27 C 40/2020-397 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Ve věci jde o zaplacení náhrady za užívání nemovitostí, které právní předchůdkyně žalované užívala po skončení nájmu. 2. Tvrzení žalobce. Žalobce tvrdil, že má právo hospodařit s majetkem státu, a to s pozemkem parcelní [číslo] jehož součástí je stavba bez čísla popisného/čísla evidenčního, a s pozemkem parcelní [číslo] v katastrálním území Smíchov v obci [obec]. 3. Žalobce dále tvrdil, že dne [datum] uzavřel s [právnická osoba] Smlouvu o nájmu pozemků [číslo] Touto smlouvou žalobce pronajal [právnická osoba] část uvedených pozemků za 220 000 Kč ročně bez DPH na dobu od [datum] do [datum]. K nájemní smlouvě žalobce a [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] dodatek [číslo] dne [datum] dodatek [číslo] jimiž upravili předmět nájmu a výši nájmu. 4. Po těchto úpravách nájemní smlouvy byl obsahem nájemního vztahu nájem části pozemků parcelní [číslo] o výměre 346 m2, budovy bez čísla popisného/čísla evidenčního na pozemku parcelní [číslo] pozemek parcelní [číslo] o výměře 334 m2 v katastrálním území Smíchov v obci [obec] (dále jen„ nemovitosti“) na dobu od [datum] do [datum] za roční nájemné ve výši 187 852 Kč bez DPH. 5. Minimálně ode dne [datum] [právnická osoba] přenechala nemovitosti bez žalobcova souhlasu k užívání [právnická osoba] [právnická osoba] 6. Dne [datum] uplynula doba nájmu, ale [právnická osoba] přes opakované výzvy odmítla nemovitosti vyklidit a předat je žalobci. 7. Od [datum] [právnická osoba] užívala nemovitosti bez právního důvodu. Žalobce měl vůči [právnická osoba] právo na peněžitou náhradu za užívání nemovitostí, a to ve výši obvyklého nájemného, která je v místě a čase obvyklá. Podle znaleckého posudku znaleckého ústavu – [anonymizována čtyři slova] při [obec] [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum] číslo [číslo] 2017 činila obvyklá výše nájemného 1 373 000 Kč ročně. 8. Žalobce vyzval [právnická osoba] k zaplacení 1 373 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v období od [datum] do [datum], a to výzvou ze dne [datum], jež byla [právnická osoba] doručena dne [datum] [právnická osoba] tuto částku žalobci nezaplatila. 9. Dopisem ze dne [datum] žalobce proti této své pohledávce ve výši 1 373 000 Kč započetl pohledávku [právnická osoba] ve výši 228 900 Kč, které [právnická osoba] zaplatila na„ nájemném“ za dobu od [datum] do [datum], a ve výši 126 386 Kč, jež [právnická osoba] vznikla z titulu nesprávně vyúčtovaného a zaplaceného vodného a stočného. Zápočtem nedotčená část žalobcovy pohledávky činila 1 017 714 Kč. 10. Dne [datum] [právnická osoba] zanikla v důsledku fúze sloučením s žalovanou. Žalovaná je univerzální právní nástupkyní [právnická osoba] Na žalovanou tak přešel i dluh, jenž měla [právnická osoba] vůči žalobci. 11. Žalobce se v žalobě proti žalované domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v době od [datum] do [datum] ve výši 1 017 714 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. 12. Vyjádření žalované. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Tvrdila, že ve věci není pasivně legitimována, protože [právnická osoba] v žalovaném období nemovitosti neužívala. Nemovitosti fakticky užívala [anonymizováno] [právnická osoba] Tato společnost za období od [datum] do [datum] uhradila žalobci celkem 889 503 Kč jako částku bezdůvodného obohacení. 13. Žalovaná neuznala ani zápočet částek 228 900 Kč a 126 380 Kč s tím, že v době od [datum] do [datum] stále existoval právní nájemní vztah, jenž byl založen nájemní smlouvou mezi žalobcem a [právnická osoba] Nájem nemovitostí trval i po dni [datum], neboť došlo k prodloužení nájmu podle § 2230 o. z., které se aplikuje podle § 3073 o. z. 14. Žalovaná tvrdila, že minimálně do [datum] byly nemovitosti užívány jako restaurace, kterou provozovala žalovaná jednak sama a posléze zajišťoval provozování restaurace se svým obchodním partnerem [anonymizováno] [právnická osoba] [právnická osoba] užívala nemovitosti nejen do [datum], ale i po tomto datu, minimálně do [datum]. Po celou dobu [právnická osoba] řádně hradila žalobci nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním nemovitosti. 15. Užívání nemovitostí [právnická osoba] po datu [datum] lze posuzovat jako konkludentní jednání, jež směřovalo ke změně nájemní smlouvy spočívající v prodloužení nájemní smlouvy, a to s poukazem na § 582 odst. 2 o. z. [právnická osoba], po celou dobu trvání nájmu uhradila platby za služby. Žalobce rovněž jako pronajímatel prováděl vyúčtování dodávek vodného a stočného, které zasílal [právnická osoba] Na zájem žalobce prodloužit konkludentně nájem lze usuzovat z toho, že žalobce s předstihem neřešil s [právnická osoba] vyklizení nemovitosti, nýbrž až dne [datum] zaslal výzvu k vyklizení. Žalobce také neučinil žádné kroky před skončením nájmu, ale naopak přijímal pravidelné měsíční platby nájemného. Za změnou žalobcova postupu může být snaha dosáhnout vyššího nájemného. Na to lze usuzovat ze skutečnosti, že žalobce nechal právě v květnu 2017 vypracovat znalecký posudek, který žalobce předložil k důkazu. Tento znalecký posudek není použitelný, neboť znalec postupoval nesprávným způsobem. 16. Žalovaná také namítla promlčení uplatněného nároku. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 17. Předcházející řízení. Soud ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 1. 2. 2022 č. j. 27 C 40/2020-173. Tímto rozsudkem soud žalobě vyhověl, přičemž uplatněný nárok posoudil jako nárok na náhradu škody ve formě ušlého zisku. 18. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 6. 9. 2022 č. j. 15 Co 173/2022-209 první rozsudek zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. 19. Kompenzační námitka žalované. V dalším řízení žalovaná dne [datum] vznesla kompenzační námitku vůči uplatněnému nároku. Tvrdila, že v době od [datum] do [datum] hradila na účet žalobce nájemné ve výši 19 075 Kč měsíčně, které bylo sjednáno ve smlouvě o nájmu, a zaplatila tak žalobci celkem 190 750 Kč. Žalovaná vyzvala žalobce k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 190 750 Kč dopisem ze dne [datum], který byl zaslán žalobci a jeho právní zástupkyni dne [datum]. Žalobce částku 190 750 Kč žalované nevrátil, přestože se jednalo o plnění bez právního důvodu, když nájem podle žalobcova tvrzení zanikl. Žalobce je v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve výši 190 750 Kč minimálně od [datum], a proto žalované vzniká také nárok na zákonný úrok z prodlení. Ten za dobu od [datum] do [datum] činí 64 711 Kč. Žalovaná proto proti žalobcovu nároku na zaplacení 1 017 714 Kč započítala svůj nárok ve výši 255 461 Kč (190 750 Kč + 64 711 Kč). 20. Vyjádření žalobce ke kompenzační námitce. Žalobce proti kompenzační námitce namítal, že po koncentraci řízení, respektive v řízení před soudem prvního stupně po zrušení rozsudku soudem odvolacím, kdy nedošlo k úplnému prolomení koncentrace řízení, je nepřípustné uplatnění pohledávky k započtení proti žalobou vymáhané pohledávce, pokud je spojeno s nepřípustným uplatněním nových skutečností nebo důkazů; odkazoval při tom na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2020 sp. zn. 31 Cdo 1475/2020. 21. Proti započítávanému zákonnému úroku z prodlení žalobce namítal, že s ohledem na to, že podle § 1982 odst. 2 o. z. účinky započtení nastávají zpětně k okamžiku, kdy se aktivně a pasivně započítávané pohledávky staly způsobilé k započtení, není možné, aby od okamžiku účinku započtení vznikalo příslušenství pohledávek. V daném případě účinky započtení nastaly nejpozději ke dni [datum]. Žalovaná proto nemůže spolu s pohledávkou započítávat úrok z prodlení ve výši 64 711 Kč od [datum] do [datum]. 22. Žalobce mimoto nemůže být odpovědný za prodlení v době od [datum] do [datum], neboť žalovaná již dne [datum] uplatnila tuto kompenzační námitku v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 343/2017, ke které však uvedený soud nepřihlédl z důvodu její předčasnosti. Domáhání se úroku z prodlení za takové situace je podle žalobce v rozporu s dobrými mravy. 23. Nakonec žalobce proti kompenzační námitce namítl promlčení pohledávky žalované s tím, že žalovaná vyzvala žalobce k úhradě 190 750 Kč dne [datum], soudně vymahatelnou se stala dne [datum], takže se promlčela dne [datum]. Žalobce poukázal rovněž na to, že žalovaná ho nikdy nevyzvala k úhradě uplatněného úroku z prodlení. 24. Zjištěné skutečnosti. Soud předesílá, že odvolací soud zrušil první rozsudek mj. proto, že soud prvního stupně sice správně seznámil účastníky se svým názorem, že projednávanou věc lze po právní stránce jinak (jako nárok na náhradu škody), ale že podle § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. nepoučil účastníky o tom, že mají dotvrdit skutkové okolnosti, které dosud v řízení tvrzeny nebyly a z nichž by vyplynulo, že předmětem řízení má být jiný skutek. Soud konstatuje, že žalobce všechny rozhodné skutečnosti (porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, zavinění) tvrdil a prokázal již před vydáním prvního rozsudku, což je zřejmé z jeho odůvodnění. Nicméně soud, vázán práv