ECLI: ECLI:CZ:OSPH08:2025:16.C.35.2017.1 Datum: 2025-03-07 Předmět: o zaplacení 132.030,- Kč s přísl. Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 5 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 43 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 119 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 122 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 ["pracovní poměr""smlouva pracovní""skončení pracovního poměru""konkurenční doložka"]
O co šlo: o zaplacení 132.030,- Kč s přísl. (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 5 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 43 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 119 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 120 z. č. 99/1963 )
1. Žalobce se domáhal žalobou došlou soudu dne 23. 5. 2017 zaplacení částky 132 030 Kč s příslušenstvím z titulu odměny z konkurenční doložky za období v délce jednoho roku po skončení jeho pracovního poměru k žalované. V řízení vedeném u pod sp. zn. 16 C 99/2019 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 215 254 Kč s příslušenstvím rovněž z titulu nároku vyplývající z konkurenční doložky a dále částky 17 758 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody za období od 1. 5. do 31. 5. 2015 s odůvodněním, že žalovaná žalobci nevydala zápočtový list, čímž žalobci byla za uvedené období odepřena výplata 65 % průměrné čisté mzdy od úřadu práce. Soud usnesením ze dne 17. 9. 2019, č. j. 16 C 35/2017 – 49 spojil obě uvedená řízení ke společnému řízení s tím, že věc bude dále vedena pod sp. zn. 16 C 35/2017. Předmětem sporu tak zůstala částka 365 042 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaná nároky žalobce neuznala a navrhovala zamítnutí žaloby. Žalovaná namítala, že požadavek žalobce na zaplacení odměny z konkurenční doložky je v hrubém rozporu s dobrými mravy. Žalobce dlouhodobě konal proti žalované a svým jednáním žalované způsobil škodu. Žalovaná proto pracovní poměr s žalobcem okamžitě zrušila. Žalobce úmyslně a bez vědomí žalované poskytoval obchodní tajemství a duševní vlastnictví žalovaná jako zaměstnavatele třetí osobě a dopouštěl se trvale a opakovaně výkonu jiné výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti žalované. Dále se dopouštěl vůči žalované nekalosoutěžního jednání, resp. postupu k němu bezprostředně směřujícím v rozporu se zákonem a s čl. , Anonymizováno, uvedené shora uvedené pracovní smlouvy. Žalobce jako osoba samostatně výdělečně činná sjednal jakožto zaměstnanec žalovaného kupní smlouvu na zboží - , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , tedy nakupoval žalovaného vlastní zboží. Rovněž přenechával služební vozidlo třetím osobám. Žalovaná proto namítala, že nárok žalobce na vyplacení konkurenční doložky je v hrubém rozporu s dobrými mravy. Žalovaná dále vnesla námitku promlčení, a to jak ohledně nároku na zaplacení odměny z konkurenční doložky, tak i nároku na náhradu škody.3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1. 4. 2021, č. j. 16 C 35/2017 – 160 byla žaloba s tím, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 365 042 Kč s příslušenstvím, zamítnuta. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 9. 2021, č. j. 62 Co 308/2021 - 179, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, neboť řízení bylo postiženo vadou. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby na dalším jednání postupoval podle § 119 odst. 3 o.s.ř. a poté o důvodnosti žaloby opětovně rozhodl, přičemž se bude zabývat i odvolacími námitkami uplatněnými žalobcem v odvolání.4. Ve věci bylo opětovně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 17. 1. 2022, č. j. 16 C 35/2017 – 194, kterým byla žaloba zamítnuta. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 9. 2022, č. j. 62 Co 174/2022 - 219, rozsudek soudu I. stupně výrokem I. co do úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 215 254 Kč od 1. 5. 2016 do 30. 4. 2019 a z částky 17 758 Kč od 1. 6. 2016 do 31. 5. 2019 zrušil a řízení se v tomto rozsahu zastavil. Dále odvolací soud ve výroku II. usnesení zrušil rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 132 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z této částky od 1. 5. 2019 do zaplacení a řízení v tomto rozsahu zastavil. Výrokem III. pak byl rozsudek soudu prvního stupně soudu ohledně částky 132 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z této částky od 1. 4. 2016 do zaplacení, částky 83 224 Kč s 8 % úrokem z prodlení z této částky od 1. 5. 2019 do zaplacení a částky 17 758 Kč s s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z této částky od 1. 6. 2019 do zaplacení a ve výroku II. zrušen a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Předmětem sporu tak zůstala částka 132 030 Kč s 8% úrokem z prodlení od 1. 4. 2016 do zaplacení, dále částka 83 224 Kč s 8% úrokem z prodlení od 1. 5. 2019 do zaplacení (převyšující částku 132 030 Kč uplatněnou žalobou z 27. 5. 2019: 215 254 Kč - 132 030 Kč) a dále částka 17 758 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně od 1. 6. 2019 do zaplacení uplatněná rovněž žalobou ze dne 27. 5. 2019.5. Soudu prvního stupně odvolací soud v uvedeném rozhodnutí uložil, aby vyzval žalobce postupem podle § 5 a § 43 odst. 1 o. s. ř. k odstranění vad obou žalob z roku 2017 a 2019 (v případě žaloby z roku 2019 v rozsahu, v němž řízení nebylo zastaveno, jak vyplývá z výše uvedeného) a to tak, že žalobce především doplní skutková tvrzení tak, aby jasně uvedl, čím svůj nárok odůvodňuje, jak v případě jeho požadavku na zaplacení odměny z konkurenční doložky, tak na zaplacení náhrady škody. V případě obou těchto skutků vylíčení podstatných skutkových okolností absentuje, resp. je neúplné, když především, jak je uvedeno výše, nelze zjistit, kdy vlastně měl pracovní poměr žalobce skončit, a za jaké období přesně žalobce odměnu z konkurenční doložky požaduje. V případě požadavku na náhradu škody pak není zřejmé, jak žalobce k uvedené částce 17 758 Kč dospěl, a jakého protiprávního jednání se vůči němu měl žalovaný dopustit. V reakci na výzvu podle § 43 o. s. ř. žalobce též přesně uvede, co vlastně požaduje, když v tomto směru odvolací soud znovu uvádí částku 173 640 Kč, kterou žalobce uvedl již v řízení před soudem prvního stupně a uvádí též ve svém odvolání proti napadenému rozsudku. Teprve bude-li žaloba řádně a včas doplněna, bude se jí prvostupňový soud zabývat věcně, přičemž neopomene provést řádné důkazní řízení postupem podle § 122 a násl. o. s. ř.6. Soud proto vyzval žalobce usnesením ze dne 19. 10. 2022, č. j. 16 C 35/2017 – 228 k odstranění vad žaloby dle závazného právního názoru odvolacího soudu. Žalobce v reakci na výzvu soudu doplnil svou žalobu tak, že upřesnil, že se domáhá zaplacení plnění z konkurenční doložky dle pracovní smlouvy za období od 1. 5. 2015 do 30. 4. 2016 a nároku na zaplacení 17 758 Kč jako náhrady za nevyplacenou podporu v nezaměstnanosti v období od 1. 5. až 31. 5. 2015. Pracovní poměr byl u žalované sjednán na dobu určitou a skončil dne 30. 4. 2015. Výše žalované částky 173 640 Kč, která je požadována z titulu konkurenční doložky, představuje ½ průměrného měsíčního výdělku, tj. částku 28 940 Kč x 12 /2. K výši škody pak žabce uvedl, že se jedná o 65% z částky 28 940 Kč (kdy požadoval méně, neboť výsledkem je částka 18 811 Kč).7. V podání ze dne 3. 1. 2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět (č. l. 265) co do částky 42 614 Kč, kdy se podanou žalobou nadále domáhá částky 132 030 Kč, částky 41 610 Kč a částky 17 758 Kč, tj. celkem částky 191 398 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se zpětvzetím žaloby v této části souhlasila. Soud proto řízení co do uvedené částky zastavil (výrok I. rozsudku).8. Sporné a nesporné skutečnosti9. Mezi účastníky nebylo sporu o trvání pracovního poměru a ani o jeho skončení. Rovněž nebylo sporné, že žalobce po dobu trvání pracovního poměru měl živnostenský list a že po dobu trvání pracovního poměru vystavoval faktury. Žalobce učinil na jednání konaném dne 31. 1. 2025 za nesporná veškerá jednání žalobce, která probíhala za trvání pracovního poměru. Žalovaná rovněž nesporovala, že pracovní poměr žalobce skončil k 30. 4. 2015 a dále mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce Dodatek č. , Anonymizováno, pracovní smlouvy nepodepsal.10. Mezi stranami je toliko sporné, zda má žalobce nárok na odměnu z konkurenční doložky a zda jsou námitky promlčení vznesené žalovanou důvodné.11. Z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.12. Žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 11. 2. 2013. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 10. 2. 2014. Žalobce pracoval u žalované na pozici produktový manager – , Anonymizováno, . V pracovní smlouvě se žalobce mj. zavázal, že nebude bez předchozího písemného souhlasu žalované po dobu trvání pracovního poměru bez předchozího písemného souhlasu žalované podnikat ve stejném či obdobném oboru žalované, vykonávat činnost shodnou či obdobnou s předmětem činnosti žalované či uzavírat vlastním jménem, na vlastní účet nebo na účet osoby blízké obchody, které jsou předmětem podnikání žalované nebo souvisejí s její podnikatelskou činností; oborem stejným či obdobným se pak dle ujednání účastníků rozuměla výroba, služby a prodej zejména , Anonymizováno, , jakož i dalšího sortimentu žalované (prokázáno pracovní smlouvou ze dne 11. 2. 2013 na č. l. 6 až 7, popis pracovní činnosti na č.l. 9 ze dne 11. 2. 2013).13. S účinností od 11. 2. 2013 náležela žalobci mzda ve výši 25 000 Kč a osobní ohodnocení ve výši 10 000 Kč (prokázáno mzdovým výměrem s účinností od 11. 2. 2013 na č.l. 8, 11).14. Dodatkem č. , Anonymizováno, k pracovní smlouvě byl pracovní poměr změněn na dobu určitou do 30. 4. 2015 (prokázáno dodatky k pracovní smlouvě na č.l. 361 p.v. až 362).15. Dodatkem č. , Anonymizováno, mělo dojít ke
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.