24 C 57/2023-32 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 18 488,98 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] to v souladu s rámcovou smlouvou o poskytování zápůjček na dálku ze dne [datum]. Na základě předmětné smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] částku 20 000 Kč. Žalovaný však na poskytnutou částku uhradil pouze 1 511,02 Kč. Žalobkyně se proto domáhá částky nesplacené jistiny ve výši 18 488,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni její právní předchůdkyní postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný ani přes výzvu k úhradě neuhradil na žalovanou částku do dne podání žaloby ničeho. 2. Žalovaný se k věci samé nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až § 50 o.s.ř. (zakotvujícími zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Soud posoudil předložené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu o půjčce [číslo] dle které měla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytnout půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný měl danou částku spolu celkovými náklady půjčky ve výši 18 999 Kč vrátit (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo]). Dále dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali rámcovou smlouvou o poskytování půjček na dálku, která stanovila rámcové podmínky pro uzavírání jednotlivých smluv o půjčce mezi smluvními stranami (prokázáno rámcovou smlouvou o poskytování zápůjček na dálku ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému částku 20 000 Kč (prokázáno výdajovým pokladním dokladem č. [anonymizováno]). Žalovaný uhradil na předmětnou částku 1 511,02 Kč (žalovaný netvrdí ani neprokazuje opak). 6. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena i pohledávka za žalovaným ve výši 38 999 Kč (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohou [číslo] k této smlouvě). 7. Žalobkyně žalovanému dne [datum] zaslala předžalobní upomínku (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]). 8. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 o.z. Soud má ze smlouvy za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, žalovaný měl uhradit 38 999 Kč, což odpovídá úrokové sazbě 98,7 % a RPSN 158,1 %. Takovou výši příslušenství považuje soud za nepřiměřenou a rozpornou s dobrými mravy. K otázce přiměřenosti úroků a dalšího příslušenství soud odkazuje např. na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2021, č.j. 58 Co 100/2021-126. Dle něj soudní judikatura dovodila již v době před účinností současného občanského zákoníku, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě, kdy byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba, soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje na databázi [obec] národní banky [příjmení], z níž vyplývá, že v březnu 2014, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 14,26 % p.a. Je tedy zřejmé, že úroková sazba ve smlouvě se vymyká zjištěné běžné úrokové sazbě. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru z tohoto důvodu odporuje dobrým mravům, přičemž rozpor s dobrými mravy má soud za zjevný. Smlouva je tak absolutně neplatná ve smyslu § 588 o.z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. 9. Žalovaný je tak povinen poskytnutou částku dle ust. § 2991 odst. 1 o.z. vydat, což však učinil pouze do částky 1 511,02 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do zaplacení zbylé částky poskytnuté jistiny ve výši 18 488,98 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 488,98 Kč od [datum] do zaplacení dle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve vztahu k požadovaným zákonným úrokům z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 488,98 Kč od [datum] do [datum] soud žalobu zamítl. Vycházel při tom ze skutečnosti, že žalovaný se v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ocitl teprve na základě doručení předžalobní výzvy ze dne [datum]. Tato výzva byla žalovanému doručena (uložena) dne [datum] (dle výpisu sledování zásilky). Za přiměřenou dobu k plnění pak soud pokládá jeden pracovní den, s ohledem na což byl žalovaný v prodlení počínaje dnem [datum]. Žaloba je tak převážně důvodná. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci neúspěch pouze v poměrně nepatrné části představované požadovanými úroky z prodlení, a má proto právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 2 252 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč. 11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.