27 C 31/2019-363 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně podala dne 30. 7. 2019 žalobu, kterou se po žalovaném domáhala určení výživného na (nerozvedenou) manželku. V rámci žaloby se vyjádřila v tom smyslu, že se žalovaným uzavřeli manželství v roce 2011, narodily se z něj dvě děti, nezl. [jméno] ([datum narození]) a nezl. [jméno] ([datum narození]) a toto manželství stále trvá, byť manželé žijí odděleně od února 2019. Žalovaný opustil společnou domácnost 8. 4. 2019 krátce poté, co se žalobkyně s dětmi vrátila z dvouměsíčního pracovního pobytu na Filipínách, přičemž si odnesl s sebou část vybavení domácnosti. Žalovaný si vzal s sebou rovněž společné auto, které žalobkyni odmítá poskytovat. V nově pronajatém bytě má žalovaný hradit nájemné ve výši 13 000 Kč měsíčně. Žalovaný t.č. hradí zálohy na energie ve společném domě ([adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví]) v údajné výši 5 300 Kč měsíčně, na údržbě domu se nicméně již nepodílí. Hypoteční úvěr na dům byl refinancován půjčkou od bratra žalovaného, žalovaný ji však od března 2019 nesplácí a zbývá dluh 760 000 Kč, úročený sankcemi při prodlení. V SJM se dále nachází bytová jednotka [číslo] (na adrese [ulice a číslo], která je postavena v domě na pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví]), přičemž žalovaný znemožňuje nakládání s tímto majetkem. Žalovaná je povoláním vědecká pracovnice, terénní zooložka, přičemž byla od roku 2012 do roku 2018 na rodičovské dovolené. Kromě toho je od roku 2009 koordinátorkou projektu [anonymizováno], přičemž z této činnosti má příležitostný příjem do 30 000 Kč ročně. Žalobkyně se i během rodičovské dovolené pracovně uplatňovala na DPP, na přání žalovaného nicméně zůstala od května 2017 jako žena v domácnosti. Poslední její příjem byl v roce 2018, a to doplacení dosud neuhrazené mzdy za rok 2017 ve výši 34 962 Kč. V současné době zaměstnání ve svém oboru nemá, z důvodů specifik tohoto oboru, přičemž začíná nově zkoušet provozování laktačního poradenství jako OSVČ. Žalobkyně nicméně uvedla, že od 10. 5. 2019 je v pracovní neschopnosti z důvodu úrazu a následné rehabilitace, přičemž vykonávání výdělečné činnosti musela odložit a je tak bez prostředků. Žalovaný pracuje v oboru IT pro jediného klienta, jako OSVČ, přičemž za rok 2018 vykazoval měsíční příjem ve výši 107 611 Kč, rovněž si uplatnil daňové zvýhodnění na manželku a děti, přičemž ovšem z těchto prostředků žalobkyni ničeho neposkytl. Od ledna 2019 hradil žalovaný pouze výživné na děti, ve výši 10 500 Kč do července 2019 a od července ve výši 8 200 Kč. Žalobkyně následně popsala svůj pohled na příčiny rozpadu vztahu a nevhodné chování žalovaného (agrese, ponižování atd.). Závěrem žalobkyně uvedla, že v době podání žaloby je její životní úroveň zřetelně nižší, dohoda se žalovaným možná není, a proto žádá o určení vyživovací povinnosti soud. Jako přiměřené výživné k dorovnání životní úrovně žalobkyně požadovala 20 000 Kč měsíčně ode dne podání žaloby do budoucna, splatné vždy do 5. dne v měsíci předem. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 23. 10. 2019 tak, že s žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným tvrzení žalobkyně ohledně uzavření manželství, nezletilých dětí, a že od ukončení společné domácnosti v únoru 2019 hradil výživné na nezletilé ve výši 10 500 Kč a od 12. 6. 2019 v částce 8 200 Kč O úpravě poměrů k nezletilým dětem účastníků bylo nepravomocně rozhodnuto 18. 9. 2019 pod č.j. [číslo jednací]. Žalovaný podal dne 7. 3. 2019 návrh na rozvod, nicméně s ohledem na to, že dosud nebyly upraveny poměry nezletilých dětí účastníků, nebylo o tomto návrhu rozhodnuto. Žalovaný se dále vyjádřil k některým tvrzením žalované. Žalovaný uvedl, že se ze společné domácnosti odstěhoval po vleklých sporech do nájemního bytu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Není pravdou, že by si odnesl vybavení bytu, jednalo se pouze o jeho osobní věci a nářadí. Nakládání s bytem v SJM ve [část obce] dle žalovaného neblokuje, naopak sehnal nájemníka, který od 9. 7. 2019 platí žalovanému nájemné ve výši 11 400 Kč, přičemž z této částky žalovaný umořuje náklady na předmětný byt ve výši 3 698 Kč a daň z příjmu ve výši 1 197 Kč, zbytek žalovaný používá na úhradu části nákladů svého bydlení. Žalovaný dále uvedl, že v době, kdy měla žalobkyně nohu v sádře, se žalovaný staral o společné děti a nabízel žalobkyni zajištění veškerých potřeb, což odmítla. Žalobkyně se dle žalovaného již delší dobu pohybuje bez berlí a ani není patrné, že by kulhala. Pořízení vozidla žalobkyni žalovaný nabízel, nicméně pouze v cenové relaci 40- 50 000 Kč kvůli finanční situaci rodiny, což žalobkyně odmítla. Žalovaný se dále obsáhle vyjádřil k výdělkovým poměrům a možnostem žalobkyně, kdy uvedl zejména následující. Žalobkyně je od roku 2009 vedoucí projektu [anonymizováno], který podniká vědeckou činnost na Filipínách, což žalovaný vždy podporoval. Žalovanému, jako členovi spolku, je známo, že účetnictví je do značné míry fiktivní, kdy on sám by měl být příjemcem 30 000 Kč ročně, což však není pravdou. Peníze jsou vypláceny z účtu spolku do pokladny a poté je hotově zřejmě vyplácí žalobkyně sama sobě a žalovaný se domnívá, že má takto příjem cca 9 500 Kč měsíčně. Žalovaný dále zdůraznil, že žalobkyně po celou dobu manželství pokračovala ve své pracovní činnosti, a to přesto, že byla na mateřské dovolené a trvala na kojení dětí do pozdní doby (3 let věku). Takto získala na svůj vědecký projekt dne 12. 11. 2018 částku 12 500 USD, o jejich následném použití mu není nic známo. Žalovaný nikdy žalobkyni nebránil v zaměstnání, naopak toto podporoval, resp. na žalobkyni naléhal, ať si najde práci s odpovídajícím ohodnocením nebo ať je v domácnosti v plné míře. Žalobkyně dle žalovaného měla částečné úvazky u [jméno] [příjmení], později u [jméno] [obec] a poté se nechala zapsat na Úřad práce ČR a v opatrovnickém řízení vyšlo najevo, že nyní pracovní uplatnění nehledá, byť v [obec] lze nalézt pracovní uplatnění odpovídající její profesi. Dle žalovaného rovněž není pravdou, že by se žalobkyně tvrzenému laktačnímu poradenství věnovala nově, když se stala certifikovanou poradkyní [anonymizována dvě slova] již v červnu 2013 a této činnosti se tak již několik let intenzivně věnuje, provozovala ji již před vznikem živnostenského oprávnění dne 23. 9. 2019 a brala za tuto činnost„ peníze na ruku“. Žalobkyně rovněž v rámci svých aktivit založila cestovní agenturu [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno], nicméně dle informací žalovaného tato nepřinesla ekonomický prospěch, byť žalobkyně investovala do této činnosti značné množství času. V opatrovnickém řízení pak vyšlo najevo, že žalobkyně také vybrala úspory účastníků z doby manželství, v celkové výši 168 000 Kč, které poukázala na účet svého otce a ten je následně posílá žalobkyni zpět. Žalovaný je dle svých tvrzení OSVČ s průměrným hrubým příjmem za červenec až říjen 2019 ve výši 81 075 Kč, platba za sociální pojištění činí 8 745 Kč měsíčně, zdravotní pojištění 4 235 Kč měsíčně, záloha na daň z příjmu je 3 187 Kč měsíčně a náklady na podnikání cca 2 000 Kč měsíčně, čistý příjem je tak ve výši 62 908 Kč měsíčně. Žalovaný rovněž poukázal na odlišné úrovně bydlení, když žalobkyně obývá rodinný dům ve vysokém standardu, kdežto žalovaný obývá byt 1+1 v přízemí na sídlišti, což má výrazný vliv na rozdílnou životní úroveň. Ze všech shora uvedených důvodů má žalovaný za to, že přiznání výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy, jednalo by se o zneužití práva. Dále má žalovaný za to, že žalobkyně má dostatečné finanční zdroje a příjmy, rovněž by mohla mít další příjmy ze zaměstnání, a proto navrhl zamítnutí žaloby. 3. U ústního jednání konaného dne 5. 12. 2019 účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích, nicméně souhlasili s nařízením mediace. Usnesením ze dne 12. 12. 2019, č.j. 27 C 31/2019-39 byla nařízena mediace. Dne 10. 1. 2020 soudu došla zpráva mediátorky, že žalobkyně mediaci ukončila. Dne 17. 1. 2020 sdělila žalobkyně, že mediaci ukončila z důvodu postoje žalovaného. 4. Žalobkyně v replice ze dne 2. 6. 2020 obsáhle doplnila svá žalobní tvrzení. V prvé řadě doplnila celkovou dobu své pracovní neschopnosti, která trvala od 10. 5. 2019 do 14. 11. 2019, přičemž žalobkyně dle svých slov nepobírala žádné dávky nemocenské. Od 1. 10. 2019 je OSVČ v oboru laktačního poradenství, s příjmem 4 000 Kč měsíčně před zdaněním. Dále má příjem z Dohody o provedení práce (dále jen DPP) u Agentury ochrany přírody a krajiny (dále jen AOPK) s odměnou cca 6 000 Kč měsíčně, ale sama si hradí náklady na benzin a baterie do fotopastí (cca 1 500 Kč), takže čistý měsíční příjem činí 4 500 Kč. Žalovaná se dále vymezila vůči tvrzením žalovaného ohledně spolku [anonymizováno], kdy účetnictví je dle žalobkyně řádně vedené a vyplácené částky nejsou příjmem žalobkyně ale výdajem spolku. Žalobkyně rovněž uvedla, že byla od 6. 5. 2020 v další pracovní neschopnosti z důvodu útoku žalovaného na svou osobu, a dále uvedla další obdobné incidenty, související s domem ve [část obce] a stě