67 C 200/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 9

Vzhledem k tomu, že soud rozhodl rozsudkem pro uznání, v souladu s § 157 odst. 3 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) uvádí v odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 696,25 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že na základě e-mailové objednávky ze dne [datum] žalobkyně dne [datum] dodala žalované na adresu [adresa] adrese v období od 21. týdne 2021 do 24. týdne 2021, dále od 25. týdne 2021 do 28. týdne 2021, od 29. týdne 2021 do 32. týdne 2021, od 33. týdne 2021 do 36. týdne 2021 a od 37. týdne 2021 do poloviny 40. týdne 2021. Za poskytnutí mobilní chemické toalety vystavila žalobkyně žalované následující faktury - faktura [číslo] za období od 21. týdne 2021 do 24. týdne 2021 znějící na částku 3 630 Kč se splatností dne [datum], faktura [číslo] za období od 25. týdne 2021 do 28. týdne 2021 znějící na částku 3 630 Kč se splatností dne [datum], faktura [číslo] za období od 29. týdne 2021 do 32. týdne 2021 znějící na částku 3 630 Kč se splatností dne [datum], faktura [číslo] za období od 33. týdne 2021 do 36. týdne 2021 znějící na částku 3 630 Kč se splatností dne [datum] a faktura [číslo] za období od 37. týdne 2021 do poloviny 40. týdne 2021 znějící na částku 3 176,25 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaná na výše uvedené faktury nezaplatila ničeho, přestože byla dne [datum] předžalobně upomenuta. Ve věci samé byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], ve kterém byla žalovaná poučena o možnosti podání odporu a rovněž o tom, že pokud se bez vážného důvodu ve stanovené 30 denní lhůtě nevyjádří k věci samé a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. V tomto případě soud rozhodne proti žalované rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o.s.ř. Dne [datum] podala žalovaná blanketní odpor, který však ve stanovené 30 denní lhůtě, která uplynula dne [datum], nijak neodůvodnila. Uzná-li žalovaná v průběhu soudního řízení nárok, nebo základ nároku, který je proti ní žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Podle § 153a o.s.ř. rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li za to, že žalovaná nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznala (§ 114b odst. 5 o.s.ř.). Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 153a odst. 2 o.s.ř.). Pro vydání rozsudku pro uznání pak soud nemusí nařizovat jednání (§ 153a odst. 4 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná blanketní odpor ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k odporu nikterak nezdůvodnila, ani jinak se k věci samé nevyjádřila, nastala s ohledem na shora citované zákonné ustanovení fikce uznání a soud rozhodl rozsudkem pro uznání, aniž by jednání nařizoval (§ 153a odst. 4 o.s.ř.). Pro úplnost soud uvádí, že nástup fikce uznání je svým účelem vyhrazen pro případy, kdy je žalovaný buď zcela pasivní a na kvalifikovanou výzvu soudu se nevyjádří vůbec, anebo je aktivní jen minimálně a přistoupí toliko k vyjádření pouhého nesouhlasu se žalobou, bez jakéhokoli bližšího odůvodnění svého postoje, tudíž v obou případech je zřejmé, že žalovaný nemá zájem (zřetelně jej nevyjádří) aktivně se podílet na včasném projednání věci a vyřešení sporu (nález Ústavního soudu ČR ze dne 1. 8. 2016 sp.zn. I. ÚS 1024/15). V daném případě se právní posouzení soudu omezuje pouze na to, zda nejde o věc, v níž nelze uzavřít nebo schválit smír ve smyslu § 99 o.s.ř. Vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování. Jsou-li splněny všechny zákonné podmínky fikce, že žalovaná nárok, který je proti ní žalobou uplatňován (§114b odst. 5 o.s.ř.), uznává, je soud povinen rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle této zákonné fikce uznání, která je vlastně sankcí za nečinnost žalované. Činí tak bez ohledu na to, zda žalobní tvrzení jsou podložena důkazy a zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku. V projednávané věci byla mezi účastníky řízení uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jejímž předmětem byl nájem mobilní chemické toalety v ulici [ulice], [obec a číslo] ve shora specifikovaných období. Soud uzavřel, že se nejedná o věc, jejíž povaha by vylučovala schválení smíru (§ 99 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Žalobkyni přiznal i příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 5 460 Kč a 3 paušální částky náhrady po 300 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a sepsání žaloby podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl.č. 177/1996 Sb.) Celkem tedy byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 7 160 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.