8 C 40/2022-458 — Obvodní soud pro Prahu 8

1. Žalobce se podanou žalobou dne 24. 6. 2022 domáhal zaplacení částky 391 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z uvedené částky od 1. 6. 2022 do zaplacení. Svůj návrh v písemných podáních i při ústních jednáních odůvodnil tím, že je vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Vlastnické právo získal na základě § 30 zákona č. 279/1949 Sb., jehož působením došlo k přechodu vlastnického práva k někdejšímu pozemku pozemkového katastru č. , Anonymizováno, , tehdy ve vlastnictví obce – hlavního města Prahy, na stát. Vlastnické právo bylo později v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch hlavního města Prahy, avšak nesprávně, jak plyne z rozhodnutí soudů ve věci žaloby hlavního města Prahy proti právnímu předchůdci žalovaného (, právnická osoba, ) o vydání bezdůvodného obohacení i ze souhlasného prohlášení hlavního města Prahy a žalobce, na jehož základě byl do katastru nemovitostí následně zapsán žalobce. Dle žalobce je pozemek parc. č. , Anonymizováno, zcela zastavěn částí stavby bez č. p./č. e. (jiná stavba), kterou vlastní výlučně žalovaný, stejně tak i pozemek parc. č. , Anonymizováno, je zcela zastavěn částí další stavby bez č. p./č. e. (jiná stavba), kterou rovněž vlastní výlučně žalovaný. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, slouží zčásti jako příjezdová cesta a část dvora areálu žalovaného, přičemž jak pozemky parc. č. , Anonymizováno, , tak žalovaným užívaná část pozemku parc. č. , Anonymizováno, , jsou oploceny v rámci areálu žalovaného. Žalobce odmítá, že by žalovanému vzniklo vlastnické právo či jiné právo užívání k žalovaným pozemkům, a to i kdyby právnímu předchůdci žalovaného (, právnická osoba, ) svědčilo k nim právo trvalého užívání dle § 70 hospodářského zákoníku. Zdůraznil, že hospodářské smlouvy předložené žalovaným se nevztahují k žalovaným pozemkům. Navíc z judikatury Nejvyššího soudu (zejména pod sp. zn. 28 Cdo 4201/2008 či 28 Cdo 4250/2008) vyplývá, že ze strany původního držitele obligačního práva trvalého užívání nemůže toto právo přecházet na jeho právní nástupce či na jiné osoby, jelikož se nejedná o věcné právo. Jelikož mezi stranami nebyla sjednána žádná nájemní ani jiná smlouva, uvedené užívání pozemků v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, které žalobce učinil předmětem žaloby, mělo charakter užívání bez právního důvodu, kterým vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalobce toto bezdůvodné obohacení vyčíslil na částku 391 000 Kč. Tato částka byla určena na základě zjištěné ceny pozemků za rok 2021, tj. 13 189 990 Kč, což odpovídá 4 017,66 Kč na jeden m2. Cena podílu ve velikosti 5 % na všech pozemcích z částky 4 017,66 Kč činí 200,88 Kč za jeden m2 (zaokrouhleno na 200 Kč). Násobkem celkové výměry pozemků v rozsahu 1 955 m2 a roční sazby 200 Kč žalobce dospěl k výpočtu žalované částky. Žalovaný bezdůvodné obohacení nevydal ani po výzvách žalobce ze dne 4. 4. 2022 a 2. 6. 2022.2. Žalovaný se k žalobě písemně i při ústních jednáních vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvedl, že žalobce není vlastníkem předmětných pozemků. Zpochybnil význam žalobcem předložených soudních rozhodnutí i souhlasného prohlášení mezi hlavním městem Prahou a žalobcem. Poukázal na to, že způsob, jakým došlo k zápisu vlastnického práva žalobce k předmětným pozemkům, dle něj představuje použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a zjevné zneužití práva. Žalovaný dále poukázal na to, že žalobce se o předmětné pozemky dlouhodobě nezajímal a své údajné vlastnické právo nevykonával. I pokud by žalobce byl skutečně vlastníkem pozemků, žalovaný má za to, že se na jeho úkor bezdůvodně neobohatil. Uvedl, že s ohledem na to, že předmětné pozemky byly zastavěny legálně zřízenými stavbami právního předchůdce žalovaného (, právnická osoba, ) a legálně užívány, bylo by neobvyklé, pokud by předmětné pozemky nebyly již před rokem 1989 převedeny do jeho družstevního vlastnictví či bezplatného trvalého užívání podle tehdejšího hospodářského zákoníku. Konkrétně poukázal na hospodářskou smlouvu ze dne 23. 1. 1980 o odevzdání do trvalého užívání a hospodářskou smlouvou ze dne 30. 12. 1980 o převodu vlastnictví národního majetku, v jejichž důsledku právní předchůdce žalovaného nabyl pozemky parc. č. , Anonymizováno, díl „c“ a parc. č. , hodnota, díl „f“ ve shora uvedeném katastrálním území. Dále poukázal na skutečnost, že právě přímo ve vztahu k předmětným pozemkům stát již dne 29. 12. 1980 k žádosti právního předchůdce žalovaného rozhodnul o trvalém odnětí zemědělské půdy zemědělskému půdnímu fondu, což korespondovalo s předchozím investičním záměrem právního předchůdce žalovaného vybudovat na předmětných pozemcích dvě haly a pro jejich výstavbu také přístupovou komunikaci. Za trvalé vynětí těchto pozemků ze zemědělského půdního fondu bylo právnímu předchůdci žalovaného uloženo mimo jiné zaplatit poplatek a příslušnými stavebními úřady byla rovněž vydána veškerá potřebná stavební povolení a kolaudační rozhodnutí k provedeným stavbám včetně příjezdové komunikace a oplocení. Pokud by se následně právní předchůdce žalovaného nestal vlastníkem předmětných pozemků a případně mu nebylo ani zřízeno právo jejich trvalého užívání, znamenalo by to nepoctivé jednání ze strany žalobce. Předmětné pozemky žalovaný a jeho právní předchůdce užívali v souladu se svým důvodným přesvědčením a legitimním očekáváním, že jsou jejich vlastníky. V této souvislosti opakovaně žalovaný žádal o přerušení řízení do pravomocného skončení věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 57 C 57/2023, ve kterém se právní předchůdce žalovaného domáhal určení vlastnického práva k předmětným pozemkům s tím, že vlastnické právo k pozemkům vydržel. Žalovaný nesouhlasil rovněž ani s výší požadované úhrady za bezdůvodné obohacení. Tvrdil, že by měla být podstatně nižší než žalovaná částka a že žalobce nerozlišuje zastavěné a volné plochy. Rovněž tvrdil, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, není oplocením uzavřen a žalovaný jej neužívá ani jako příjezdovou cestu, ani jako část dvora.3. Dále se žalobce žalobou podanou dne 13. 12. 2023 domáhal zaplacení částky 430 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 430 100 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení. Příslušné řízení bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 478/2023 a žalovaná částka představovala bezdůvodné obohacení žalovaného za užívání shodných pozemků v období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 s tím, že žalovaný bezdůvodné obohacení nevydal ani po výzvě žalobce ze dne 31. 3. 2023. Obě řízení (tj. sp. zn. 8 C 40/2022 a sp. zn. 12 C 478/2023) byla spojena ke společnému projednání usnesením ze dne 25. 1. 2024, č. j. 12 C 478/2023-29.4. Usnesením ze dne 15. 8. 2024, č. j. 8 C 40/2022-164, bylo řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby co do částky 776 962 Kč zastaveno, neboť žalovaný dne 5. 8. 2024 uhradil na bezdůvodném obohacení za užívání pozemků v období roku 2021 částku 388 481 Kč a za období roku 2022 rovněž částku 388 481 Kč.5. Mezi stranami je nesporné, že mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda, jejímž předmětem by bylo užívání pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, a že pozemky, označené v předložených hospodářských smlouvách jako , Anonymizováno, díl „c“ a parc. č. , hodnota, díl „f“ v k. ú. , adresa, , nejsou totožné s pozemky, které jsou předmětem této žaloby, tzn. pozemky parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Naopak zůstalo sporné, zda je žalobce vlastníkem předmětných pozemků, tedy zda byl vůbec aktivně legitimován k podání žaloby, a rovněž je sporná adekvátnost výše požadované úhrady za bezdůvodné obohacení vzniklé užíváním předmětných pozemků.6. Soud provedl všechny oběma stranami navržené listinné důkazy dle § 129 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v souladu s § 120 odst. 2 o. s. ř. provedl rovněž k důkazu konečné rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 57 C 57/2023 a dále dle § 127 o. s. ř. nechal vypracovat znaleckou kanceláří znalecký posudek za účelem ocenění výše bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním předmětných pozemků v žalovaném období a k tomuto posudku rovněž při ústním jednání provedl výslech znalce , tituly před jménem, , právnická osoba, . Soud zamítnul návrh žalované na zadání revizního znaleckého posudku, neboť znalecký posudek byl vypracován znaleckou kanceláří a splňuje veškeré jak formální, tak obsahové náležitosti. Znalecká kancelář se ještě před jednáním soudu písemně vyjádřila k námitkám žalované a znalec , tituly před jménem, , jméno FO, závěry znaleckého zkoumání při jednání logicky a přesvědčivě obhájil. Obě strany měly možnost znalci během výslechu pokládat otázky, přičemž uvedený znalec veškeré otázky vyčerpávajícím způsobem zodpověděl. Soud neměl důvod o odbornosti znalce pochybovat, když znalec uvedl, že působí v oboru oceňování nemovitostí již cca 10 let a zpracovával stovky obdobných znaleckých posudků, a to včetně situace, kdy na straně žalobkyně byl Úřad pro zastupování státu, respekt