9 C 71/2020 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal zaplacení částky 1 909 861,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 909 861,50 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že je veřejnou vysokou školou ve smyslu zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), a zároveň veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen„ ZZVZ“), zatímco žalovaná je společností poskytující služby v oblasti zadávání veřejných zakázek. Dne 17. 5. 2018 byla mezi žalovanou jako příkazníkem a žalobcem jako příkazcem uzavřena příkazní smlouva (dále jen„ příkazní smlouva“), jejímž předmětem byl výkon zadavatelských činností v rámci mj. veřejné zakázky označené jako„ [anonymizováno] [variabilní symbol] [anonymizována tři slova]“ (dále jen„ předmětná veřejná zakázka“). Dne 2. 5. 2018 došlo k zahájení zadávacího řízení k předmětné veřejné zakázce, lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 8. 6. 2018. Administraci zadávacího řízení předmětné veřejné zakázky pro žalobce zajišťovala žalovaná na základě příkazní smlouvy. Dne 30. 5. 2018 obdržel žalobce dotaz uchazeče [právnická osoba] (dále jen„ uchazeč C“) ohledně možnosti předložení katalogových listů v rámci zadávací dokumentace v anglickém jazyce. Žalobce postoupil dotaz uchazeče C žalované k vypracování odpovědi, žalovaná dne 1. 6. 2018 vypracovanou odpověď zaslala žalobci spolu s pokynem k uveřejnění odpovědi na profilu zadavatele. Žalobce následně téhož dne na základě pokynu žalované zveřejnil vysvětlení k dotazu uchazeče C (dále jen„ vysvětlení ZD [číslo]“), jímž sdělil, že katalogové listy výrobce mohou být doloženy v anglickém jazyce. Vzhledem k tomu, že žalovaná nevyhodnotila vysvětlení ZD [číslo] jako vysvětlení, v jehož rámci dochází ke změně zadávacích podmínek či zadávací dokumentace ve smyslu § 99 ZZVZ, neprodloužila lhůtu k podání nabídek k předmětné veřejné zakázce a žalobci její prodloužení ani nenavrhnula. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen„ MŠMT“), jakožto řídící orgán financující předmětnou veřejnou zakázku, nicméně v rámci provedené kontroly dospělo k závěru, že vysvětlení ZD [číslo] v jehož důsledku došlo k umožnění předložení technické dokumentace i v jiném než v českém jazyce, představuje změnu podmínek zadávací dokumentace, která byla způsobilá rozšířit okruh potenciálních účastníků zadávacího řízení. Dle názoru MŠMT bylo tudíž povinností zadavatele (žalobce), aby dle § 99 odst. 2 ZZVZ prodloužil lhůtu pro podání nabídek, k čemuž však nedošlo. Žalobce byl poté v důsledku uvedeného pochybení přípisem ze dne 14. 2. 2019 vyzván MŠMT k vrácení části dotace ve výši 1 736 237,73 Kč. Žalobce následně kontaktoval žalovanou s žádostí o sdělení doporučeného postupu ve věci. Vzhledem k tomu, že od žalované neobdržel relevantní vyjádření, přistoupil k vrácení části dotace MŠMT. Doporučení žalované spočívající v nevrácení části dotace a podání správní žaloby považoval za riskantní s ohledem na případné penále za porušení rozpočtové kázně. Rovněž žalobce vzhledem k pokročilé fázi zadávacího neuplatnil doporučení žalované týkající se relokace finančních prostředků. Žalobce má za to, že kvůli pochybení žalované spočívajícím v neprodloužení lhůty pro podání nabídek, vznikla žalobci škoda ve výši 1 909 861,50 Kč (sestávající z přímých nákladů ve výši 1 736 237,73 Kč a nepřímých nákladů v hodnotě 10 % přímých nákladů projektu, tj. ve výši 173 623,77 Kč). Žalobce zdůrazňuje, že bylo povinností žalované jakožto odborníka v oblasti administrace veřejných zakázek postupovat dle platných ustanovení ZZVZ. Žalovaná tudíž měla pečlivě vyhodnotit, zda předložení katalogových listů v anglickém jazyce představuje odklon od zadávací dokumentace a pokud ano, zda může mít vliv na okruh potenciálních zájemců o účast v zadávacím řízení. Žalobce dovozuje, že žalovaná byla povinna i v případě pochybností, zda může vysvětlení ZD [číslo] rozšířit možný okruh účastníků zadávacího řízení, přistoupit k postupu dle § 99 odst. 2 ZZVZ a prodloužit lhůtu k podání nabídek, aby předešla eventuálnímu vzniku škody. 2. Žalovaná nárok žalobce neuznává. Žalovaná činí nesporným, že pro žalobce prováděla administraci předmětné veřejné zakázky na základě příkazní smlouvy. Žalovaná má nicméně za to, že umožnění předložení technické dokumentace i v anglickém jazyce nemohlo vést k rozšíření okruhu účastníků zadávacího řízení, neboť šlo pouze o formalitu. Podle žalované jsou katalogové listy toliko matematickým či obrazovým vyjádřením a v žádném případě nemohlo dojít ke změně okruhu zájemců, kteří se v uvedené problematice orientují, neboť věcný předmět zakázky se neměnil. Šlo pouze o vysvětlení drobné nepřesnosti uvedené v zadávací dokumentaci. Z toho důvodu nebylo namístě prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Výsledek kontroly MŠMT považuje za spekulativní a podle jejího názoru nemůže vést k závěru, že se žalovaná dopustila protiprávního jednání tím, že neprodloužila lhůtu k podávání nabídek. Dále sporuje tvrzení, že žalobci neposkytla adekvátní součinnost v souvislosti se zjištěním pochybení při administraci předmětné veřejné zakázky. Naopak podotýká, že spolupráce s žalobcem nebyla ideální, neboť žalobce MŠMT neodeslal odpověď, kterou pro něj žalovaná připravovala v rámci obrany proti výsledku kontroly MŠMT. Žalobce namísto toho sám zpracoval a bez vědomí žalované odeslal odpověď diametrálně odlišnou, což mohlo mít vliv na konečné rozhodnutí. Žalovaná dále zdůrazňuje, že žalobci navrhla kroky k odvrácení škody, a to relokaci finančních prostředků a obranu proti dalšímu postupu spočívajícímu v krácení dotace opravnými prostředky, včetně podání správní žaloby. Žalobce však ani jeden z navrhovaných postupů neuplatnil. Tvrzení žalobce, že žalovaná žádné doporučení nenavrhla, považuje za nepravdivé a účelové. Podle žalované žalobce zcela zmařil jakoukoli možnost domoci se obrany tím, že MŠMT svévolně vrátil část dotace. Tímto podle názoru žalované aproboval postup dotačního orgánu a znemožnil jakoukoli další obranu proti stanovení odvodu. Žalovaná má tudíž za to, že došlo k naplnění čl. 7 příkazní smlouvy, jímž bylo sjednáno vyloučení odpovědnosti žalované v případě, že žalobce odmítne využít veškeré zákonné prostředky k odvrácení škody. Žalovaná dovozuje, že učinila konkrétní návrhy na využití prostředků k odvrácení škody, žalobce tyto nevyužil, v důsledku čehož žalovaná za vzniklou škodu neodpovídá. Uzavírá, že i kdyby soud připustil porušení právní povinnosti žalovanou, došlo k vyvinění žalované. Pro případ, že by soud dospěl k závěru o protiprávním jednání žalobce a existenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vznikem škody, argumentuje, že škoda vznikla minimálně zásadním spoluzaviněním žalobce. Uzavírá, že žalobce se vůči MŠMT jakožto poskytovateli dotace bránil zcela svévolně, v rozporu s doporučeními žalované a s odlišnou argumentací, než kterou mu žalovaná doporučila a připravila. 3. Podáním učiněným dne 23. 5. 2023 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 173 623,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 173 623,77 Kč od 16. 9. 2019 do zaplacení. 4. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. může vzít za řízení žalobce žalobu zpět, a to zčásti nebo zcela. 5. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 6. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. 7. S ohledem na skutečnost, že žalobce vzal svoji žalobu částečně zpět a žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila podáním ze dne 26. 5. 2023, soud řízení v rozsahu návrhu na zpětvzetí žaloby dle § 96 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. výrokem I. zastavil na ústním jednání konaném dne 13. 6. 2023. 8. Z provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. 9. Z listiny označené jako [spisová značka] a elektronické zadávání veřejných zakázek ze dne 30. 3. 2020 soud vzal za zjištěné, že žalovaná nabízí komplexní služby v oblasti zadávání veřejných zakázek v souladu s platnou legislativou. 10. Z listiny označené jako příkazní smlouva ze dne 17. 5. 2018 soud vzal za zjištěné, že žalovaná jakožto příkazník a žalobce jakožto příkazce uzavřeli smlouvu, v níž se žalovaná zavázala zařídit výkon zadavatelských činností ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 ZZVZ v rámci mj. předmětné veřejné zakázky a žalobce se zavázal zaplatit jí za to odměnu. 11. Z části II bod 9.1 rozhodnutí o poskytnutí dotace [číslo] ze dne 31. 5. 2018 (dále jen„ rozhodnutí o poskytnutí dotace“) soud vzal za zjištěné, že žalobce se vůči poskytovateli dotace (MŠMT) zavázal postupovat při zadávání mj. předmětné veřejné zakázky v souladu s platnými právními předpisy, zejm. ZZVZ. Z části IV. bod [číslo] rozhodnutí o poskytnutí dotace soud vzal za zjištěné, že za porušení rozpočtové ká