9 C 467/2021-40 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 15. 12. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem 86 322 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem nemovité věci, budovy [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], část [územní celek], [územní celek], vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy] [anonymizováno] [příjmení]. Dne 28. 11. 2014 uzavřela žalobkyně, jako pronajímatel, a žalovaný a paní [jméno] [příjmení], jako společní nájemci, smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou č. [spisová značka] [číslo], kdy předmětem nájmu byl byt [číslo] ve výše specifikované budově. Žalovaný a paní [příjmení] se zavázali hradit nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši dle evidenčního listu, kdy tyto byly splatné do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájem hradí. Nájemní vztah zanikl uplynutím sjednané doby nájmu k 28. 11. 2015, kdy paní [jméno] [příjmení] byt opustila již dne 30. 6. 2015. Ke dni skončení nájmu byl žalovaný povinen předmětný byt vyklidit a vyklizený předat, avšak žalovaný byt užíval i nadále. Žalobkyni tak svědčí právo na náhradu za užívání bytu ve výši ujednaného nájemného a na vydání bezdůvodného obohacení rovnající se výši nákladů vynaložených ve spojitosti s užíváním bytu. Žalovaný neuhradil nájemné a úhrady za služby za měsíce únor 2021 až červenec 2021 v částce 7 091 Kč měsíčně, a za měsíce srpen 2021 až říjen 2021 včetně v částce 7 116 Kč měsíčně. Dále neuhradil nedoplatek vyúčtování služeb v částce 22 428 Kč, který byl splatný k 31. 7. 2021, a to ani na výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Rozsudkem pro zmeškání zdejšího soudu ze dne 11. 2. 2022, č. j. 9 C 467/2021 – 21, soud žalobě zcela vyhověl. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 3. 2022, č. j. 9 C 467/2021 – 27, soud usnesením rozsudek pro zmeškání zdejšího soudu ze dne 11. 2. 2022, č. j. 9 C 467/2021 – 21, zrušil, když žalovaný doložil, že k prvnímu jednání se nedostavil z důvodu zdravotního kolapsu v metru. 4. K nařízenému jednání dne 8. 6. 2022 ve 12:30 hodin se žalovaný, ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, odročení jednání nežádal. Soud tak věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Dne 9. 6. 2022 žalovaný zaslal omluvu s připojenou lékařskou zprávou ze dne 8. 6. 2022, kdy byl hospitalizován v nemocnici, když se žalovanému opět udělalo v metru nevolno a měl pocit tlaku na hrudi. K takto opožděné omluvě však soud nepřihlížel, neboť se s ní nemohl před jednáním ve věci samé seznámit. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 6. Žalobkyně je vlastníkem budovy [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], část [územní celek], [územní celek], vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy] p. [příjmení] (informace o pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa]). Žalobkyně jako pronajímatel, a žalovaný a paní [jméno] [příjmení], jako společní nájemci, uzavřeli dne 28. 11. 2014 nájemní smlouvu k bytu [číslo] v budově [adresa], na dobu 1 roku. Nájemné bylo ujednáno určeno evidenčním listem, a bylo splatné spolu se zálohami za služby nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Byt byl žalovanému a paní [jméno] [příjmení] předán dne 9. 12. 2004 (smlouva o nájmu bytu na dobu určitou č. [spisová značka] [číslo] ze dne 28. 11. 2014, protokol o předání bytu ze dne 9. 12. 2004). Pro dobu od 1. 2. 2021 bylo nájemné určeno v částce 6 348 Kč, zálohy za služby v částce 743 Kč, tj. celkem 7 091 Kč měsíčně (evidenční list pro výpočet nájemného platný od 1. 2. 2021). Od 1. 8. 2021 bylo nájemné v částce 6 373 Kč, a zálohy za služby 743 Kč, tj. celkem 7 116 Kč (evidenční list pro výpočet nájemného platný od 1. 8. 2021). Žalovaný ke dni 8. 11. 2021 neuhradil nájemné za měsíce únor 2021 až listopad 2021 ve výši dle evidenčních listů a neuhradil vyúčtování služeb za rok 2020 splatné 31. 7. 2021 v částce 22 428 Kč O celkovém nedoplatku 86 322 Kč byl žalovaný upomenut, stejně tak byl včas vyrozuměn s nedoplatkem na službách za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, které mu bylo vloženo do schránky dne 28. 4. 2021 (upomínka k úhradě částky 86 322 Kč - stav ke dni 8. 11. 2021, evidence předpisu a plateb za období 10/ 2021 až 2/ 2021 a vyúčtování služeb splatné v červenci 2021, vyúčtování služeb – rozúčtování za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 včetně doručenky). Dopisem zástupce žalobkyně ze dne 2. 12. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky 86 322 Kč s příslušenstvím (výzva k úhradě dluhu ze dne 2. 12. 2021, podací arch ze dne 2. 12. 2021, detail ze sledování zásilek pošty). 7. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, ze kterého vyplývá, že žalobkyně společně s žalovaným a paní [jméno] [příjmení] uzavřeli dne 28. 11. 2014 smlouvu o nájmu k bytu [číslo] v domě [adresa], v [obec], ve vlastnictví žalobkyně, a to do 28. 11. 2015 [ulice] nájemné včetně služeb bylo od 1. 2. 2021 ve výši 7 091 Kč, od srpna 2021 ve výši 7 116 Kč. Žalovaný neuhradil nájemné za měsíce únor 2021 až listopad 2021, tj. nájemné ve výši 63 864 Kč ( (6 * 7 091 Kč) + (3 * 7 116 Kč) = 42 546 Kč + 21 348 Kč), a dále neuhradil vyúčtování služeb za rok 2020 v částce 22 428 Kč Celkem tak žalovaný nezaplatil částku 86 322 Kč. 8. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně s žalovaným a paní [jméno] [příjmení] uzavřeli dne 28. 11. 2014 nájemní smlouvu (§ 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění, dále jen „o.z.“), kdy v souladu se smlouvou byli povinni žalobkyni hradit nájemné a zálohy za služby (§ 2251 o.z.) ve výši dle evidenčního listu. K ukončení nájemního vztahu došlo dne 28. 11. 2015, žalovaný však nemovitost užíval i nadále. Žalovaný nehradil nájemné a zálohy za služby za měsíce únor 2021 až listopad 2021, kdy tyto za měsíce únor až červenec 2021 včetně byli v částce 7 091 Kč měsíčně, a od srpna 2021 do listopadu 2021 včetně v částce 7 116 Kč. Jelikož žalovaný byt nadále užíval, byl tak v souladu s § 2295 o.z. povinen k úhradě nájemného a záloh za služby. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.), soud žalovanému rovněž uložil povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení z jednotlivých dlužných plateb v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, když se k žalobě nikterak nevyjádřil, nezaložil žádné důkazy vyvracející tvrzení žalobkyně a sám se [anonymizováno] o možnost prokázat, že byť jen z části něčeho na svůj dluh uhradil. Žalovaný tak neunesl své důkazní břemeno (§ 120 odst. 3 o.s.ř.). Současně se žalovaný tím, že se k nařízenému jednání opakovaně nedostavil, [anonymizováno] o možnost být poučen podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna [anonymizováno] svůj majetek ve veřejném zájmu. K hájení svých zájmů je žalobkyně vybavena organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými především z veřejných rozpočtů a není důvodu, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášela na soukromý subjekt, jímž je advokát. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (nález Ústavního soudu sp. zn. III. US [číslo], I. US [číslo]). Není tím vyloučeno, aby za zcela výjimečných okolností zastoupení advokátem mělo povahu účelného uplatňování či bránění práva. Tak by tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného dlouhotrvajícího sporu, kdy k efektivnímu uplatnění či bránění práva je třeba odborně zaměřeného advokáta. To však není daná situace, která nastala v projednávané věci, když se jedná o běžný a ve své podstatě právně nikoliv obtížný spor o zaplacení částky představující náhradu za užívání bytu ve výši sjednaného nájemného. V takto jednoduché právní věci byla žalobkyně schopna zajistit si vyřešení případu vlastními prostředky včetně personálního zastoupení. Z daného důvodu není možné přiznat náklady vynaložené na právní zastoupení jako náklady účelně vynaložené. Za účelně vynaložený náklad je třeba považovat pouze soudní poplatek, v daném případě ve výši 4 317 Kč, neboť se jedná o náklad nejen účelně vynaložený, ale i nutný a nezbytný pro možnost uplatnění práva u soudu. Z daného důvodu soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 317 Kč a dále náhradu hotových výdajů jako účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve výši 300 Kč za jeden úkon dle [ustanovení pr. předpisu] a to za dva úkony (výzva k plnění, sepis žaloby). V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. pak soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám