25 C 41/2022-150 — Obvodní soud pro Prahu 8

Žalobci se žalobou ze dne [datum] došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhají na žalované pojišťovně zaplacení celkové částky 1.650.000 Kč jako pojistného plnění z pojistné události [číslo] z titulu náhrady nemajetkové újmy za duševní útrapy blízkých osob, a to žalobce a) částky 300.000 Kč, žalobkyně b) částky 300.000 Kč, žalobkyně c) částky 300.000 Kč, žalobce d) částky 300.000 Kč, žalobkyně e) částky 150.000 Kč, žalobce f) částky 150.000 Kč a žalobkyně g) částky 150.000 Kč. V žalobě uvádí, že se domáhají uhrazení odpovídající části doplatku pojistného plnění, neboť jsou přesvědčeni, že žalovaný nedůvodně zkrátil nárok každého ze žalobců na odškodnění jejich duševních útrap jakožto pozůstalých po poškozeném [celé jméno žalobce], [datum narození], naposledy bytem [adresa žalobkyně], který tragicky zahynul při dopravní nehodě dne [datum] na dálnici D0 v 10,98 km. Pojistná událost byla následně žalovaným šetřena pod [číslo] kdy pojištěným vozidlem byl MERCEDES-BENZ, ACTROS, [registrační značka] na základě pojistné smlouvy [číslo]. V žalobě dále uvádí, že žalobci jsou fyzickými osobami, pozůstalými po zesnulém panu [celé jméno žalobce], nar. [datum], když část žalobců jsou děti po zesnulém, a to konkrétně pan [celé jméno žalobce], [datum narození], paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození], paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a pan [celé jméno žalobce], [datum narození], a dále pak vnoučata po zesnulém, a to konkrétně [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a [celé jméno žalobkyně], [datum narození], přičemž žalobci a) až d) se domáhají na žalovaném každý zaplacení částky 300.000 Kč, žalobci e) až g) pak každý částky 150.000 Kč, jakožto pojistného plnění z pojistné události [číslo] z titulu náhrady nemajetkové újmy za duševní útrapy blízkým osobám. Pojistná událost byla žalovaným šetřena pod [číslo] kdy pojištěným vozidlem byl MERCEDES-BENZ, ACTROS, [registrační značka] na základě pojistné smlouvy [číslo]. Žalobci své nároky na náhradu majetkové i nemajetkové újmy vzniklé nehodou již v roce 2019 řádně uplatnili u žalovaného jakožto nárok z pojistného plnění z pojištění odpovědnosti (povinné ručení) vozidla, které nehodu zavinilo. Přípisem právního zástupce žalobců ze dne [datum] část žalobců žádala po žalovaném náhradu újmy při usmrcení poškozeného v té době ještě neznámým pachatelem. Požadované částky činily 1.000.000 Kč u žalobců a), c) a d) a současně částku 1.200.000 Kč u žalobkyně b), kdy zde byl zohledněn mimořádný vztah a hmotná závislost žalobkyně na poškozeném. Žalovaný po prošetření pojistné události zaslal žalobcům oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti (povinného ručení) ze dne [datum], ze kterého vyplývalo vyplacení krácených částek pozůstalým dětem. Oznámení vycházelo při stanovení výše pojistného plnění u žalobců a), c) a d) ze základní částky 600.000 Kč, u žalobkyně b) pak z částky 700.000 Kč. V tomto oznámení bylo však plnění pro všechny pozůstalé děti výrazně zkráceno do výše 50 %, neboť žalovaným byla shledána údajná míra spoluzavinění poškozeného na nehodě právě ve výši 50 %, kterou žalovaný dovozoval výhradně z toho, že poškozený„ neopustil vozidlo na frekventované komunikaci a setrval v něm dle znaleckého posudku 13 minut z důvodu technické závady na spojkovém ústrojí.“ Žádné bližší odůvodnění oznámení neobsahovalo. Žalovaný na svém závěru setrval i po přípisu právního zástupce žalobců ze dne [datum], kdy odkazoval na rozhodnutí sp.zn. Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. 25 Cdo [číslo] či ze dne 29.1.2014 sp.zn. 25 Cdo 3171/2013 a roveň uplatnil nárok na pojistné plnění pro žalobkyni e) a žalobce f) ve výši 580.000 Kč za každého. Žalovaný na to reagoval nejdříve přípisem ze dne [datum], kterým i po opětovném posouzení shledal míru spoluzavinění poškozeného ve výši 50 %, neboť poškozený setrval ve vozidle ve frekventovaném pravém jízdním pruhu. Následně žalovaný informoval přípisem ze dne [datum] o přiznání pojistného plnění pro žalobkyni e) a žalobce f) opět v krácené výši 50 % ze základní částky 300.000 Kč. Přípisem ze dne [datum] byl pak právním zástupcem žalobců ještě uplatněn pojistný nárok poslední pozůstalé vnučky – žalobkyně g) rovněž ve výši 580.000 Kč. Žalovaný přípisem ze dne [datum] informoval o přiznání kráceného pojistného plnění pro žalobkyni g) ze základní částky 300.000 Kč na polovinu. Žalovaný tak poskytl žalobcům z pojistného plnění částky 300.000 Kč žalobcům a), c) a d), žalobkyni b) částku 350.000 Kč a vnoučatům poškozeného e) až g) částku 150.000 Kč každému. Žalobci nesouhlasí s krácením plnění na odškodnění jejich nemajetkové újmy v důsledku nehody. Žalobci zejména zdůraznili svou silnou citovou vazbu k poškozenému. Všichni žalobci pociťují smrt poškozeného jako citelnou ztrátu, kdy pozůstalé děti přišli o otce a pozůstalá vnoučata o dědečka, jehož ztrátu není možné nahradit. Žalobci, i přesto, že s poškozeným nežili v jedné domácnosti (vyjma žalobkyně b)), s ním byli v pravidelném kontaktu, ať už osobním nebo telefonickém, trávili s ním každou volnou chvíli, podnikali společné výlety, jezdili spolu na dovolené, trávili spolu vánoční svátky, slavili životní události apod. Žalobci teprve z protokolů Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor vyšetřování dopravních nehod ze dne [datum] v řízení vedeném pod [číslo jednací] – Poučení poškozené fyzické osoby a oběti v trestním řízení poprvé zjistili, že viníkem nehody, a tedy škůdcem je pan [jméno] [příjmení], dat. [datum narození], bytem [adresa], kdy proti škůdci bylo následně zahájeno trestní stíhání. Do tohoto okamžiku nebylo žádnému ze žalobců známo, kdo byl škůdcem a nemohla tak začít běžet promlčecí lhůta nároků žalobců na odškodnění jejich újmy, která tedy započala běžet až okamžikem, kdy se žalobci dozvěděli, kdo je viníkem nehody. V průběhu trestního řízení byl mimo jiné vypracován znalecký posudek [číslo] 2019 [titul] [příjmení], soudním znalcem v oboru dopravy, ekonomiky a strojírenství, ze kterého jednoznačně vyplynul závěr, že jediným viníkem nehody vedoucí ke smrti poškozeného byl právě škůdce, a tedy poškozený neměl na zavinění nehody žádný podíl. [příjmení] škůdce jako viníka nehody pak byla v trestním řízení jednoznačně prokázána a v odůvodnění rozsudků popsána a vysvětlena. Soudy v trestním řízení zásadně odmítly argumentaci škůdce a následně žalovaného, že poškozený a později v důsledku zranění zesnulá paní [jméno] [příjmení], jež byla spolujezdkyní poškozeného, měli vozidlo opustit. Soudy dospěly k jednoznačnému závěru, podle kterého poškozený a paní [příjmení] učinili veškerá okolnostem přiměřená opatření v podobě zapnutí výstražných světel a nevystavení se fyzickému střetu s projíždějícími vozidly. Žalobci jsou přesvědčeni, že by jim mělo být žalovaným vyplaceno pojistné plnění v nekrácené výši, neboť poškozenému není možné přičítat jakoukoliv míru spoluzavinění na nehodě, neboť ten učinil vše, co bylo v okamžiku nehody v jeho silách a možnostech, aby jakékoliv dopravní nehodě zabránil, když postupoval při řešení nepojízdnosti vozidla na frekventované silnici zcela racionálně a nadto i v souladu se zákonem. Podle § 26 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích lze totiž„ otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích.“ Na frekventované silnici, kterou dálnice D0 – [ulice] ve směru jízdy od Komořanského tunelu k Lochkovskému tunelu bezpochyby je, nebylo pro poškozeného a jeho spolujezdkyni bezpečné vozidlo opustit. Tímto opuštěním vozidla by totiž bezpochyby došlo k ohrožení bezpečnosti účastníků provozu na této pozemní komunikaci. Zároveň z údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR o Celostátním sčítání dopravy z roku 2016 a 2020, které je volně dostupné na webových stránkách ŘSD vyplývá, že na úseku, na němž došlo k Nehodě, byla průměrná denní intenzita 36 839 vozidel za den v obou směrech, v roce 2020 pak byla průměrná denní intenzita v tomto úseku komunikace 35 954 vozidel za den v obou směrech, což svědčí o značné frekventovanosti dané silnice. Jelikož umístění výstražného trojúhelníku nebylo s ohledem na § 26 odst. 1 zákona o provozu na komunikacích z výše uvedených důvodů možné, poškozený v souladu s § 26 odst. 3 zákona o provozu na komunikacích alespoň použil výstražná světla a nechal je zapnutá po celou dobu stání až do předmětné nehody. Řádné použití výstražných světel na vozidle prokazuje i Znalecký posudek. Žalobci jsou přesvědčeni, že požadavek na opuštění vozidla poškozeným a jeho spolujezdkyní je tak v přímém rozporu se zákonnými povinnostmi poškozeného dle zákona o provozu na komunikacích, kdy opuštěním vozidla by byla vážně ohrozena bezpečnost a zdraví poškozeného a jeho spolujezdkyně. Podle žalobců opustit vozidlo na frekventované si