pojistné je vypočteno žalobcem v souladu se smlouvou. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení od data zániku pojistné smlouvy. Elektronickým platebním rozkazem ze dne 23.9.2020 pod č.j. EPR 220972/2020-7 soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Usnesením ze dne 2.listopadu 2020 pod č.j. EPR 220972/2020-9 pak soud platební rozkaz zrušil. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Jelikož je žalovaný státním příslušníkem Turecké republiky, soud se v prvé řadě zabýval otázkou své pravomoci. Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 9.2.2021 soud zjistil, že žalovanému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu občana 3.státu od 19.9.2005. Hlášen je do 31.12.2015 na adrese [adresa]; k 9.2.2021 změnu adresy nenahlásil. Vzhledem k cizí státní příslušnosti žalovaného na věc dopadá úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, v platném znění, a to s odkazem na ustanovení § 1 tohoto zákona, který se dle ustanovení jeho § 2 použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Česká republika je nástupnickou zemí dřívější Československé republiky, ve vztahu k jejím státním příslušníkům se tak použije smlouva mezi ČSR a Tureckou republikou o vzájemných stycích v soudních věcech občanských a obchodních vyhlášená pod číslem 75/1933 Sb. Tato smlouva však pravomoc justičních orgánů v této věci neupravuje. Podle § 6 odst. 1 č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Žalovaný má trvalý pobyt v obvodu zdejšího soudu, zdržuje se zde, zdejší soud je tak obecným soudem žalovaného ve smyslu ust. § 84 až 86 o.s.ř. a je tak dána pravomoc českých soudů k projednání sporu dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. Podle § 85 odst. 1 o.s.ř. je dána pravomoc i příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 8 (srov. § 6 odst. 1 zákona č.91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním). Žalobce doplnil, že dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byl mimo jiné i sazebník platný od [datum], v rámci kterého je sjednána částka pro případ zaslání upomínky dlužného pojistného ve výši právě 200 Kč. Žalovaný stvrdil seznámení se s tímto sazebníkem podpisem předmětné pojistné smlouvy. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč představují právě tuto částku. Dlužné pojistné je vypočteno vydělením výše pojistného počtem dnů pojistného období (4752/360 = 13,20) a denní pojistné se poté vynásobí počtem pojištěných dnů (13,20*111 = 1.465). Žalované dlužné pojistné představuje částku 1.465,20 Kč. Soud nařídil ústní jednání. K ústnímu jednání dne 26.5.2021 se žalobce po předchozí písemné omluvě nedostavil, a proto soud jednal podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: informace [obec] [anonymizováno] z 12.5.2019 o zániku pojistné smlouvy, záznam z jednání [obec] [anonymizováno] z [datum], pojistná smlouva na sdružené pojištění vozidla z [datum], podací arch České pošty s.p., výzva k splnění ze 7.8.2020, upomínka před podáním žaloby [právnická osoba] z 15.6.2019, upomínka dlužného pojistného z 11.3.2019 [právnická osoba], potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného a lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně žalovaného, potvrzení o provedené lustraci v ISZR ohledně žalovaného a v centrální evidenci vězňů, sdělení PSSZ z 2.února 2021, sdělení Ministerstva vnitra České republiky ze dne 9.února 2021, sdělení Úřadu práce České republiky z 25.2.2021, sazebník poplatků [obec] [anonymizována tři slova]. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobcem měla být dne [datum] sjednána pojistná smlouva k pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka]. Ze smlouvy vyplývá, že se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel [anonymizováno] [číslo], Sazebníkem poplatků a oceňovacími tabulkami ke stanovení výše pojistného plnění z úrazového pojištění dopravovaných osob. Pod listinou se nachází podpis žalovaného, dále je zde kolonka„ podpis a razítko pojišťovacího zprostředkovatele zastupujícího [anonymizováno] na základě plné moci“ s podpisem, nicméně plná moc přiložena není. Závazkový vztah účastníků se řídí zákonem č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie (§ 2 cit. zákona). Smlouva mezi ČSR a Tureckou republikou o vzájemných stycích v soudních věcech občanských a obchodních vyhlášená pod [číslo] Sb. rozhodné právo v této věci neupravuje. Podle § 87 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Z pojistné smlouvy výslovně nevyplývá, jakým právem se řídí, nicméně smlouva byla uzavřena v českém jazyce a v [obec], tedy na území České republiky, žalobce má sídlo na území ČR, žalovaný bydliště. S ohledem na shora uvedené lze dovodit, že nejúžeji smlouva souvisí s českým státem a řídí se proto českým právním řádem. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2779 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem. Podle odst. 2 stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle odst. 2 zanikne-li pojištění v důsledku pojistné udál