40 C 21/2020-76 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se žalobou domáhá, aby soud přikázal do vlastnictví žalované bytovou jednotku [číslo] byt, vymezenou v budově [adresa], bytový dům na pozemních p. [číslo] spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemcích p. [číslo] k.ú. [část obce], obec Praha (dále jen„ byt“), a zároveň aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci vypořádací podíl za byt ve výši určené soudem. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že byt je součástí společného jmění manželů (účastníků), a žalobce chce tímto vypořádat SJM, jehož předmětem je pouze byt. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, namítla, že byt není součástí SJM, když ten nabyla do svého výlučného vlastnictví a to smlouvou ze dne [datum]. Dále uvedla, že žalobci k bytu nikdy nevzniklo užívací právo a žalobce se nikdy nestal členem Družstva [ulice]. 3. Důkazy v řízení provedenými zjistil soud následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] (oddací list z [datum]). Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. 6. 2017, č. j. [číslo jednací], který nabyl právním moci dne [datum] (spis Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. [spisová značka], zejména rozsudek z 20.6.2017 čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]). Ve výpisu z Katastru nemovitostí ze dne [datum] je uvedena jako vlastník bytu žalovaná, kdy vlastnické právo k bytu nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] (výpis z katastru nemovitostí z [datum] – [list vlastnictví]). Dle Rozhodnutí o přidělení bytu ze dne [datum] byl byt přidělen dne [datum] [celé jméno svědka], bývalému manželovi žalované (rozhodnutí o přidělení bytu z [datum]). Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] bylo rozvedeno manželství žalované a [celé jméno svědka] (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 z 28.9.1987 sp. zn. [spisová značka]). Místní národní výbor [obec a číslo] – [část obce] vzal dne [datum] na vědomí, že se žalovaná stala uživatelkou bytu (přechod užívacího práva k bytu ze dne [datum] vydaný Místním národním výborem [obec a číslo] – [část obce]). Mezi žalovanou a Městskou částí [obec] – [část obce] byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu bytu (smlouva o nájmu z [datum]). Dle Notářského zápisu sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], byla žalovaná přítomna jednání ustavující schůze Družstva [ulice] (notářský zápis sepsaným dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou, č. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], stanovy Družstva [ulice] z [datum] včetně Přílohy„ A“ ke stanovám Družstva [ulice], prezenční listina ustavující schůze družstva konané dne [datum]). Žalovaná s Družstvem [ulice] uzavřela dne [datum] smlouvu o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva. Dle článku VI. smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva, byl převod bezúplatný (smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva z [datum]). Z výslechu [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že byt byl přidělen Městskou částí [obec a číslo] jemu a žalované v 80. letech minulého století, v době přidělení bytu byli [celé jméno svědka] a žalovaná manželé. [celé jméno svědka] bydlel v bytě se žalovanou asi pět let, odstěhoval se z bytu na ubytovnu, protože jejich manželství nefungovalo. Po rozvodu manželství s žalovanou se dohodli, že byt připadne žalované. K okamžiku rozvodu manželství s žalovanou se jednalo o byt státní. K privatizaci bytu došlo až později. Z výslechu [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že žalobce od žalované kvůli dluhům často utíkal, poprvé to bylo v roce 2000. Definitivně žalobce opustil společnou domácnost vedenou s žalovanou v roce 2016. Do roku 2016 účastníci v bytě vedli společnou domácnost. Od roku 2000 však žalobce bydlel s žalovanou jen kvůli svědkovi, on jako dítě chtěl mít úplnou rodinu, již v té době manželství moc nefungovalo, účastníci se hádali, když byl žalobce v podnapilém stavu. Většinou se účastníci hádali kvůli penězům. Žalobce nějak žalované přispíval na nájemné, většinu však hradila žalovaná. Žalobce se nijak nepodílel na rekonstrukci bytu. Z výslechu [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že na schůze bytového družstva chodil většinou žalobce, neví nic o tom, že by měl od žalované plnou moc, zkrátka byli manželé, plnou moc od něj nikdo nevyžadoval. Když se bytové družstvo transformovalo na SVJ, v seznamu členů SVJ byla zapsána pouze žalovaná. Tehdy žalobce svědkovi v hospodě řekl, že členem družstva byla jen žalovaná, že ona je výhradní majitelkou bytu a že žalobce vlastní dům po rodičích. [celé jméno svědka] spláceli za byt asi 1 000 Kč měsíčně po dobu asi deseti let, při podpisu smlouvy o převodu vlastnictví k bytu nic bytovému družstvu nedopláceli. Za dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 4. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Žalované byl společně s jejím bývalým manželem [celé jméno svědka] přidělen byt v roce 1981 [celé jméno svědka] při svém výslechu uvedl, že po rozvodu v roce 1987, přenechal byt žalované do užívání. Místní národní výbor [obec a číslo] – [část obce] vzal dne [datum] na vědomí, že se žalovaná stala uživatelkou bytu. Mezi účastníky bylo dne [datum] uzavřeno manželství před Úřadem městské části [obec a číslo], které bylo pravomocně rozvedeno dne [datum], a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. 6. 2017, č. j. 15 C 525/2016-31. Mezi žalovanou a Městskou částí [obec] – [část obce] byla dne [datum] uzavřena Smlouva o nájmu bytu. V roce 1998 došlo k privatizaci domu, kde se nachází byt, a došlo ke vzniku Družstva [ulice]. Dne [datum] byla mezi Družstvem [ulice] a žalovanou uzavřena Smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva. Mezi účastníky je v řízení sporné, zda byt je součástí SJM či zda je byt ve výlučném vlastnictví žalované. Soud postupoval dle § 152 odst. 2 věta druhá o.s.ř. a rozhodoval o základu věci, kdy základem věci se rozumí posouzení všech otázek, které vyplývají z uplatněného nároku, s výjimkou okolností, které se týkají jen výše nároku. [příjmení] mohla být vyřešena otázka vlastnictví bytu, musel soud nejprve posoudit, zda manželům vznikl společný nájem bytu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Dle § 176 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do [datum], platí, že nabyl-li práva užívat byt některý z manželů před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům právo společného užívání tohoto bytu uzavřením manželství. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla před uzavřením manželství uživatelkou předmětného bytu, vznikl účastníkům dne [datum] společný nájem bytu. To, že byla žalovaná uživatelkou předmětného bytu, potvrdil při svém výslechu i bývalý manžel žalované, který uvedl, že jí právo užívat byt přenechal po jejich rozvodu v roce 1987. Na danou věc tak nelze aplikovat závěry Nevyššího soudu [obec] socialistické republiky, Cpj 182/82 (R 34/83), dle kterých společné užívání bytu manžely nevznikne, jestliže jednomu z nich vzniklo právo na přidělení bytu za trvání manželství. Vzhledem k tomu, že žalované vzniklo právo na přidělení bytu ještě za trvání jejího předchozího manželství, nelze tento závěr aplikovat na její manželství s žalobcem. Na základě shora uvedeného má tak soud za prokázané, že právo společného užívání bytu manžely vzniklo účastníkům uzavřením manželství dne [datum]. S ohledem na to, že žalovaná k bytu uzavřela dne [datum] novou nájemní smlouvu, posuzoval soud, zda manželům znovu vznikl společný nájem bytu. Dle § 703 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do 31. 12. 1994, platí, že jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely. Vzhledem ke skutečnosti, že v době uzavření nájemní smlouvy byli účastníci manželé, pak jim vznikl společný nájem bytu. Následně soud posuzoval, zda s ohledem na vznik členství žalované v Družstvu [ulice] v roce 1998, vzniklo členství v družstvu i žalobci. Dle § 703 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do [datum], platí, že vznikne-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vznikne se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství jsou oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Žalovaná byla přítomna ustavující schůzi bytové Družstva [ulice], a stala se zakládající členkou družstva, čímž jí i vzniklo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Díky tomu tak ex lege vznikl manželům společný nájem družstevního bytu, a stejně tak vzniklo i členství v družstvu žalobci. Tento závěr, tedy že transformací bytu do družstevního vlastnictví, dochází k tomu, že družstvo se stává pronajímatelem a nájem bytu se přemění na nájem družstevní bytu, je pak podpořen judikaturou Nejvyššího soudu, kdy dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2003, sp. zn. 26 Cdo 2435/2002, platí, že změnou vlastnictví k předmětnému domu vstoupilo bytové družstvo j