67 C 325/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. Pro svůj nárok argumentovala tím, že žalobou nárokovaná částka odpovídá bolestnému, které Krajské ředitelství policie Středočeského kraje vyplatilo zraněnému policistovi [anonymizováno]. [jméno] [jméno]. Ten utrpěl zranění prsteníčku levé ruky dne [datum] při užití donucovacích prostředků proti žalovanému, který neuposlechl předcházející výzvy policie, aby setrval na místě. Zranění policisty bylo uznáno jako služební úraz a na základě posudku o bolestném ev. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který vystavil praktický lékař MUDr. [jméno] [příjmení], bylo zraněnému policistovi přiznáno bolestné z důvodu poškození zdraví s diagnózou [číslo] – vymknutí prstu (ruky) včetně mezičlánkových kloubů ve výši 20 bodů, kdy v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů, je hodnota jednoho bodu 250 Kč. Zraněnému policistovi tedy bylo přiznáno bolestné v celkové výši 5 000 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě vzniklé škody dne [datum], ten si ji však nepřevzal a dlužnou částku neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád), když pověřený zástupce žalobkyně s tímto postupem souhlasil již v podané žalobě (č. l. 4 p.v. spisu) a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na účastníky předložené listinné důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Na základě žádosti oznamovatelky byla dne [datum] v [anonymizováno] hod vyslána hlídka [anonymizováno] [obec] Profil 158 na adresu [adresa], kde měl žalovaný napadat otce a děti oznamovatelky. Ve chvíli, kdy se hlídka dostavila do bytu, k napadání již nedocházelo. Na základě provedené dechové zkoušky byla zjištěna v krvi žalovaného přítomnost alkoholu a to s výsledkem 2,24 promile. Následně byl žalovaný vyzván k opuštění místnosti, kde k napadení došlo. Po odchodu do kuchyně se však stále snažil dostat zpět do místnosti, proto byly po předchozích výzvách příslušníky policie použity donucovací prostředky a byla mu přiložena pouta. Následně byl eskortován do [anonymizováno] [obec], kde také po předchozích výzvách byly užity donucovací prostředky, při nichž došlo ke zranění [anonymizováno]. [jméno] [jméno]. Ten uchopil žalovaného oběma rukama za ramena a přitlačil jej na lehátko, přičemž žalovaný se převalil na bok a přitom vykopl pravou nohou do vzduchu, přičemž [anonymizováno]. [jméno] dal levou ruku instinktivně před oblast rozkroku, kdy byl zasažen nohou do prsteníčku levé ruky, čímž bylo způsobeno zranění (záznam o úrazu příslušníka ze dne [datum]). Ještě téhož dne bylo zraněnému policistovi poskytnuto ošetření v Oblastní nemocnici v [obec], kde lékař diagnostikoval podvrtnutí prsteníku levé ruky s lehkým otokem a hematomem a doporučil zraněnému klidový režim končetiny (ambulantní nález Oblastní nemocnice [právnická osoba] ze dne [datum]). Z lékařského nálezu o provedené kontrole dne [datum] vyplynulo, že bolest přetrvávala, avšak hybnost zraněného prstu již byla plná, další kontroly nebylo třeba a i nadále byl doporučen klidový režim (ambulantní nález Oblastní nemocnice [právnická osoba] ze dne [datum]). Léčení trvalo od [datum] do [datum] a úraz nezanechal žádné trvalé následky na zdraví policisty. V souladu s přílohou č. 1 a č. 3 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 277/2015 Sb., bylo zranění kvalifikováno jako vymknutí prstů ruky včetně mezičlánkových kloubů a ohodnoceno 20 body (lékařský posudek evidenční [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Na základě rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje pro ekonomiku ve věcech služebního poměru ze dne [datum] byla zraněnému policistovi přiznána náhrada za bolest. Částka odpovídající bolestnému představuje násobek počtu bodů udělených v lékařském posudku za konkrétní zranění a hodnotu jednoho bodu, která je v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 277/2015 Sb., 250 Kč. Bolestné tedy bylo přiznáno v celkové výši 5 000 Kč (rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie Středočeského kraje pro ekonomiku ve věcech služebního poměru ze dne [datum]). O uplatnění nároku na náhradu škody ve výši 5 000 Kč byl žalovaný informován a též vyzván k jeho uhrazení dopisem ze dne [datum]. Byla mu k uhrazení stanovena lhůta 30 dnů od doručení výzvy a současně byl poučen, že nebude-li pohledávka uhrazena, bude ji žalobkyně vymáhat soudní cestou (uplatnění nároku na náhradu škody ve výši 5 000 Kč – výzva ze dne [datum]). Podle § 2911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti. Podle § 2951 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se škoda nahrazuje uvedením v předešlý stav, není-li to možné, nebo žádá-li o to poškozený, pak se škoda hradí v penězích. Podle odst. 2 se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním, které musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečné odčinění způsobené újmy. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl. Na základě shora uvedených listinných důkazů dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 5 000 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] způsobil příslušníkovi Policie ČR zranění levé ruky, které bylo uznáno služebním úrazem a za které bylo policistovi přiznáno a vyplaceno bolestné. To bylo stanoveno v souladu s vyhláškou Ministerstva vnitra č. 277/2015 Sb., o postupu při určování výše náhrady za bolest a za ztížení společenského uplatnění příslušníků bezpečnostních sborů v celkové výši 5 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by předmětná škoda nevznikla v souvislosti s jeho jednáním, nebo že by předmětnou škodu způsobenou žalobkyni řádně uhradil. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a vzhledem k prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.) současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci měla žalobkyně plný úspěch. V souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jí náleží s ohledem k tomu, že v předmětném řízení nebyla právně zastoupena zástupcem, a nedoložila výši hotových výdajů, také náhrada nákladů za 2 úkony uvedené v § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a podaná žaloba). Za každý z úkonů přísluší žalobkyni podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. částka 300 Kč Celkem tedy byla přiznána žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka ve výši 600 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Výrok o III. je odůvodněn ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dle kterého platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen. Výše soudního poplatku je určena položkou 1, bod 1 písm. a) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a činí 1.000 Kč. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení i povinnosti zaplatit soudní poplatek, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.