27 C 93/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou ze dne 4. 4. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném vyklizení a předání bytu, specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaný užíval byt na základě nájemní smlouvy ze dne 14. 12. 2017, kterou se zavázal žalobci hradit nájemné ve výši 16 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 5 000 Kč měsíčně, obojí vždy do 25. dne měsíce na kalendářní měsíc následující. Jelikož žalovaný neuhradil příslušné platby za měsíce 4-7/ 2021 a 11/ 2021 2021 (tedy za 9 měsíců), došlo k porušení smlouvy zvlášť závažným způsobem ve smyslu § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný dluh neuhradil ani na základě několika ústních a písmenných výzev, žalobce proto nájem vypověděl bez výpovědní doby; výpověď byla odeslána 27. 1. 2022 a žalovaný si ji osobně převzal. Jelikož po skončení nájmu žalovaný byt nevyklidil a nepředal, zaslal mu žalobce dne 11. 3. 2022 předžalobní výzvu, a když ani poté žalovaný své povinnosti nesplnil, podal žalobce tuto žalobu. 2. Ve vyjádření ze dne 21. 4. 2022 žalovaný nárok žalobce přímo nesporoval, avšak ani jej výslovně neuznal. Potvrdil tvrzení žalobce ohledně vzniku nájmu i výše a splatnosti měsíčních úhrad za byt. Doplnil, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a následně prodlužována dodatky, naposledy dne 31. 10. 2021 do 14. 12. 2022; žalobci zaplatil též kauci 21 000 Kč, kterou tento stále disponuje. Dne 31. 12. 2021 však obdržel výpověď z nájmu. Namítal, že žalobce mu neposkytl požadovanou součinnost za účelem podání žádosti o příspěvek na bydlení, ačkoli by z něj žalovaný mohl nájem platit. Kdyby žalovaný peníze měl, vše by žalobci zaplatil, jako tak učinil vždy od začátku nájmu v roce 2017. Peníze však nemá, neboť kvůli pandemii COVID přišel o finance a musel se začít živit jako taxikář. Poté mu dne 5. 8. 2021 byl v trestním řízení uložen peněžitý trest 42 000 Kč a odňat řidičský průkaz na dobu 18 měsíců. Dne 31. 8. 2021 přerušil žalovaný provozování živnosti a přihlásil se na Úřad práce. Žalovaný má zažádáno o sociální byt od města Prahy a žádá, aby lhůta pro vyklizení byla odložena do doby přidělení tohoto bytu, resp. poté se sám dobrovolně vystěhuje. Též manželka žalovaného je na Úřadu práce, jejich nejmladší dceři je teprve 5 let. Žádá, aby mu bylo umožněno dluh na nájemném hradit ve splátkách. 3. V replice ze dne 26. 4. 2022 žalobce doplnil, že skutečně došlo k prodloužení doby nájmu, naposledy dodatkem ze dne 31. 10. 2021. K jeho uzavření žalobce přistoupil jen proto, že mu žalovaný zaplatil část dlužných plateb (za 8-10 2021) a zbytek slíbil doplatit do konce roku 2021. Dodatek podepsal právě na základě tvrzení žalovaného, že po úhradě dluhu za poslední 3 měsíce mu bude poskytnut příspěvek na bydlení. Žalovaný přesto již ničeho neuhradil. Závěrem se vyslovil proti odkladu termínu vyklizení bytu, když žalovaný mu dluží vysokou částku a nic na ni nehradí, a to ani částečně, navíc se nesnaží aktivně najít si práci. Žalobce si byt pořídil jako investici na důchod, avšak místo příjmů z nájmu platí náklady na byt za žalovaného. 4. Na ústním jednání dne 24. 6. 2022 žalobce setrval na svém stanovisku, jednat o možnosti dalšího bydlení žalovaného v předmětném bytě byl ochoten, pokud tento doplatí svůj dluh, který však v mezidobí dále vzrostl (12 měsíců dlužných plateb + nedoplatek na vyúčtování za služby v roce 2021 v částce cca 9 000 Kč) a ani částečně na něj nebylo plněno. Není možné vyhovět žádosti žalovaného, aby s vyklizením bylo posečkáno do doby přidělení sociálního bytu, neboť tento proces může trvat měsíce i roky a výsledek je přesto nejistý. Finanční situace žalobce již další vyčkávání ani neumožňuje. 5. Žalovaný na ústním jednání dne 24. 6. 2022 uvedl, že žalobu jako takovou nesporuje, žalobce pouze vykonává své právo (zároveň však žalovaný nárok žalobce nadále výslovně neuznal). Potvrdil, že výpověď z nájmu obdržel, neví však přesně kdy. Zopakoval požadavek, aby lhůta pro vyklizení byla odložena do doby přidělení sociálního bytu. Vyjádřil se v tom smyslu, že žalobci rozumí že chce své peníze, a poděkoval mu za dobré chování vůči sobě i jeho rodině. Nechápe však, proč se s ním žalobce není ochoten domluvit na jiné formě smírného řešení, než je jednorázová úhrada celého dluhu, na což nemá peníze. Nabízel žalobci různé alternativy, zejm. úhradu dluhu v podobě zboží, s nímž obchoduje (šperky a klenoty), nebo to, že platby bude činit z příspěvku na bydlení, pokud mu žalobce vystaví příslušné potvrzení, žalobce však trvá na jednorázové úhradě v penězích. Dluh by mohl též umořovat ve splátkách, aktuálně však nedokáže přesně říci, kdy na to bude mít peníze a nechce tedy závazně slibovat něco, co nedokáže splnit. Úhradu dluhu za 3 měsíce roku 2021 ve výši 63 000 Kč provedl z peněz půjčených od bratra, s vidinou toho, že mu pak bude poskytnut příspěvek na bydlení, žalobce mu však nevystavil příslušné potvrzení pro úřady. Žalobci též skutečně slíbil úhradu celého dluhu do konce roku 2021, což plánoval učinit z prodeje zboží před vánočními svátky, obchodní záměr mu však bohužel nevyšel a dluh tedy neuhradil. Má za to, že dluh bude o něco nižší, než uvádí žalobce, když za dobu do částečné úhrady 63 000 Kč by měl dlužit jen za cca 1 nebo 1,5 měsíce. Ohledně sociálního bytu došlo k vývoji - první ze tří fází žalovaný úspěšně prošel, když příslušná pracovní skupina na magistrátu doporučila žalovaného jako osobu k přidělení obecního bytu. Kdy a jak bude proces dokončen, však neví, dle informací z magistrátu proces ještě několik měsíců potrvá. Doposud na dluh nehradil ani částečně, neboť nemohl sehnat práci, a to ani za pomoci Úřadu práce. Od května 2022 však obnovil svou podnikatelskou činnost, a za několik měsíců se uvidí, snad se situace zlepší, každopádně má v úmyslu svůj dluh žalobci hradit a uhradit, jakmile to bude možné. Dříve podnikat nemohl, neboť by neměl prostředky na úhrady povinných záloh na sociální a zdravotní pojištění. Za vzniklou situaci nemůže žalobce ani žalovaný, nýbrž pandemie COVID a také rusofobní nálady v souvislosti s válkou na Ukrajině. Vyslovil se proti případnému přiznání nároku na náhradu nákladů žalobci, neboť nutnost vedení soudního sporu vyvolal on, když neakceptoval žádný z alternativních návrhů žalovaného (sám pak náhradu nákladů řízení nežádal). 6. Jelikož je žalovaný občanem Ruska, zabýval se soud nejprve otázkou své mezinárodní příslušnosti a otázkou rozhodného práva. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12. 8. 1982 (vyhláška č. 95/1983 Sb. m.s., dále jen„ Smlouva“) pouze v Čl. 36 odst. 2 stanoví, že forma právního úkonu, týkajícího se nemovitostí, se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území je nemovitost. Dle § 68 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z.m.p.s.“), rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území České republiky, přísluší výlučně českým soudům nebo jiným příslušným českým orgánům veřejné moci. Dle § 42 odst. 1 písm. d) z.m.p.s. pak smlouva a jiné právní jednání je platné co do formy, jestliže forma vyhovuje právnímu řádu státu, ve kterém je nemovitá věc, které se právní jednání týká. Dle § 87 odst. 1 z.m.p.s., smlouvy se řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí vyplývat bez pochybností z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Je tedy zřejmé, že mezinárodní pravomoc českých soudů je dána a že rozhodným právem je právo české (viz též odkaz na český občanský zákoník v preambuli smlouvy). 7. Soud provedl k důkazu všechny listiny, navržené účastníky, jakož i několik listin, zajištěných soudem dle § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“); dále soud vzal za zjištěné okolnosti dle shodných prohlášení účastníků. Při hodnocení důkazů soud postupoval dle § 132 o.s.ř., když přihlížel též k tvrzením účastníků. 8. Skutkový stav pak soud zjistil následující. Žalobce je vlastníkem jednotky [číslo] byt, zapsané na [list vlastnictví], v budově [adresa], bytový dům, zapsané na LV č. 2007, postavené na pozemcích parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], v k.ú. [část obce], obec Praha (výpis z katastru nemovitostí z 31. 3. 2022, informativní výpisy z katastru nemovitostí z 23. 6. 2022). Jedná se o totožný byt, jaký je předmětem řízení, tedy o byt [číslo] nacházející se v 9. podlaží budovy [adresa], na adrese [adresa žalovaného a žalobce], zapsaný na [list vlastnictví] pro katastrální území Černý Most (nájemní smlouva z 14. 12. 2017, nesporná tvrzení). Předmětný byt žalobce dne 14. 12. 2017 pronajal žalovanému za účelem bydlení jeho a jeho rodiny. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 14. 12. 2018, dodatky byla opakovaně prodlužována až do 14. 12. 2022 [ulice] platby představovaly nájemné 16 000 Kč a záloha na služby 5 000 Kč, splatné předem do 25. dne předchozího měsíce; kauce (jistota)