52 C 266/2021-76 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 13.977 Kč s příslušenstvím, z titulu úvěrové smlouvy. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla stranami uzavřena prostřednictvím webového portálu [webová adresa], a to tak, že si žalovaný vybral požadovanou výši úvěru, následně zadal do registračního formuláře své osobní údaje a seznámil se s obsahem smlouvy. Žalovanému byl zaslán unikátní kód, který žalovaný vložil do internetového formuláře, a tímto odeslal žádost o poskytnutí úvěru, přičemž smlouva byla uzavřena přijetím ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovanému byly z titulu smlouvy poskytnuty na jeho bankovní účet finanční prostředky ve výši 11.500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto finanční částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.209 Kč, a to do [datum]. V případě prodlení byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna nárokovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (článek 5 odst. 5.1 smlouvy). Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho a právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], na žalobkyni. Žalobkyně v žalobě požaduje jistinu ve výši 11.500 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.209 Kč a dále úrok a zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 2.477 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla žalobkyně vyzvána, nechť doplní, jak poskytovatel úvěru prověřoval spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Právnímu zástupci žalobkyně byla výzva doručena dne [datum], žalobkyně však v poskytnuté lhůtě ničeho nedoplnila. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení, co do částky 2.477 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 3.209 Kč zastaveno, neboť žalobkyně vzala žalobu v této části zpět, z důvodu, že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum] a po částečném zastavení, předmětem řízení zůstala žalovaná částka 11.500 Kč s příslušenstvím. 3. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 4. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili. Žalobkyně ve svém žalobním návrhu ze dne [datum] a dále výslovně ve svém podání ze dne [datum]. Žalovaný pak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne [datum] v určené lhůtě nevyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu zcela nečinný, dále zejména ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], z dodatku [číslo] ke Smlouvě o úvěru ze dne [datum], z listiny s názvem [anonymizováno] [číslo], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 11.500 Kč, přičemž žalovaný se zavázal úvěr vrátit do [datum], a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.209 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů žalobkyně, v souvislosti s prodlením žalovaného. Z Výpisu z účtu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne [datum] na bankovní účet žalovaného částku 4.500 Kč a dne [datum] částku 7.000 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z potvrzení o přijetí platby ze dne [datum] a z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a souvisejícího podacího archu soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum], a současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, do 10 dnů od obdržení dopisu. Tento byl žalovanému odeslán dne [datum]. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a souvisejícího Podacího archu soud zjistil, že žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. 6. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] částku 4.500 Kč a dne [datum] částku 7.000 Kč. Žalovaný se v „ neplatné“ smlouvě o úvěru zavázal částku vrátit v jedné splátce ve výši 11.500 Kč, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.209 Kč, a to ke dni [datum]. Pro případ prodlení se žalovaný dále, v „ neplatné“ smlouvě o úvěru zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a účelně vynaložené náklady žalobkyně spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván, avšak dlužnou částku neuhradil. 7. Soud se nejprve zabýval, jak věřitel (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaný) splácet zápůjčku, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytly úvěr či jiné služby již dříve. Žalobkyně k doložení toho, jak byla posouzena schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru byla vyzvána soudem. K této výzvě se žalobkyně vyjádřila, a to v podání ze dne [datum], když uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. S ohledem na shora uvedené, nelze dospět k závěru, že by věřitel za této situace pečlivě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a nutno uzavřít, že v daném případě věřitel nedostál své povinnosti stanovené mu zákonem a při poskytnutí úvěru, s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, nesplnila svou zákonnou povinnost, je smlouva, kterou byl sjednán spotřebitelský úvěr, ze zákona ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a ust. § 588 zák. č. 89/2012 Sb., pro zjevný rozpor se zákonem, absolutně neplatná. Viz rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterém bylo soudem v právní větě zejména vysloveno, že„ dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích”. Také, dle Nálezu ústavního soudu, ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spot