23 C 297/2015-633 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobkyně se žalobou doručnou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhala určení vlastnictví k pozemku parc. [číslo] o výměře 14 m2 v k.ú. [část obce], obec Praha. Svůj návrh odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha. Žalovaní jsou pak výlučnými vlastníky pozemku par. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha. Pozemek parc. [číslo] je v katastru nemovitostí zapsán tak, že část v šíři 0,5m je vklíněna mimo jiné mezi pozemek žalobců parc. [číslo] pozemky sousedů parc. [číslo] parc. [číslo]. Tato část pozemku parc. [číslo] je na přiloženém geometrickém plánu zpracovaném Ing. [jméno] [příjmení] plánu [číslo] označena jako pozemek parc. [číslo] o výměře 14 m2, obec Praha, k.ú. [část obce]. Žalobkyně tvrdí, že je výlučným vlastníkem pozemku [číslo]. Žalobkyně dále uváděla, že nevěděla, že není vlastníkem tohoto pozemku a až do současné doby vycházela z tohoto, že tento pozemek náleží k pozemku parc. [číslo]. Navíc tato část pozemku byla zahrnuta do práva služebnosti, která byla zapsána v katastru nemovitostí s tím, že žalobkyně byla zapsána jako povinná ze služebnosti. Služebnost vznikla na základě smlouvy trhové, byla služebností osobní a byla vymazána z katastru nemovitostí. Od 50. let minulého století byly pozemky oploceny tak, že pozemek parc. [číslo] patřil k pozemku žalobkyně par. [číslo] vedl rovněž přes něj 2m široký koridor pro výkon služebnosti panem [příjmení]. Tento koridor byl ze strany tehdejší parc. [číslo] uzavřen a tím oddělovalo pozemek žalobkyně par. [číslo] od pozemků [číslo] a [číslo]. Na jaře 2014 však byl plot, co se týče hranic s pozemkem [číslo] odstraněn. Ohledně odstranění plotu podávala žalobkyně trestní oznámení. Dle názoru žalobkyně došlo k vydržení pozemku parc. [číslo] má tak naléhavý právní zájem na určení jejich vlastnictví, neboť žalovaní tvrdí, že žalobkyně není jeho vlastníkem a pro změnu zápisu v katastru nemovitostí je třeba rozhodnutí soudu. Žalovaní ve svém vyjádření uvedli, že jsou výlučnými vlastníky pozemků par. [číslo] který náleží do jejich SJM. Dle zápisu v katastru nemovitostí činí výměra tohoto pozemku 709 m2, druh pozemku – zahrada. Část pozemku [číslo] o délce přibližně 42m a šíři přibližně 1/2m je vklíněna mezi pozemky parc. [číslo] [číslo], [číslo] a [číslo], vše v k.ú. [část obce], obec Praha a slouží jako neveřejná přístupová cesta ke zbylé části pozemku [číslo] a dále k pozemkům [číslo], 825, [číslo], [číslo] a 835, vše v k.ú. [část obce], obec Praha. Žalobci své vlastnické právo k pozemku [číslo] odvozují z domněnky, že tento pozemek náleží k pozemku parc. [číslo] který je v jejich výlučném vlastnictví a dále z toho, že přes tento pozemek měl vést koridor v šíři 2m, který sloužil pro výkon služebnosti, která svědčila oprávněnému panu [jméno] [příjmení], resp. Ve prospěch pozemků [číslo] a [číslo], když povinnou z této služebnosti byla žalobkyně, jako vlastník zatíženého pozemku [číslo]. Na základě smlouvy trhové ze dne [datum] uzavřené mezi panem [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení], byla ve prospěch pana [příjmení], resp. ve prospěch pozemku [číslo] zřízena služebnost jízdy a chůze v šíři 2m, která zatěžovala pozemky 826 a 820. Žalovaní poukazovali na čl. VIII. a čl. XI. odst. 3 smlouvy trhové a na geometrický plán Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] ze kterých vyplývá, že služebnost jízdy a chůze nebyla zřízena pouze jako osobní ve prospěch pana [příjmení], ale jako věcné právo ve prospěch pozemku [číslo], a to z důvodu, aby byl ke koupenému pozemku zjednán potřebný přístup. Z geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] vyplývá, že služebnost jízdy a chůze v šíři 2m kopíruje hranici s pozemkem 824, avšak zasahuje výlučně do pozemků parc. [číslo] (dnes označený jako [číslo] a [číslo]) a parc. [číslo] (dnes označený jako pozemky parc. [číslo]). Uvedené potvrzuje i další geometrický plán Ing. [jméno] [příjmení] na rozdělení pozemku parc. [číslo] ze dne [datum], [číslo]. Z přiložených geometrických plánů však vyplývá, že pozemek [číslo] nebyl služebností zatížen. Žalovaní poukázali na skutečnost, že nejpozději od roku 1949 je hranice pozemku parc. [číslo] (nyní nově pozemků [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]) stále stejná, což vyplývá z geometrických plánů z let 1979, 1982 a 1983. Skutečnost, že pozemek [číslo] vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] vyplývá především z geometrického plánu zpracovaného Geodetickou kanceláří GK ze dne [datum] [číslo] kterým došlo k oddělení pozemku parc. [číslo] z pozemku 824. Z tohoto plánu je zřejmé, že mezi pozemky [číslo] a nové vzniklým pozemkem [číslo] vznikl úzký pruh o šíři přibližně 1/2m, který tyto dva pozemky odděluje. Uvedené vyplývá i z geometrického plánu zpracovaného Geodetickou kanceláři GK ze dne [datum] [číslo] kterým došlo k oddělení pozemku [číslo] a pozemku [číslo] od pozemku 824. Z plánu vyplývá, že mezi pozemky [číslo] a [číslo] a nově vzniklými pozemky parc. [číslo] vznikl úzký pruh o šíři přibližně 1/2m a délce přibližně 42m, který tyto čtyři pozemky od sebe odděluje. Skutečnost, že pozemek [číslo] náleží výlučně k pozemku [číslo] pak vyplývá i z geometrického plánu zpracovaného [právnická osoba] spol. s r.o. ze dne [datum], [číslo]. Pokud jde o namítané vydržení pozemku [číslo] žalovaní uvedli, že žalobkyně by musela splnit kumulativně všechny zákonem stanovené podmínky a splnění těchto podmínek prokázat, což se však nestalo. Žalobkyně pozemek [číslo] nikdy řádně nedržela, neboť jej nikdy neužívala, neobhospodařovala a ani se k němu nechovala jako ke svému vlastnictví, což lze dovodit i z toho, že jej nikdy neoplotila. Navíc nebyla splněna podmínky, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Putativní titul, kdy se držitel pouze domnívá, že titul má, pro řádnou držbu nestačí. V této souvislosti žalovaní poukázali na skutečnost, že od roku 1949 je patrné, že pozemek [číslo] je součástí pozemku 824, aby následně v roce 1998 byl přičleněn k nově vzniklému pozemku [číslo]. Tuto skutečnost si žalobci mohli ověřit nahlédnutím do katastru nemovitostí. Závěrem paka žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Soud ve věci již jednou rozhodoval, když rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 23C 297/2015-343 žalobu zamítl. Rozsudek byl následně zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], čj. 17Co 125, 126, 127/2020-420 zrušen. V usnesení Městský soud v Praze uvedl, že se soud prvního stupně věcí z pohledu relevantní právní úpravy a judikatury nezabýval. Nehodnotil, kdy a za jakých okolností se žalobkyně a její rodiče ujeli držby předmětného pozemku, kdy a za jakých okolností byl tento pozemek jako část sousedního pozemku tzv. připlocen k pozemku parc. [číslo] zda lze žalobkyni a její rodiče považovat za oprávněné držitele, zda lze domnělý právní titul jejich spoluvlastnictví k předmětnému pozemku považovat kupní smlouvu z [datum], zda všichni či jen někdo z nich užíval předmětný pozemek v dobré víře nepřetržitě po stanovenou vydržecí doba deseti let, zda jsou splněny podmínky pro započítání vydržecí doby jejich předchůdce pana [jméno] [příjmení], zda byly splněny podmínky pro to, aby žalobkyně vydržela předmětný pozemek do svého výlučného vlastnictví či do spoluvlastnictví se svými rodiči, apod. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Vlastnictví žalobkyně k pozemku [číslo], k.ú. [část obce], obec Praha je prokázáno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha. Výpisem z katastru nemovitostí je prokázáno i vlastnictví žalovaných k pozemkům [číslo] [list vlastnictví], k.ú. [část obce], obec Praha. Navíc geometrickým plánem je prokázáno, že část pozemku [číslo] o délce přibližně 42m a šíři přibližně 1/2m je vklíněna mezi pozemky parc. [číslo] [číslo], [číslo] a [číslo], vše v k.ú. [část obce], obec Praha Geometrickým plánem ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní pozemky ve vlastnictví [jméno] [příjmení] byly v souvislosti s uzavíranými trhovými smlouvami přečíslovány tak, že pozemek původně č. kat. 826 byl rozdělen na celkem tři pozemky, a to č. kat. [číslo], [číslo] a [číslo]. Trhovou smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupujícím bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] nabyl do svého vlastnictví část díl pozemkové parcely 826. Dále byla za účelem přístupu k pozemku zřízena služebnost jízdy a chůze po pozemcích 826 a 820 v šíři 2 metrů. Ve smlouvě přitom není uvedena výměra převáděných pozemků. Vlastnictví v rozsahu 1/3 k pozemku [číslo] nabyla žalobkyně na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Pozemek je opět uveden bez výměry a v kupní smlouvě je uvedeno, že je na pozemku zřízena služebnost jízdy a chůze. Z geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] vyplývá, že služebnost jízdy a chůze v šíři 2m kopíruje hranici s pozemkem 824, avšak zasahuje výlučně do pozemků parc. [číslo] (dnes označený jako [číslo] a [číslo]) a parc. [číslo] (dnes označený jako pozemky parc. [číslo]). Uvedené potvrzu