27 C 291/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne 13. 4. 2022 domáhal na žalované zaplacení částky 65 952 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je společenstvím vlastníků jednotek v budově [adresa], k.ú. [část obce]. Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] ulice [adresa] a současně spoluvlastníkem společných částí budovy a pozemku s podílem o velikosti [číslo]. Žalovaná neplní řádně své povinnosti tím, že neplatí měsíční platby a zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním bytu (společně dále též jen„ zálohy“), jakož ani nedoplatky z ročních vyúčtování těchto plateb. Předpis měsíčních záloh platný od 1. 1. 2020 činí 2 747 Kč, zálohy jsou splatné vždy do 15. dne v měsíci. Žalovaná neuhradila zálohy za měsíce 1/ 2020 až 12/ 2020, a celkový dluh za toto období na zálohách činil 32 964 Kč. Z ročního zúčtování záloh vznikl přeplatek předepsaných záloh 5 470 Kč, nedoplatek z vyúčtování roku 2020, splatný do 31. 7. 2021, na nějž rovněž žalovaná ničeho neuhradila, tak činí 27 424 Kč. Část tohoto dluhu však již byla uplatněna v jiném řízení, a žalobou se proto za rok 2020 žalobce domáhá pouze částky 24 747 Kč. Za období od 1/ 2021 až 12/ 2021 byla žalovaná rovněž dlužna veškeré zálohy s tím, že měsíční platby zůstaly ve stejné výši (celkový dluh na zálohách za rok 2021 proto činí 32 964 Kč). Žalovaná pak neuhradila zálohy ani za období 1/2022 až 3/2022 a dluží na nich 8 241 Kč. Celková dlužná částka na jistině tedy činí 65 952 Kč. Požadovány byly též zákonné úroky z prodlení od splatnosti jednotlivých dílčích dluhů do zaplacení, a to jak z veškerých předmětných záloh (v případě roku 2020 toliko do 31. 7. 2021), tak z dosavadních vyúčtování (tedy z vyúčtování roku 2020 od 1. 8. 2021). Předžalobní výzvu žalobce zaslal žalované dne 31. 3. 2022, žalovaná na výzvu nereagovala. 2. Podáním ze dne 21. 11. 2022 žalobce vzal žalobu částečně zpět s ohledem na to, že již bylo provedeno vyúčtování záloh za rok 2021, se splatností 31. 7. 2022. Jelikož výsledkem vyúčtování byl přeplatek žalované na předepsaných (nikoli uhrazených) zálohách ve výši 4 935,32 Kč (po zaokrouhlení 4 935 Kč), dluh za rok 2021 se tak snížil (na 28 029 Kč) a žalobce v tomto směru vzal žalobu zčásti zpět; požadoval tak již jen 61 017 Kč na jistině a dále blíže popsané příslušenství (úroky z prodlení z příslušných záloh a vyúčtování). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce je společenstvím vlastníků (dále též jen„ SVJ“) založeným za účelem zajišťování správy domu a pozemku (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech o velikosti [číslo] (informace o jednotce). Výše měsíčních záloh, splatných do 15. dne v měsíci, byla od 1. 1. 2020 stanovena na částku 2 747 Kč (předpis záloh). Za období 1/ 2020 až 12/ 2020 vznikl žalované nedoplatek na vyúčtování záloh za služby ve výši 27 494 Kč (vyúčtování záloh na rok 2020). Za období 1/ 2021 až 12/ 2021 vznikl žalované nedoplatek na vyúčtování záloh za služby ve výši 28 029 Kč (vyúčtování záloh na rok 2021). Žalobce dále eviduje za žalovanou dlužné platby na zálohy za měsíce 1/2022 až 3/2022 ve výši shora uvedených záloh 2 747 Kč (výzva k mimosoudnímu narovnání sporu-předžalobní výzva). Dne 31. 3. 2022 zaslal právní zástupce žalobce žalované uvedenou předžalobní upomínku a vyzval žalovanou k zaplacení částky 68 699 Kč, a to do 10 dnů (předžalobní upomínka ze dne 31. 3. 2022, podací lístek). 6. S ohledem na shora uvedené částečné zpětvzetí žaloby soud nejprve rozhodl ve smyslu § 96 o.s.ř. o částečném zastavení řízení co do částky 4 935 Kč spolu s odpovídajícím příslušenstvím (výrok I.). 7. Na základě shora citovaných listinných důkazů dále soud dospěl k závěru, že žaloba ve zbylé části (61 017 Kč) je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je společenstvím vlastníků založeným za účelem správy domu a pozemku na adrese [adresa] [číslo], umístěné na adrese [adresa]. Ze strany žalobce byla výše jím požadovaného plnění doložena, když předložil vyúčtování za roky 2020 a 2021 a předpis měsíční výše zálohy 2 747 Kč platný pro celé rozhodné období vč. měsíců 1/2022 až 3/2022. Splatnost zálohy pak byla stanovena vždy k 15. dni příslušného měsíce. Povinnost vlastníka jednotky platit zálohy na správu domu a pozemku je stanovena v § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), povinnost platit zálohy na služby je pak stanovena v § 1181 o.z. V daném řízení žalobce prokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení záloh za uvedená období, když žalovaná ani netvrdila ani neprokázala, že by na ně cokoli přispívala. Stejné pak platí na nedoplatky z ročních vyúčtování záloh za roky 2020 a 2021, u nichž se původní povinnost k hrazení záloh transformovala na povinnost úhrady nedoplatku. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když ke dni rozhodnutí žalovaná dlužila žalobci (ohledně jistiny) jednak částku 24 747 Kč z vyúčtování roku 2020, jednak částku 28 029 Kč z vyúčtování roku 2021 a konečně zálohy za měsíce 1/2022 až 3/2022 v celkové výši 8 241 Kč. Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.) byla žalované rovněž uložena povinnost k zaplacení úroků z prodlení dle žalobního petitu žalobce, když výše úroku z prodlení se opírá o ust. § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož na základě splatnosti ročních vyúčtování došlo k transformaci povinnosti hradit dlužné zálohy na povinnost uhradit nedoplatek, byly úroky z prodlení z dlužných záloh za roky, u nichž již bylo provedeno vyúčtování (2020 a 2021) v souladu s žalobním návrhem zastropovány vždy dnem předcházejícím splatnosti vyúčtování, a pro následující období byly úroky z prodlení stanoveny již jen z částky nedoplatku, a to ode dne splatnosti vyúčtování do zaplacení. 8. S ohledem na částečné zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby rozhodl soud o vrácení části soudního poplatku žalobci dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok III.). 9. O nákladech řízení (výrok IV.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že náhrada nákladů řízení byla v plném rozsahu přiznána žalobci. Co do části, v níž bylo řízeno zastaveno, soud aplikoval první větu § 146 odst. 2 o.s.ř., když s ohledem na specifika věci není na místě aplikovat větu druhou. Zavinění zastavení se sice obecně posuzuje z čistě procesního hlediska, a je pro případ zpětvzetí žaloby přičitatelné žalobci, nedošlo-li k němu v návaznosti na splnění povinnosti žalovaným. Toto však nelze aplikovat na případ žalujícího SVJ, pokud důvodně žalovalo zálohy před splatností vyúčtování, a následně bralo žalobu částečně zpět pouze z důvodu, že ze zákona mezitím (dříve, než soud mohl stihnout ve věci dlužných záloh rozhodnout) došlo k transformaci původní důvodné pohledávky na novou důvodnou pohledávku, byť nižší. Zastavení řízení proto v tomto směru zavinila žalovaná, a to tím, že z důvodu neplacení záloh“ donutila“ žalobce podat žalobu před ročním vyúčtováním, a následně neuhradila ani nedoplatek z vyúčtování, jakkoli byl nižší než souhrn nezaplacených záloh. Žalobce pak musel vzít žalobu částečně zpět jen proto, že by z důvodu splnění zákonné povinnosti provést vyúčtování byl s původně důvodnou žalobou bez svého zavinění částečně neúspěšný. Procesně zcela úspěšnému žalobci tak byla přiznána náhrada řízení, a to zaplacený soudní poplatek po odečtení jeho vracené části (celkem 2 441 Kč) a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s právním zastoupením advokátem. Ta sestává z odměny advokáta za 4 úkony právní služby po 3 740 Kč (z tarifní částky 65 952 Kč) dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif; a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku, žalobu, a částečné zpětvzetí žaloby. Dále byla přiznána též 4x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Současně soud přiznal právnímu zástupci žalobkyně 21 % DPH v celkové výši 3 393,60 Kč. Souhrnem tak činí náhrada nákladů řízení 21 994,60 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.