33 C 412/2022-76 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky v celkové výši 41 738 Kč s příslušenstvím (smluvním úrokem z prodlení, jak je podrobněji specifikován ve výroku I.). Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě na adrese [adresa žalobkyně], přičemž na základě dědění nabyl žalovaný nejen uvedenou jednotku, ale též veškeré dluhy a závazky zůstavitele. [příjmení] jednotky (žalovaný resp. jeho právní předchůdce, jehož dluh na žalovaného přešel) je povinen platit žalobci příspěvky na správu domu a pozemku, zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu a nedoplatky vyplývající z vyúčtování. V období od [datum] byl takto povinen platit částku 4 458 Kč měsíčně sestávající z příspěvku na správu domu a pozemku ve výši 2 265 Kč a záloh na tzv. služby ve výši 2 193 Kč, v období od [datum] pak částku 4 558 Kč měsíčně sestávající z příspěvku na správu domu a pozemku ve výši 2 265 Kč a záloh na tzv. služby ve výši 2 293 Kč, a to vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce, tuto povinnost však řádně neplnil, čímž mu vznikl dluh za období června až prosince 2020 a prosince 2021 až února 2022 ve výši 22 705 Kč. Platbu za měsíc květen 2020 uhradil žalovaný pouze částečně, a to započtením částky 17 Kč dne [datum] a započtením částky 2 193 Kč dne [datum]; zbylou částku 55 Kč neuhradil. Pokud šlo o částku 4 049 Kč, ta dle žalobce představovala součet kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ze záloh na tzv. služby splatných v období června až prosince 2020 a prosince 2021 až února 2022, vypočtený z jednotlivých měsíčních částek po 2 193 Kč za dobu od 1. 7., 1. 8., 1. 9., 1. 10., 1. 11. a [datum] a [datum] vždy do [datum] a dále za dobu od 1. 1., 1. 2. a [datum] vždy do [datum]. Žalobce dále uvedl, že mu vzniklo právo na zaplacení smluvního úroku z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení z částky 4 386 Kč představující souhrn neuhrazených zálohových plateb za období od ledna 2022 do února 2022. Pokud šlo o částku 14 258 Kč, ta dle žalobce představovala nedoplatek z vyúčtování tzv. služeb za období roku 2020, přičemž řádné vyúčtování bylo vystaveno dne [datum] a nedoplatek byl splatný do [datum]. Požadovaný úrok z prodlení vyplýval dle žalobce ve všech případech ze stanov žalobce, podle nichž je člen společenství (tedy i žalovaný) povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, nejméně však 10 Kč za měsíc. Pokud šlo o částku 726 Kč, ta odpovídala nákladům na předžalobní výzvy ze dne [datum] a [datum] dle smlouvy o správě se Stavebním bytovým družstvem Krušnohor, [IČO] (dvakrát po 300 Kč + 21 % DPH) a žalovaný byl povinen je žalobci nahradit. Žalovaný žalobci dluh přes výzvy učiněné před podáním žaloby neuhradil. 2. Žalovanému byl dne [datum] doručen elektronický platební rozkaz obsahující též výrok o uložení povinnosti vyjádřit se dle § 114b odst. 1 o. s. ř. ve stanovené lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu. Žalovaný podal prostřednictvím svého právního zástupce včasný odpor, k žalobě se však rovněž prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil v poslední den lhůty jen slovy„ Zalovany namita, ze vyuctovani obsahuje chyby“, bez uvedení čehokoli dalšího. 3. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Podle odstavce 2 téhož ustanovení k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle odstavce 5 téhož ustanovení, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odstavce 3 téhož ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř.). Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo pro zmeškání. 4. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že vylíčením rozhodujících skutečností žalovaný reaguje na to, co o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci tvrdil žalobce; svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě žalovaný nemusí rozvádět do všech podrobností; postačí, jestliže postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ jeho obrany proti žalobě, tedy jestliže uvede přinejmenším takové skutečnosti, které, budou-li také prokázány, mohou vést k tomu, že bude (může) mít ve sporu alespoň částečný úspěch (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 2597/2007); není hodnocena ani kvalita nebo obšírnost jeho vyjádření, vyjádření ale nemůže být obecné a vágní, protože jinak by smysl usnesení vydaného podle § 114b odst. 1 o. s. ř. nemohl být naplněn (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. 26 Cdo 2632/2018). Z vyjádření žalovaného musí vyplývat snaha aktivně se účastnit řízení a včasného projednání věci, nikoli pouze obstruovat. 5. Shora citované vyjádření žalovaného soud posoudil jako naprosto neodpovídající tomu, co vyžaduje ustanovení § 114b o. s. ř. Vyjádření žalovaného bylo zcela obecné, nijak konkrétně nereagovalo na konkrétní žalobní tvrzení. Obecná zmínka o jakýchsi chybách vyúčtování – bez konkrétní vazby na žalobní tvrzení či jakékoli další podrobnosti – na nedostatečnosti vyjádření nemůže nic změnit. Žalovaným učiněné vyjádření je kvalitativně srovnatelné s tím, kdy by jen uvedl, že nic nedluží, aniž by jakkoli vysvětlil, proč tomu tak podle něho je. Takové vyjádření by rovněž nemohlo být považováno za dostatečné. 6. Za této situace a veden judikaturou Nejvyššího soudu posoudil soud citované vyjádření jako zcela nedostatečné a nezpůsobilé zabránit účinkům předpokládaným § 114b odst. 5 o. s. ř., neboť vzhledem ke své kusosti a obecnosti nebylo projevem snahy aktivně se účastnit řízení, nýbrž pouze řízení obstruovat. 7. Předmětem řízení je zaplacení příspěvků na správu pozemku a domu a úhrad za plnění spojená s užíváním jednotky s částkami souvisejícími, tedy nárok, který soud právně posoudil zejména podle § 1180 a 1181 o. z., s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. Ve věci proto lze uzavřít smír a vydat rozsudek pro uznání. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že k tomu byly splněny všechny předpoklady, a rozsudek pro uznání vydal, aniž by nařizoval ústní jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalobci. 9. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 9 123,60 Kč a sestává z následujících položek: a) soudní poplatek ve výši 1 670 Kč; b) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“), po 2 780 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 2 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, žaloba; c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 2 úkony; d) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 1 293,60 Kč. 10. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.