17 C 173/2022-60 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 66 851,20 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru. Žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu [číslo] jejíž součástí byly také smluvní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 80 000 Kč a žalovaný se zavázala takto poskytnutou částku řádně a včas splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 2 681 Kč. Ve smlouvě byly sjednány úroky a smluvní pokuta. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku 100 461 Kč a dosud je v prodlení s částkou 66 851 Kč, když tato částka je tvořena z neuhrazené jistiny ve výši 63 530,20 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 521 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Jednání dne [datum] bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. konáno v nepřítomnosti účastníků. 4. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění: 5. Z listiny označené jako„ smlouva o hotovostním úvěru [číslo] (1)“ a z listiny označené jako„ VOP žalobkyně účinné od 1. 11. 2016 (2)“ soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu, na základě které byl sjednán úvěr ve výši 80 000 Kč. Tento úvěr se žalovaná zavázala pravidelně splácet v celkem 84. měsíčních splátkách po 2 681 Kč. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 32,81 % a RPSN 38,6 % Celkem měla žalovaná za poskytnutou částku 80 000 Kč vrátit žalobkyni částku 203 532 Kč. Jednalo se o bezúčelový úvěr. Při uzavírání smlouvy žalovaná uvedla, že její čistý měsíční příjem je 21 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti je 20 000 Kč. Jako zaměstnavatele žalovaná uvedla společnost [právnická osoba] a druh bydlení podnájem. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky žalobkyně. 6. Z listiny označené jako„ doklad o bankovním převodu“ soud zjistil, že žalované byla dne [datum] na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 80 000 Kč s tím, že platba byla označena variabilním symbolem [číslo]. 7. Z listiny označené jako„ výpis čerpání splátek a úhrad za období od [datum] až [datum] (3)“ soud zjistil, že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkovou částku 97 880 Kč, a to konkrétně úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 781 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 781 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 681 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 10 824 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 5 920 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 639 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 3 000 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 878 Kč, úhradou ze dne [datum] ve výši 2 639 Kč a konečně úhradou ze dne [datum] ve výši 7 917 Kč. Dle rekapitulační tabulky žalovaná na celkovém dluhu ve výši 181 909,86 Kč uhradila částku 100 461 Kč a dosud je tak v prodlení s částkou 81 448,86 Kč. 8. Z listiny označené jako„ výzva k zaplacení ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání (4), (5)“ soud zjistil, že žalované byla dne 16. 11 2021 odeslána výzva ke splacení celého úvěru. V této výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky 75 177,19 Kč, a to do 14 dnů. 9. Z listiny označené jako„ předžalobní výzva ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání (6), (7)“ soud zjistil, že před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní výzva, ve které byla vyzvána k úhradě dlužné částky 76 187,36 Kč, a to do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána dne [datum]. 10. Na základě provedených důkazních prostředků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 11. Dne [datum] podepsala žalovaná listinu označenou jako„ Smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru“, na základě které byla žalované dne [datum] zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 80 000 Kč. 12. Z daného jednání žalobkyně vyvozovala, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 80 000 Kč a žalované měla dle této smlouvy vrátit částku celkovou částku 203 532 Kč. Po provedeném dokazování však soud shledal, že smlouva uzavřená mezi účastníky je pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, jak vysvětlováno dále. 13. Žalobkyně neprokázala, že by řádně ověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném, znění. Žalobkyně v žalobě k této otázce uvedla toliko obecná tvrzení z nichž nikterak nevyplývá schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet. Naopak již ze základních údajů, které žalovaná uvedla ve smlouvě ze dne [datum] je zřejmé, že příjmy žalované činí 21 000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti 20 000 Kč a žalovaná tak již dle těchto údajů nemůže být schopna daný úvěr řádně splácet. Žalobkyně pak zcela rezignovala na další zjišťování majetkových a jiných poměrů žalované, když nejsou nikterak známy například její náklady na bydlení, jiné příjmy a výdaje a podobně a ostatně ani žalovanou tvrzené příjmy nejsou nikterak doloženy, ale žalobkyně se spokojila toliko s pouhým tvrzením žalované. Žalobkyně se nezabývala například ani otázkou toho, zda má žalovaná již nějaké finanční závazky vůči jiným společnostem. 14. Platí, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů. 15. Z uvedených skutečností je zřejmé, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, s odbornou péčí a soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je neplatná. 16. Pro úplnost soud dodává, že nelze namítat, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila a nemohla tak po řádném poučení v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. doplnit důkazy a skutečnosti ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované, byla v řízení znevýhodněna. Poučovací povinnost podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. totiž soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z toho názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho právního zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, I. díl, 7. vydání, Praha, C. H. Beck, 2006, str. 550). Pokud se tedy žalovaní k jednání nedostavili, nemohlo jim být dáno příslušné procesní poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. a nesou tak procesní odpovědnost za neunesení důkazního