18 C 184/2021-38 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 70 000 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ust. § 59 odst. 2 písm. i) zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], a ust. § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě Zřizovací listiny je žalobce oprávněn [územní celek] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne [datum] provedl žalobce odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem ke dni provedení odtahu byla žalovaná. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem. Odtah byl proveden na základě ust. § 27 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Odpovědnost provozovatele vozidla je dána ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, přičemž se jedná o odpovědnost objektivní, tzn. bez ohledu na zavinění. Závazkový vztah je založen způsobením škody, tedy vznikem nákladů spojených s odtahem. Tento vztah přitom vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda (náklady). Touto osobou může být buď vlastník pozemní komunikace anebo osoba, jež na základě právního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace, zabezpečuje nucený odtah vozidel, přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníka obecní policie o odstranění vozidla. Oprávněnou osobou je v tomto případě žalobce. V daném případě tak mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový právní vztah, který je založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobci nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, přičemž výše ceny je stanovena příslušným nařízením [anonymizováno] [obec] účinným v den odtahu vozidla (od [datum] nařízení čl. 2 z r. 2013). Parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy podle nařízení, které je v příslušný den účinné. Dluh žalované je tvořen částkou za odtah vozidla 1 900 Kč, služby parkoviště (parkovné) za 1. den (den odtahu) až 3. den 250 Kč, služby parkoviště (parkovné) za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč a služby parkoviště (parkovné) za každý další i započatý den od sto osmdesátého prvního dne až do vyzvednutí vozidla 50 Kč. Pohledávka odpovídající období od [datum] do [datum] byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Předmětem této žaloby je tak pohledávka za období následující - od [datum] do [datum] (datum podání návrhu). Žalobce touto žalobou uplatňuje nárok na parkovné za uvedené období ve výši 70 000 Kč (tj. 1 400 dní x 50 Kč). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak dluh uhrazen nebyl. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez důvodné a včasné omluvy nedostavila, doručení měla vykázáno, a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal bez její přítomnosti. Dle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloby a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a která byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 2. Vzhledem k tomu, že v daném případě byly splněny podmínky shora citovaného ustanovení, soud k návrhu žalobce rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. Ze skutkových tvrzení uvedených v žalobě vzal soud za prokázané, že žalobce je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě ust. § 59 odst. 2 písm. i) zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], a ust. § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Na základě Zřizovací listiny je žalobce oprávněn [územní celek] k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne [datum] provedl žalobce odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem ke dni provedení odtahu byla žalovaná. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem. Odtah byl proveden na základě ust. § 27 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Odpovědnost provozovatele vozidla je dána ust. § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, přičemž se jedná o odpovědnost objektivní, tzn. bez ohledu na zavinění. Závazkový vztah je založen způsobením škody, tedy vznikem nákladů spojených s odtahem. Tento vztah přitom vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda (náklady). Touto osobou může být buď vlastník pozemní komunikace anebo osoba, jež na základě právního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace, zabezpečuje nucený odtah vozidel, přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníka obecní policie o odstranění vozidla. Oprávněnou osobou je v tomto případě žalobce. V daném případě tak mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový právní vztah, který je založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobci nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, přičemž výše ceny je stanovena příslušným nařízením hl. m. [obec] účinným v den odtahu vozidla (od [datum] nařízení čl. 2 z r. 2013). Parkovné je pak počítáno za každý započatý den vždy podle nařízení, které je v příslušný den účinné. Dluh žalované je tvořen částkou za odtah vozidla 1 900 Kč, služby parkoviště (parkovné) za 1. den (den odtahu) až 3. den 250 Kč, služby parkoviště (parkovné) za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč a služby parkoviště (parkovné) za každý další i započatý den od sto osmdesátého prvního dne až do vyzvednutí vozidla 50 Kč. Pohledávka odpovídající období od [datum] do [datum] byla žalobci pravomocně přiznána rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. 8. 2017, č. j. 40 C 146/2017-23. Předmětem této žaloby je tak pohledávka za období následující - od [datum] do [datum] (datum podání návrhu). Žalobce touto žalobou uplatňuje nárok na parkovné za uvedené období ve výši 70 000 Kč (tj. 1 400 dní x 50 Kč). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak dluh uhrazen nebyl. Žalovanou tak v souladu s ust. § 17a odst. 6 zák. č. 553/1991 Sb. stíhá povinnost k úhradě nákladů na odstranění vozidla a jeho následné střežení na parkovišti. Za shora uvedené období cena za služby parkoviště tak činí celkem 70 000 Kč, a soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (§ 1721, § 1723 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který byl založen způsobením škody § 2910 o.z). 4. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení, a to ve výši dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 5. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. Při rozhodování o nákladech řízení se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci je na místě aplikace ust. § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V dané věci se žalobce domáhá úhrady dlužné částky za odtah a parkovné vozidla, kdy v těchto žalobách většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně označení žalovaného a detailů týkajících se např. data odtahu a specifikace vozidla. V předmětné věci byl využit shodný vzor návrhu podávaného žalobcem zastoupeným jeho právním zástupcem řádově v desítkách obdobných případů, které se od sebe odlišují pouze označením žalovaného a okolnostmi skutku spočívajícího v tom, že byl proveden odtah vozidla a nebyla za odtah vozidla a případně parkovné dlužná částka zaplacena. Jak vylíčení základu skutku (s pouhými shora uvedenými odlišnostmi) tak použitá právní argumentace (jednoduchá s ohledem na povahu nároku) tudíž vychází z jednoho stejného vzoru. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle ná