28 C 181/2020-312 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 225 126 Kč s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které byl žalobce sražen vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], řízeným [jméno] [příjmení], že ta byla pro způsobení uvedené nehody pravomocně uznána vinnou rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 9. 2017, č. j. 2 T 322/2016-452, že žalobce utrpěl těžké zranění a vznikl mu nárok na náhradu újmy na zdraví v podobě odškodnění za ztížení společenského uplatnění, že žalovaná jako pojistitel uzavřela s provozovatelem uvedeného vozidla smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, takže je povinna žalobci újmu nahradit, a že žalovaná svou odpovědnost uznala ve výši 60 % a v tomto rozsahu část nároku uhradila, podle žalobce je však odpovědnost žalované dána ve výši 70 % a i ve vztahu k té části nároku, který žalovaná neuznala vůbec. 2. Ke spoluzpůsobení nehody žalobce uvedl, že si na okolnosti nehody nepamatuje pro ztrátu paměti v důsledku poranění mozku, že v noci před nehodou konzumoval s kamarády alkoholické nápoje, že zřejmě usnul v tramvaji a vzbudil se na konečné zastávce Nádraží [část obce], že přecházel ulici [příjmení] mimo přechod pro chodce, a že když byl téměř na protější straně vozovky, srazilo ho vozidlo BMW, takže byl odhozen mimo komunikaci a ztratil vědomí. Podle žalobce žalovaná dovozuje jeho spoluzavinění nehody v rozsahu 60 % proto, že přecházel vozovku mimo vyznačený přechod pro chodce a byl pod vlivem alkoholu v míře 2,51 ‰, avšak dle něho jeho spoluzavinění odpovídalo nanejvýš 30 %. Důvody spatřoval v tom, že [jméno] [příjmení] nesledovala situaci v silničním provozu, v době nehody již nebyla tma, místo bylo osvětleno, řidička jela rychlostí 70 km/h, tedy výrazně překračující nejvyšší dovolenou rychlost 50 km/h, řidička nebrzdila, ač měla dostatečný čas na zabránění střetu, a po střetu ponechala žalobce bez pomoci a z místa ujela, což bylo zcela bezohledné. 3. K výši svého nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobce uvedl, že vzhledem ke zranění hlavy, plic a zlomeninám, které utrpěl, u něj vznikly trvalé následky spočívající zejména v poruchách paměti a učení, potížích soustředění, rozhodnosti a řešení složitých situací, dále v omezené mobilitě s ohledem na poškození kolen, kdy nevydrží dlouho stát nebo sedět, nezvládne šplh či lezení, v prostředcích MHD musí sedět kvůli otřesům a nezvládne těžší fyzickou námahu (nošení těžších břemen, náročnější domácí práce). U žalobce bylo provedeno hodnocení ztížení společenského uplatnění podle tzv. Metodiky NS (tj. Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví vzaté občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu na vědomí pod sp. zn. Cpjn 14/2014, dále jen„ metodika“). Žalobce v tomto směru vycházel nejprve ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], přičemž argumentoval, že základní částku podle metodiky je nutno zvýšit o 30 % s ohledem na to, že utrpěl zranění ve věku 22 let, a o dalších 30 % s ohledem na to, že před nehodou se intenzivně věnoval sportovním aktivitám, zejména závodnímu veslování, přičemž se umísťoval na předních příčkách v celostátních i zahraničních soutěžích. S ohledem na to a na žalobcem akceptované spoluzpůsobení nehody v rozsahu 30 % vzniklo žalobci právo na peněžitou náhradu ve výši 390 108 Kč, z níž žalovaná přes předžalobní výzvu ze dne [datum] žalobci v souladu se svým výplatním dopisem ze dne [datum] uhradila jen 164 982 Kč, takže mu zůstala dlužna 225 126 Kč. 4. Ke svým sportovním aktivitám žalobce podrobněji uvedl, že se věnoval veslování závodně již od roku 2007, věnoval mu všechen volný čas, trénoval i několikrát denně, od roku 2012 současně i působil jako trenér žákovského družstva. Jako kormidelník, případně veslař, závodil na osmiveslici, méně často na čtyřveslici či dvojveslici. Dosáhl sportovních úspěchů (2. místo na mistrovství [příjmení] 2015, několik 1. míst na mistrovství [příjmení] 2014, několik 1. míst na mistrovství [příjmení] 2013, několik 1. a několik 2. míst na mistrovství [příjmení] 2012, několik 1. míst a další přední umístění na mistrovství [příjmení] 2011, několik 1. a několik 2. míst na mistrovství [příjmení] 2010, vítězství v závodě [příjmení] of the [příjmení] [příjmení] [příjmení] 2012) a byl součástí reprezentace ČR na světových závodech (v letech 2009 až 2013 mistrovství [příjmení] či světa s umístěním posádky na škále 2. až 9. místo). 5. S ohledem na znalecký posudek vypracovaný v rámci řízení doc. MUDr. [celé jméno znalce], DrSc., žalobce podáním došlým soudu dne [datum] navrhl připuštění změny žaloby spočívající v jejím rozšíření, kdy mu podle něho vznikl nárok na odškodnění ve výši, která po zohlednění věku, mimořádného zapojení do sportovních aktivit a spoluzpůsobení nehody v rozsahu dle žalobce toliko 30 % činí 611 422 Kč, z níž žalovaná uhradila jen 164 982 Kč. Žalobce tedy žalobu rozšířil na požadavek na zaplacení celkem 446 440 Kč s tím, že úrok z prodlení požadoval i nadále toliko ve výši 10 % ročně z částky 225 126 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Tuto změnu žaloby soud připustil pravomocným usnesením ze dne 15. 12. 2022, č. j. 28 C 181/2020-260. 6. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. K žalobě se vyjádřila tak, že nerozporuje, že došlo k dopravní nehodě, při níž byl žalobce zraněn, v souvislosti s provozem vozidla pojištěného u žalované a že žalobci vyplatila na náhradu za ztížení společenského uplatnění částku 164 982 Kč. Žalovaná však trvala na míře spoluzpůsobení nehody žalobcem v rozsahu 40 %, a to s ohledem na skutečnost, že tak byla shledána trestním soudem v rámci trestního řízení vedeného proti řidičce vozidla, a to s ohledem na těžkou opilost žalobce a přecházení vozovky v místě, které k tomu nebylo určeno. Ujetí řidičkou od nehody nemohlo mít vliv na vznik nehody. 7. K výši žalobcova nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění žalovaná své stanovisko opírala o znalecký posudek prof. MUDr. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], dle něhož úraz zanechal trvalé následky ve smyslu omezení hybnosti pravého kolene a nestability obou kolen; dle znalce byla u žalobce v roce 2017 shledána mírná porucha paměti a mírné behaviorální změny, přičemž další recentní odborné vyšetření k tomu nebylo doloženo. S ohledem na navýšení základní částky dle metodiky o 30 % s ohledem na věk žalobce a na žalovanou uplatněné spoluzpůsobení nehody žalobcem v rozsahu 40 % vzniklo žalobci právo na zaplacení toliko částky 164 982 Kč. Při ústním jednání soudu dne [datum] žalovaná navíc namítla promlčení žalobou uplatněného nároku s tím, že dle posudku prof. MUDr. [příjmení] došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce dne [datum], avšak žaloba byla podána až [datum] (soud podotýká, že s ohledem na v řízení vypracovaný znalecký posudek doc. MUDr. [celé jméno znalce] stanovující jiný okamžik ustálení stavu žalovaná od této námitky později sama ustoupila – k tomu níže). 8. Ze shodných tvrzení stran a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 9. Strany shodně tvrdily a soud vzal za svá skutková zjištění, že dne [datum] došlo k nehodě, při níž došlo ke střetu žalobce s vozidlem pojištěným u žalované, přičemž na způsobení nehody se podílel jak žalobce, tak i řidička uvedeného vozidla, že žalobce při střetu utrpěl vážná zranění a poté se léčil včetně podstoupení několika operačních zákrok. Mezi stranami nicméně bylo sporné, v jaké míře se žalobce a řidička vozidla na způsobení nehody podíleli. 10. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 9. 2017, č. j. 2 T 322/2016-452, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla odsouzena za to, že dne [datum] jako řidička vozidla [registrační značka] přehlédla žalobce přecházejícího přes [příjmení] ulici, který při tom utrpěl vícečetná poranění, že byla zproštěna obžaloby pro neposkytnutí pomoci, že podle znaleckého posudku z oboru dopravy se vozidlo se žalobcem střetlo v rychlosti cca 53 km/h, místo nehody bylo přehledné, oba účastníci se mohli pozorovat po dostatečně dlouhý časový úsek na to, aby mohli zabránit střetu, že mírné překročení dovolené rychlosti se na průběhu nehodového děje ani na možnostech odvrácení nehody nijak nepodílelo, že příčinou nehody nebyla rychlost jízdy, ale opožděná reakce řidičky, že žalobce mohl nehodu odvrátit, kdyby při přecházení mimo přechod pro chodce správně vyhodnotil možnost bezpečného přejití, a že žalobce byl ve stavu těžké opilosti (2,51 až 2,63 g alkoholu v krvi). [jméno] spoluúčasti žalobce jakožto poškozeného trestní soud odhadl na 40 %. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2018, sp. zn. 6 To 119/2018, bylo zjištěno, že odvolání mj. žalobce proti uvedenému rozsudku bylo zamítnuto. 11. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalce v oboru zdravotnictví, ze dne [datum], bylo zjištěno, že uvedený znalec shledal postupem dle metodiky ustálení zdravotního stavu žalobce ke dni [datum] a omezení žalobce v rozsahu 3,1562