22 C 289/2023-167 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 21. 6. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 500 Kč s příslušenstvím. V žalobě dále uvedla, že v průběhu roku 2022 a začátkem roku 2023 využívala služby žalovaného spočívající v poskytování lekcí fitness osobním trenérem v prostorách fitness centrum , právnická osoba, , adresa, . Dne 5. 1. 2023 se účastníci dohodli, že se k žalobkyni přidá další osoba, její manžel a bylo ujednáno, že žalovaný jako osobní trenér poskytne žalobkyni celkem 15 lekcí fitness pro dvě osoby. Za to měla žalobkyně doplatit žalovanému již pouze 4 500 Kč, neboť zbývající částku měla již předplacenou původně pro jednu osobu. Dne 25. 1. 2023 žalovaný informoval žalobkyni o tom, že již nadále nebude poskytovat služby osobního trenéra ve fitness centru v Karlíně a nabídl jí přesun do jiného fitness centra. Žalobkyně neměla zájem o navštěvování jiného fitness centra, proto došlo dne 10. 2. 2023 k dohodě o ukončení poskytování služeb. Žalovaný měl vrátit žalobkyni celou částku do dvou týdnů, tedy do 24. 2. 2023. Žalovaný měl zájem uhradit dlužnou částku ve splátkách, ale dohodnuté splátky, první splátka ve výši 4 833 Kč splatná do 21. 4. 2023, druhá splátka ve výši 4 833 Kč splatná do 7. 5. 2023 a třetí splátka ve výši 4 834 Kč splatná do 7. 6. 2033, dosud neuhradil, a to i přes zaslání písemné předžalobní upomínky dne 10. 5. 2023 a 8. 6. 2023.2. Jelikož žalobkyně je státní příslušnicí České republiky, ale žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky, poměr mezi účastníky, který je předmětem tohoto sporu, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a případně jakým právem se tento poměr účastníků řídí. Na poměry s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Jelikož žaloba v této věci směřuje proti žalovanému, který byl ke dni zahájení řízení (21. 6. 2023) podnikatelem na základě živnostenského oprávnění s IČO , IČO, a jeho sídlo bylo na adrese , adresa, , má zdejší soud podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech pravomoc v této věci rozhodnout. Protože oba účastníci měli v době vzniku bezdůvodného obohacení bydliště a sídlo na území České republiky, je podle čl. 10 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem v této věci právo české.3. Protože žalovaný byl podnikatelem na základě živnostenského oprávnění pouze do 14. 8. 2023 a je neznámého pobytu, usnesením ze dne 26. června 2025, č. j. 22 C 289/2023-119 mu zdejší soud ustanovil podle ust. § 29 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také jen „o. s. ř.“) opatrovníka , Jméno opatrovníka, , advokáta.4. Opatrovník žalovaného navrhl žalobu zamítnout s tím, že nárok neuznává. Namítal, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o poskytování služeb fitness trenéra ze strany žalovaného a že by případně sjednané lekce cvičení nebyly ze strany žalovaného poskytnuty a ze strany žalobkyně čerpány. Žalobkyně předložila pouze otisk konverzace, jejíž autenticita není nikým potvrzena. Zároveň není prokázáno, že by číslo, s kterým bylo komunikováno, patřilo skutečně žalovanému. Žalobkyně může dle názoru žalovaného nárokovat vrácení žalované částky toliko z titulu bezdůvodného obohacení, kdy však v takovém případě nebylo prokázáno, že by účet, na který žalobkyně uhradila částku 15 000 Kč a 4 500 Kč byly skutečně účty žalovaného a nejedná se o shodu jmen.5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:6. Žalobkyně a žalovaný, až do 14. 8. 2023 fyzická osoba podnikající pod IČO , IČO, s předmětem podnikání poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness, se ústně dohodli, že žalovaný poskytne jako osobní trenér žalobkyni a jejímu manželovi 15 lekcí pro dvě osoby ve fitness centru , právnická osoba, , adresa, , a to za částku ve výši 19 500 Kč, tak že k předtím uhrazené částce ve výši 15 000 Kč žalobkyně žalovanému doplatí ještě částku ve výši 4 500 Kč (viz výpis komunikace prostřednictvím aplikace Whatsapp ze dne 5. 1. 2023 na č. l. 14 – 16, ceník žalovaného, potvrzení , právnická osoba, na č. l. 131a p. v., screenshot komunikace mezi účastníky v aplikaci Whatsapp na č. l. 148 a screenshot telefonu žalobkyně s telefonním číslem , tel. číslo, uloženým pod jménem , Jméno žalovaného, p. v. a 149). Žalobkyně uhradila předmětné částky převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , a to dne 29. 11. 2022 částku 15 000 Kč a dne 5. 1. 2023 částku 4 500 Kč (výpisy detaily transakcí UniCredit Bank na č. l. 12, screenshot komunikace mezi účastníky v aplikaci Whatsapp na č. l. 148, sdělení , právnická osoba, na č. l. 151 – 152). Účastníci se dohodli (protože žalovaný ukončil činnost ve fitness centru , adresa, a žalobkyně neměla zájem o poskytování služeb žalovaného v jiném fitness centru) na ukončení poskytování služeb ze strany žalovaného a že žalovaný žalobkyni vrátí zaplacené prostředky za nevyužité lekce, a to částku ve výši 14 500 Kč. Žalobkyně žalovanému nabídla, že dluh může uhradit ve 3 splátkách, žádnou splátku však neuhradil, a proto jej žalobkyně o úhradu upomenula, přičemž žádala o zaplacení první splátky ve výši 4 833 Kč do 21. 4. 2023, druhé splátky ve výši 4 833 Kč od 7. 5. 2023 a třetí splátky ve výši 4 834 Kč do 7. 6. 2023 (viz výpis komunikace prostřednictvím aplikace Whatsapp na č. l. 14 – 16). Žalovaný dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradil (žalovaný netvrdil opak), a to ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění dne 10. 5. 2023 (předžalobní výzva ze dne 10. 5. 2023 na č. l. 41, dodejka datové zprávy na č. l. 9, podací lístek na č. l. 11) a 8. 6. 2023 (předžalobní výzva ze dne 8. 6. 2023 na č. l. 43, dodejka datové zprávy na č. l. 10, podací lístek na č. l. 11).7. Pokud opatrovník žalovaného namítal, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy se žalovaným, je tato jeho námitka nedůvodná. Byť lze souhlasit s opatrovníkem žalovaného, že pouze z důkazu provedeného opisem komunikace v aplikaci Whatsapp, jejíž autenticita není nijak ověřena, nevyplývá, že by žalobkyně komunikovala o smlouvě se žalovaným, a tedy že by tím žalobkyně prokázala uzavření smlouvy se žalovaným, ale z hodnocení všech v řízení provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti podle ust. § 132 o. s. ř. však takový skutkový závěr naopak jednoznačně vyplývá. Že žalovaná o smlouvě komunikovala se žalovaným, fyzickou osobou podnikající na základě živnostenského oprávnění s předmětem podnikání poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness a podle potvrzení , právnická osoba, , adresa, působícím v rozhodném období v tomto fitness centru, vyplývá nejen z obsahu této komunikace, ve které žalovaný nabízel služby fitness trenéra ve fitness centru v Karlíně, ale především ze skutečnosti, že k uhrazení dohodnuté odměny sdělil žalovaný žalobkyni číslo účtu , č. účtu, , na který měla žalobkyně uhradit sjednanou odměnu za fitness služby žalovaného, což podle potvrzení o transakcích provedla a podle sdělení , právnická osoba, jde o účet žalovaného. Důvodná není ani námitka opatrovníka žalovaného o neprokázání tvrzení žalobkyně, že jí žalovaný sjednané lekce cvičení neposkytl případně že nebyly ze strany žalobkyně čerpány, když uvedené vyplývá z důkazu provedeného komunikací účastníků v aplikaci Whatsapp a bylo to i důvodem pro dohodu účastníků o ukončení smlouvy a vrácení částky 14 500 Kč žalobkyni.8. Podle ust. § 1746 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dála také jen „o. z.“) zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.9. Podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.10. Podle ust. § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele (odst. 1). Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu (odst. 2).11. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považu