39 C 349/2024-112 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 11. 11. 2024 ve spojení se změnou žaloby ze dne 11. 3. 2025 a částečném zpětvzetí žaloby přípisem ze dne 18. 7. 2025 co do částky 37 440 Kč a 32 475 Kč s příslušenstvím, o čemž bylo rozhodnuto na jednání dne 7. 10. 2025, domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 94 632 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl v roce 2022 a 2023 vlastníkem nebytové jednotky , Anonymizováno, nacházející se v domě na adrese , adresa, (dále jen „nebytová jednotka , Anonymizováno, ) a jako člen žalobce byl žalovaný povinen přispívat na náklady spojené se správou domu.2. V podání ze dne 18. 7. 2025 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 37 440 Kč a 32 475 Kč s příslušenstvím, a nadále tak požadoval po žalovaném toliko uhrazení příspěvku na správu domu a pozemku (tzv. fond oprav“) za rok 2022 a rok 2023 ve výši celkem 94 632 Kč (24 x 3 943 Kč).3. Žalobce dále uvedl, že provedl vyúčtování plateb za rok 2022 a 2023. Poukázal na řadu dalších sporů, které účastníci vedou, a zejména na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2023, č.j. 26 Cdo 2223/2023-352.4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Uvedl, že vyúčtování nepovažuje za správné a řádné. Poukázal na to, že příspěvek do fondu oprav se nevyúčtovává. Dále tvrdil, že z bodu , Anonymizováno, zápisu ze schůze SVJ ze dne 19.11.2019 nevyplývá, že by byla odsouhlasena částka 28 Kč/m2; stejně tak z bodu , Anonymizováno, uvedeného zápisu nevyplývá výše příspěvku na vlastní správní činnost. Rozporoval rovněž výpočet kapitalizovaného úroku z prodlení ve vztahu k splatnosti. Žalovaný rovněž vznesl námitku započtení dle § 7 a § 13 zákona č. 67/2013 Sb. z důvodu nedodání řádných vyúčtování za rok 2020 a 2021 a pozdního dodání vyúčtování za rok 2023 a za rok 2024 ve výši 121 400 Kč, avšak s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby tuto námitku započtení vzal na jednání dne 7. 10. 2025 zpět.5. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:6. Soud předně vycházel ze skutečností mezi účastníky nespornými, a to, že žalovaný byl v letech 2022 a 2023 vlastníkem nebytové jednotky , Anonymizováno, .7. Ze zápisu ze shromáždění ze dne 21.11.2019 (č.l. 27-28) soud zjistil, že byl přijat návrh- o změně výše příspěvku do tzv. fondu oprav tak, že 28 000 Kč měsíčně bude rozděleno mezi vlastníky podle spoluvlastnického podílu (bod 3). Měsíční částka pro bytovou jednotku , Anonymizováno, byla vypočtena na částku 3 943 Kč, když spoluvlastnický podíl k této jednotce byl 0,1408 (k tomu rovněž předpis měsíčních plateb od 1.1.2021 na č.l. 8 a doručenka na č.l. 9, tabulka na č.l. 28 p.v., tabulka hlasování na č.l. 29);- na odměnu správci ve výši 15 000 Kč (bod , Anonymizováno, ).8. Z notářského zápisu , Anonymizováno, (č.l. 10-26) soud zjistil, že tzv. fond oprav jsou členové povinni platit k patnáctému dni každého kalendářního měsíce (viz str. 4 za šesté). V příloze č. , hodnota, je dále uvedeno pod bodem , Anonymizováno, , že mezi body programu je i schválení dlouhodobých záloh na opravy a investice domu v měsíční výši 20 tisíc korun českých splatné k 15. dni každého kalendářního měsíce.9. Z vyúčtování za rok 2022 (č.l. 31) a z vyúčtování za rok 2023 (č.l. 30) soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval příspěvek na správu domu za rok 2022 ve výši 47 316 Kč a za rok 2023 ve výši 47 316 Kč.10. Soud provedl i jiné než shora uvedené důkazy, avšak neučinil z nich žádná pro věc podstatná zjištění, proto je blíže neuvádí.11. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.12. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:13. Žalovaný byl v roce 2022 a 2023 vlastníkem nebytové jednotky č. , Anonymizováno, nacházející se v domě na adrese , adresa, . Žalovaný za r. 2022 a 2023 neuhradil ničeho na příspěvek na správu domu a pozemku (tzv. fond oprav“) za rok 2022 a rok 2023, který byl stanoven pro nebytovou jednotku č. , Anonymizováno, ve výši 3 943 Kč měsíčně, tj. celkem 94 632 Kč (24 měs. x 3 943 Kč).14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.15. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen „o. z.“) vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.16. Podle § 1180 odst. 2 o. z. příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.17. Soud má v dané věci za prokázané, že žalovaný byl povinen jako vlastník nebytové jednotky č. , Anonymizováno, hradit příspěvky na správu a pozemku (tzv. fond oprav“) za rok 2022 a rok 2023 dle § 1180 o. z., výše tzv. fondu oprav byla přijata na shromáždění dne 21.11.2019 pod bodem , Anonymizováno, , a to tak, že se jedná o částku ve výši 28 000 Kč měsíčně rozdělenou podle podílů, přičemž na nebytovou jednotku , Anonymizováno, se jedná o částku 3 943 Kč měsíčně (dle spoluvlastnického podílu o velikosti 0,1408). Žalobce tak má nárok na částku 3 943 Kč x 24 měsíců, tj. částku ve výši celkem 94 632 Kč.18. Nad rámec uvedeného soud poukazuje na rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 1.6.2022, č.j. 10 C 158/2021-247; v tomto rozhodnutí byl řešen nárok žalobce (tzv. fond oprav) za jiné období u nebytové jednotky , Anonymizováno, , avšak rovněž vyplývající ze zápisu ze shromáždění ze dne 21.11.2019, přičemž nárok byl žalobci přiznán. Toto rozhodnutí bylo poté potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15.2.2023, č.j. 21 Co 333/2022-310. Následné dovolání žalovaného proti tomuto rozsudku bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2023, č.j. 26 Cdo 2223/2023-352. V této souvislosti soud poukazuje na zásadu legitimního očekávání na straně žalobce, že soudy budou v obdobných věcech rozhodovat stejně.19. Soud k obraně žalovaného, který vznesl námitku pravosti listin z důvodu, že si žalovaný není vědom, že by takovéto návrhy byly na shromáždění společenství vlastníků schváleny, uvádí, že tuto námitku vyhodnotil po obsahové stránce jako námitku směřující proti platnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, kterou nelze řešit ve sporu o zaplacení příspěvku na správu domu (k tomu srov. bod 9 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2023, č.j. 26 Cdo 2223/2023-352).20. Soud se s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby nezabýval dalšími původně uplatňovanými nároky. Stejně tak se soud nezabýval námitkou započtení vznesenou žalovaným, neboť žalovaný tuto námitku vzal na ústním jednání konaném dne 7. 10. 2025 zpět. K tomuto soud pouze stručně uvádí, že nárok žalovaného vůči žalobci považuje za neurčitou a nejasnou pohledávku, kterou nelze započíst dle § 1987 odst. 2 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.9.2020, č.j. 31 Cdo 684/2020-406). Sám žalobce nárok žalovaného rozporoval, pohledávka se má nadto týkat i vyúčtování, která nejsou předmětem tohoto řízení, tj. vyúčtování za rok 2020, 2021 a 2024, a rovněž nároky vznesené žalobcem v tomto řízení týkající se roku 2022 a 2023 jsou nároky, pro které není třeba provádět vyúčtování, jelikož se nejedná o služby ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.21. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ze dne 18. 7. 2025 soud ve výroku I. řízení podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) zastavil co do částky 37 440 Kč a 32 475 Kč s příslušenstvím. Pro úplnost soud konstatuje, že žalovaný v podání ze dne 1. 9. 2025 nesouhlasil s částečným zpětvzetím žaloby. O tomto návrhu soud rozhodl na jednání dne 7. 10. 2025 tak, že návrh žalovaného zamítl, jelikož žalovaným předestřené důvody nepovažoval za vážné důvody ve smyslu § 96 odst. 3 o.s.ř.22. S ohledem na výše uvedené soud ve zbytku shledal žalobu důvodnou co do částky 94 632 Kč a v této částce žalobě vyhověl (výrok II.).23. Současně soud rozhodl o úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud vyhověl žalobě co do kapitalizovaného úroku a zákonného úroku z prodlení z částky 94 632 Kč při splatnosti stanovené k 15. dni v měsíci dle notářského zápisu , Anonymizováno, (výrok II.).24. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náh