18 C 108/2020-51 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobce se svým návrhem z [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci nemajetkovou újmu vzniklou žalobci nesprávným úředním postupem žalovaného ve výši 140 000 Kč spolu s příslušenstvím a náklady řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že podáním ze dne [datum] uplatnil žalobce u žalovaného náhradu újmy, která mu vznikla nesprávným úředním postupem žalovaného, spočívající v průtazích v nečinnosti a v nepřiměřené délce správního řízení vedeného u žalovaného pod sp. zn. [anonymizováno] - [číslo] 2015 [číslo], ve spojení s rozhodnutím [anonymizováno] sp. zn. [číslo] 2016. Uvedl, že správní řízení pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] 2015 [číslo] (dále jen„ správní řízení“ či„ řízení“), bylo u žalovaného zahájeno již [datum]. Žalovaný ve věci rozhodl až po více jak čtyřech letech, když žalobce byl po celou dobu uveden a nadále je udržován ve stavu nejistoty ohledně výsledku správního řízení, což se negativně projevilo do jeho psychické sféry spočívající v dlouhodobých stavech úzkosti a duševních útrap žalobce a jeho psychických potíží, když tak bylo nepřípustně zasaženo do sociálně psychické osobnosti integrity žalobce, která byla vážně narušena. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na skutečnost, že petit tak, jak je formulován, není způsobilý projednání, když žalobce odkazuje na nesprávný úřední postup správního úseku Městského soudu v Praze, domáhá se však plnění vůči žalovanému. Rovněž poukázal na skutečnost, že ze strany žalobce nebylo řádně tvrzeno a tím ani prokázáno, z jakých konkrétních důvodů se domáhá nemajetkové újmy ve výši 140 000 Kč, tj. v čem spočívá konkrétně jemu způsobená újma. Rovněž uvedl, že předmětem správního řízení byla částka okolo 4 000 Kč a v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 3370/2011 by soud v případě toho, pokud by žalobci skutečně nemajetkovou újmu chtěl přiznat, měl vycházet z částky, která byla předmětem správního řízení s tím, že žalobcem požadovaná částka 140 000 Kč je příliš vysoká. Žalovaný dále poukázal i na skutečnost, že žalobce byl v průběhu celého správního řízení zcela pasivní, reagoval až na správní rozhodnutí, když se sám iniciativně nezajímal o to, jak správní řízení probíhá a v jakém je stádiu. Svůj pasivní postup pak deklaroval i v rámci tohoto řízení, když se k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, byť měl doručení vykázáno, a to vhozením do domovní schránky, tj. zásilka se nepochybně dostala do sféry jeho dispozice. Žalovaný rovněž uvedl, že je pravdou, že celé správní řízení, včetně rozhodnutí druhého stupně trvalo od ledna 2016 do listopadu 2019, žalovaný se však žalobci za délku řízení omluvil, a to dopisem předsedkyně Rady [anonymizováno] z [datum], když tato omluva byla žalobci doručena. Uvedl, že se domnívá, že tato omluva s poukazem na již uvedené, postačuje a žalobci tak nepřísluší právo na nemajetkovou újmu. Soud v průběhu řízení provedl důkaz uplatněním nároku na náhradu škody doručený žalovanému [datum], podstatným obsahem spisu žalovaného [číslo jednací], z něj zejména návrhem doručeným [datum], vyrozuměním o zahájení správního řízení z [datum] včetně dodejek, rozhodnutím žalovaného z [datum] včetně dodejek, rozkladem podaným žalobcem i [právnická osoba], výzvou k vyjádření se k rozkladu z [datum], podstatným obsahem spisu žalovaného [číslo jednací], z něj zejména rozhodnutím z [datum] včetně dodejek, dopisem žalovaného žalobci z [datum] včetně dodejek, omluvou předsedkyně Rady [anonymizováno] z [datum]. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že -) dnem [datum] je datován návrh [právnická osoba] [právnická osoba], adresovaný žalovanému, na základě kterého se [právnická osoba] domáhala vůči žalobci zaplacení částky 4 008 Kč, a to jednak z titulu neuhrazených plateb za poskytování elektronických komunikací na základě uzavřené smlouvy se žalovaným, jednak ze smluvní pokuty (podaný návrh) -) dnem [datum] je datováno vyrozumění o zahájení správního řízení týkající se podané žaloby [právnická osoba] [právnická osoba] vůči žalobci znějící na částku 4 008 Kč. Zásilka byla zasílána jak [právnická osoba] [právnická osoba], tak i žalobci, když zásilka zasílaná žalobci byla tomuto uložena na poště dne [datum] a následně po uplynutí úložní doby, byla dne [datum] vložena do domovní schránky žalobce (vyrozumění o zahájení řízení vč. dodejek). -) dnem [datum] je datováno rozhodnutí žalovaného týkající se návrhu [právnická osoba] [právnická osoba] ohledně žalované částky 4 008 Kč, když žalovaný [právnická osoba] vyhověl pouze částečně, a to co do dosud neuhrazených služeb za poskytnutí služeb elektronických komunikací, ohledně žalovaným požadované smluvní pokuty ve výši 1 900 Kč, nebylo návrhu vyhověno. Rozhodnutí bylo zasíláno jak [právnická osoba], tak i žalobci, když jak [právnická osoba], tak i žalobce, proti rozhodnutí žalovaného podali rozklad - rozklad [právnická osoba] doručen žalovanému dne [datum], rozklad žalobce doručen žalovanému dne [datum] (rozhodnutí z [datum])). -) o rozkladu obou účastníků tj. jak [právnická osoba], tak i žalobce, rozhodoval [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací], když ve svém rozhodnutí rozhodnutí [anonymizováno] z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] potvrdil. Rozhodnutí bylo doručováno jak [právnická osoba], tak i žalobci, když zásilka zasílaná žalobci byla uložena na poště dne [datum] a po uplynutí úložní lhůty dne [datum] byla žalobci vhozena do domovní schránky (podstatný obsah spisu žalovaného [číslo jednací] [číslo] 2015 a [číslo jednací] [číslo] 2016). -) dopisem ze dne [datum] sděloval žalovaný žalobci, že dne [datum] obdržel jeho žádost na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 140 000 Kč, která žalobci měla vzniknout v souvislosti se správním řízením vedeným u žalovaného pod [číslo jednací] (sdělení žalovaného žalobci z [datum], včetně dodejky). -) dnem [datum] je datována omluva předsedkyně Rady [anonymizováno] Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] adresovaná žalobci, a to za nepřiměřenou délku řízení vedeného u žalovaného vůči žalobci pod [číslo jednací] a navazujícím řízení o rozkladu [číslo jednací] [číslo] 2016 [číslo]. Z omluvy rovněž vyplývá, že v předmětném správním řízení nebyly dodrženy zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí a k nesprávnému úřednímu postupu tak došlo a z tohoto důvodu došlo ze strany žalovaného k omluvě vůči žalobci s tím, že žalovaný považuje jednání o mimosoudním vyrovnání za ukončené (omluva předsedkyně Rady [anonymizováno] z [datum]). Soud řízení již dalšími důkazy nedoplňoval, když účastníky to ani nebylo navrhováno a po takto provedeném dokazování uzavřel, že není možné podanému návrhu vyhovět. S ohledem na předmět řízení se soud nejprve zabýval otázkou, zda došlo na straně žalovaného k nesprávnému úřednímu postupu dle zákona č. 82/1998 Sb. či nikoli (dále jen„ zákon“). Dle ust. § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je takové porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Ze shora citovaného ustanovení vyplývá, že za nesprávný úřední postup je považováno kromě jiného i porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. V daném případě žalobce tvrdil, že ve shora uvedeném řízení nebylo rozhodnuto v zákonné lhůtě čtyř měsíců od zahájení správního řízení. Z daného důvodu se soud zabýval nejprve otázkou, zda pro dané správní řízení zákon stanoví lhůtu pro vydání rozhodnutí a v jaké délce. Dle ust.í § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporech mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem (popřípadě uživatelem), pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě, činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Vzhledem k tomu, že zákon č. 127/2005 Sb. neupravuje lhůty pro rozhodování o opravných prostředcích, použije se správní řád jako předpis ve vztahu k zákonu č. 127/2005 Sb. v tomto směru obecný. Dle ust. § 71 odst. 1 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „spr. ř.“), je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat nejpozději do 30ti dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jímž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odstavec 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení, lhůty pro vydání rozhodnutí neběží po dobu nezbytnou k opatření údajů dle ustanovení § 6 odstavec 2 spr. ř. (údaje z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede). Ustanovení § 71 spr. ř., o lhůtách k vydání rozhodnutí