10 C 113/2021-36 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u soudu dne (datum) se žalobkyně domáhala na žalovaných zaplacení částky (částka) s příslušenstvím. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem domu (adresa), č.o. (anonymizováno), v ulici (ulice) v (obec a číslo), (katastrální uzemí) a jako vlastník tedy uzavřela s prvou žalovanou (celé jméno žalované) (tehdy (příjmení)) dne (datum) smlouvu o nájmu bytu č. (spisová značka) (číslo) (dále jen„ smlouva“). Na základě takto uzavřené smlouvy se prvá žalovaná stala výlučnou nájemkyní bytu (číslo) o velikosti (anonymizováno) s ústředním vytápěním všech obytných místností, v (anonymizováno) podlaží výše uvedeného domu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou dva roky, tj. do (datum). Následně byl nájemní vztah prolongován podle ust. § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník). Dne (datum) prvá žalovaná uzavřela manželství s druhým žalovaným a v souladu s § 745 občanského zákoníku se žalovaní stali k tomuto datu společnými nájemci předmětného bytu. Podle ust. § 2251 odst. 1 občanského zákoníku a podle čl. 6 smlouvy jsou nájemci povinni platit pronajímateli měsíční nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu řádně a včas na jeho účet prostřednictvím správní firmy v dohodnutém termínu, nejpozději však do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Podle čl. V odst. 1 smlouvy výpočet měsíčního nájemného za byt a záloh za služby je uveden v evidenčním listu nebo jeho změně. Podle evidenčního listu platného od (datum) činí výše nájemného (částka) měsíčně a výše záloh za služby (částka) měsíčně. Celkem byli tedy žalovaní povinni hradit žalobkyni částku (částka) měsíčně. Žalovaní nezaplatili nájemné a zálohy za služby za měsíce (anonymizováno) až (anonymizováno) (rok) a dluží tedy žalobkyni částku celkem ve výši (částka) (tj. 4 x (částka)), kterou ani přes upomínky žalobkyni dosud neuhradili. Žalobkyně požaduje po žalovaných rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů tohoto řízení. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 3. Žaloba byla oběma žalovaným doručena dne (datum) a předvolání k prvnímu jednání pak bylo oběma žalovaným doručeno dne (datum), tj. více než deset dnů přede dnem konání jednání a v obou případech do vlastních rukou náhradním způsobem v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), jelikož žalovaní si zásilku se žalobou, ani zásilku s předvoláním k jednání do 10 dnů ode dne jejich uložení nevyzvedli. Žalovaní byli v předvolání k jednání upozorněni, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaní se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavili a svou neúčast neomluvili. Žalobkyně, která se k prvnímu jednání dostavila, navrhnula vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Soud jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaných. 5. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. 6. Při prvním jednání ve věci samé vzala žalobkyně svým podáním ze dne (datum) žalobu částečně zpět, a to ohledně části žalované jistiny ve výši (částka), neboť vyúčtováním služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním předmětného bytu za kalendářní rok (rok) byl vykázán přeplatek, který byl žalobkyní zaúčtován na dluh za měsíc (anonymizováno) (rok) ve výši (částka) a částečně na dluh za měsíc (anonymizováno) (rok) ve výši (částka). Na zbytku jistiny, jejím příslušenství a na zaplacení náhrady nákladů řízení žalobkyně i nadále trvá. 7. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem rozhodl soud, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno a řízení ohledně částky (částka) v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. zastavil. Ve zbytku pohledávky pak soud vyhověl návrhu žalobkyně a rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání. 8. Dle ustanovení § 153b odst. 1, 3 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o.s.ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 9. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153 odst. 1 o.s.ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě s ohledem na její částečné zpětvzetí vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkající se sporu vzal za nesporná. Odůvodnění rozsudku pro zmeškání pak obsahuje v souladu s ustanovením § 157 odst. 3 o.s.ř. pouze vymezení předmětu řízení a uvedení důvodů, pro které soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání. 10. Výrok III. o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci plně procesně úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení, a to nákladů účelně vynaložených. Žalobkyně je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobkyně vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů, a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto jí vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (přiměřeně nález Ústavního soudu sp. zn. (ústavní nález), (ústavní nález)). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující dlužné nájemné a zálohy za služby. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně bez pochyby schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Dle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud v paušální výši určené zvláštním předpisem. Tímto zvláštním předpisem je Vyhláška Ministerstva spravedlnosti ze dne (datum) (číslo) která nabyla účinnosti dnem jejího vyhlášení. Dle § 3 cit. vyhlášky činí v dané věci výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř částku (částka) za každý úkon. Ze shora uvedených důvodů přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši (částka) skládající se jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši (částka) a jednak z nákladů nezastoupeného účastníka ve výši (částka), představující hotové výdaje za tři procesní úkony po (částka) (sepis žaloby, předžalobní upomínka a účast u soudního jednání). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.