38 C 70/2025-134 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou ze dne 17.3.2025 došlou zdejšímu soudu dne 18.3.2025 domáhal zaplacení částky ve výši celkem 335 119 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 335 119 Kč za dobu od 12. 3. 2025 do zaplacení. Uvedl, že žalobce a žalovaná uzavřeli- dne 3.2.2011 pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , hodnota, , ve smlouvě bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití, pojistné bylo sjednáno ve výši 2 993 Kč měsíčně, pojistná smlouva skončila výpovědí, žalobce po dobu trvání smlouvy uhradil na tuto pojistnou smlouvu žalované částku 316 297 Kč a ze strany žalované mu bylo vyplaceno odkupné ve výši 44 780 Kč (dále jen „pojistná smlouva ze dne 3.2.20211“);- dne 23.10.2014 pojistnou smlouvu , Anonymizováno, č. , hodnota, , ve smlouvě bylo sjednáno pojištění pro případ smrti nebo dožití, pojistné bylo sjednáno ve výši 649 Kč měsíčně, pojistná smlouva skončila výpovědí, žalobce po dobu trvání smlouvy uhradil na tuto pojistnou smlouvu částku 63 602 Kč a žalovaná neposkytla žalobci žádné plnění (dále jen „pojistná smlouva ze dne 23.10.2014“).2. Žalobce se tak domáhal vydání částky 335 119 Kč, tj. rozdílu mezi tím, co žalobce žalované uhradil, tj. částkou 379 899 Kč (316 297 Kč plus 63 602 Kč), a částkou, kterou od žalované obdržel, tj. částkou 44 780 Kč, jako bezdůvodného obohacení, jelikož pojistné smlouvy měl za neplatné pro rozpor se zákonem a evropským právem.3. Vysvětlil, že předmětem pojistné smlouvy ze dne 3.2.2011 bylo pojištění spojené s investičním fondem. Podle čl. 1 písm. g) Speciálních pojistných podmínek pro , Anonymizováno, životní pojištění (dále jen „SPP“) představovalo pojištění komplexní spojení životního pojištění, doplňkové a úrazové složky pojištění a investic do fondů nabízených pojistitelem. Principem tohoto pojistného produktu je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do kapitálové hodnoty smlouvy dle čl. 1 písm. b) a i) SPP, přičemž rozsah pojistného plnění je konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy. Dále vysvětlil, že předmětem pojistné smlouvy ze dne 23.10.2014 bylo pojištění definované v čl. 1 písm. b) Speciálních pojistných podmínek pro , Anonymizováno, životní pojištění – JUNIOR (dále jen „SPP Junior“) jako kombinace pojištění a investic do kapitálové hodnoty smlouvy sjednávaná ve prospěch pojištěného dítěte; částka určená k výplatě je dána aktuální výší kapitálové hodnoty smlouvy. Principem tohoto pojistného produktu je rovněž, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do Garantovaného fondu, což je fond s garantovanou výší minimálního zhodnocení ceny jednotky dle čl. 1 písm. c) SPP Junior. Rozsah pojistného plnění je i v tomto případě konstruován částečně pomocí kapitálové hodnoty pojistné smlouvy.4. Z kapitálové hodnoty pojistných smluv jsou strhávány poplatky dle čl. 4 SPP a dle čl. 4 SPP Junior, proto rozsah budoucího pojistného plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena kapitálová hodnota smlouvy, či jaká část pojistného do ní bude zahrnuta.5. Žalobce dále poukázal na to, že pojistná smlouva odkazuje na Přehled poplatků a parametrů (dále jen „Přehled poplatků“), se kterým však žalobce nebyl seznámen. V této souvislosti odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2865/2016, dle kterého: „v případě pojistných podmínek včleňovaných do pojistné smlouvy dle § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě platí, že ten, kdo se pojistných podmínek dovolává, musí prokázat, že pojistník byl s dovolávaným zněním pojistných podmínek seznámen před uzavřením pojistné smlouvy. Konstrukce, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další úroveň nepřímých smluvních ujednání (zde „oceňovací tabulky“), je sice možná, ovšem za dodržení stejných podmínek inkorporace, jaké jsou stanoveny pro celé pojistné podmínky. Jinými slovy, i o „oceňovacích tabulkách“ platí, že aby se staly součástí pojistné smlouvy, musí být prokázáno, že na ně bylo řádně odkázáno, a že s nimi byl pojistník před uzavřením smlouvy výslovně seznámen. Z tohoto pohledu je pro řádné včlenění nerozhodné, na jaké „úrovni“ je která část pojistných podmínek do pojistné smlouvy začleňována.“. A rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1566/2017, ve kterém bylo přijato sjednocující stanovisko k otázce inkorporace vedlejších smluvních ujednání do pojistné smlouvy. Žalobce tak tvrdil, že Přehled poplatků se nestal součástí pojistných smluv, a ustanovení pojistných smluv (čl. 4 SPP a čl. 4 SPP Junior), která jsou na obsahu Přehledu poplatků závislá, jsou proto neurčitá. To se týká zejména ujednání o některých poplatcích, jelikož není zřejmé, v jaké výši byly ujednány.6. Žalobce považoval shora uvedená ujednání za ujednání zneužívající povahy dle článku 3 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5.4.1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), neboť nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobovala významnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Dále šlo o ujednání, která nebyla sepsána jasným a srozumitelným jazykem dle článku 5 odst. 1 směrnice. Žalobce neměl žádnou možnost posoudit ekonomické důsledky pojistných smluv, neboť ujednání jsou nejasná, netransparentní a některé důležité vstupní parametry jsou spotřebiteli neznámé.7. K pojistné smlouvě ze dne 23.10.2014 žalobce uvedl, že sice je v části prohlášení pojistníka uvedeno, že převzal a seznámil se mimo jiné s Přehledem poplatků, uvedenou část smlouvy však považoval za obsahově komplikovanou a nedokazující, že se s Přehledem poplatků skutečně seznámil. V této souvislosti poukázal na závěry Soudního dvora EU ve věci C-449/13, které byť se týkají úvěrových smluv, jsou dle žalobce plně aplikovatelné i u pojistných smluv, tedy nelze automaticky předpokládat, že žalobce byl s Přehledem poplatků seznámen. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, ta však nárok žalobce odmítla.8. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že s žalobcem uzavřela pojistné smlouvy dne 3.2.2011 a dne 23.10.2014, obě smlouvy považovala za platné.9. K pojistné smlouvě ze dne 3.2.2011 uvedla, že součástí této pojistné smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění spojená s investičními fondy , Anonymizováno, 5 (dále jen „VPP , Anonymizováno, 5“), SPP a Přehled poplatků, se kterými byl žalobce seznámen prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele. Konstatovala, že žalobci zasílala každoroční rekapitulace, ve kterých žalobce informovala o výši zaplaceného pojistného, výši odkupného a výši nákladů. Uvedla, že žalobci poskytla pojistné plnění ve výši 33 600 Kč dne 27.11.2017. Žalovaná uvedla, že smlouva zanikla výpovědí ke dni 31.12.2022 a žalovaná vyplatila žalobci odkupné ve výši 44 780 Kč.10. K pojistné smlouvě ze dne 23.10.2014 uvedla, že žalobce prohlásil, že se seznámil s Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění spojená s investičními fondy , Anonymizováno, 8 (dále jen „VPP , Anonymizováno, 8“), SPP Junior i Přehledem poplatků, přičemž tyto dokumenty tvoří nedílnou součást pojistné smlouvy, nadto dne 23.10.2014 žalobce podepsal záznam z jednání, ve kterém rovněž prohlásil, že byl seznámen se simulovaným průběhem pojištění, včetně nákladových parametrů a strukturou poplatků. Uvedená pojistná smlouva navíc poskytovala široké pojistné krytí. Zdůraznila, že pojistná smlouva ze dne 23.10.2014 byla uzavřena za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který přinesl zásadní posílení autonomie smluvní vůle. Žalovaná uvedla, že smlouva zanikla výpovědí ke dni 31.1.2023, při ukončení smlouvy zaslala žalobci složenkou odkupné ve výši 7 460 Kč.11. Žalovaná odmítla, že by pojistné smlouvy obsahovaly zneužívající ujednání. Z opatrnosti vznesla námitku promlčení a námitku započtení vzájemně nepromlčených plnění ve vztahu k oběma pojistným smlouvám.12. Žalobce trval na tom, že obě pojistné smlouvy jsou neplatné, jelikož nebyl seznámen s Přehledem poplatků, Přehled poplatků proto nebyl řádně včleněn do pojistných podmínek. Zároveň trval na tom, že pojistné smlouvy obsahují nepřiměřená smluvní ujednání. Zdůraznil, že je třeba, aby byla přijata veškerá opatření nezbytná k ochraně spotřebitele před zvlášť nepříznivými důsledky, které by mohlo zrušení smlouvy způsobit.13. Současně k vznesené námitce promlčení uvedl, že ohledně subjektivní promlčecí doby žalovaná neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní; na věc ani nelze aplikovat objektivní promlčecí dobu, neboť žalovaná nemůže těžit z vlastního nepoctivého a protiprávního jednání, vznesení námitky promlčení žalobce považoval za zjevné zneužití práva a výkon práva v rozporu s dobrými mravy, žalovaná o neplatnosti pojistných smluv věděla, a těží z vlastní vědomé nepoctivosti, a to nejpozději od 8.3.2018, kdy byl vyhlášen rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 25 Co 430/2017. Nárok žalobce tak nepovažoval za promlčený.14. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.15. Soud předně vycházel ze shodných skutk