19 C 243/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 78 621 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum]. Před uzavřením smlouvy o úvěru původní věřitel posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet a poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnou jistinu vrátit spolu s částkou 37 751 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 26 572 Kč, s úrokovou sazbou 24,24 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 744 Kč, to vše v 15 splátkách po 5 184 Kč měsíčně. Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 40 000 Kč a dlužný poplatek 36 289 Kč. Původní věřitel pohledávku s žalovanou postoupil žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně se žalobou domáhala dlužné jistiny ve výši 40 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 36 289 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši, který byl kapitalizován za období od [datum] do [datum] částkou 4 959,17 Kč a úroku ve výši 24,24 % ročně, který byl za období od [datum] do [datum] kapitalizován částkou 15 378,93 Kč. 2. Původní věřitel dále uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru a po posouzení schopnosti žalované úvěr splatit, poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s částkou 7 049 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 663 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,98 % ročně, částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 4 386 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splatit v hotovosti ve 45týdenních splátkách po 379 Kč Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl původní věřitel vyčíslení a dlužná jistina činila 1 684,37 Kč, dlužný poplatek 647,63 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalobkyně se na žalované celkem domáhala dlužné jistiny ve výši 1 684,37 Kč, dlužného poplatku ve výši 647,63 Kč, úroku ve výši 18,98 % ročně, který byl kapitalizován za období od [datum] do [datum] částkou 859,10 Kč, úroku z prodlení, který byl za období od [datum] do [datum] kapitalizován částkou 231,60 Kč. 3. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání. 4. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále také„ smlouva 1“) a původní věřitel před uzavřením smlouvy zkoumal schopnost žalované úvěr splácet. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit spolu s poplatkem ve výši 35 816 Kč a tento poplatek by tvořen úrokem ve výši 26 572 Kč za dobu trvání smlouvy při úrokové sazbě 86 % ročně. Dále se poplatek skládal z částky 1 500 Kč za zpracování spotřebitelského úvěru, částky 7 744 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Dále se žalovaná zavázala zaplatit pojistné za doplňkové pojištění ve výši 1 935 Kč. Celková částka 77 751 Kč měla být ze strany žalované zaplacena v patnácti měsíčních splátkách po 5 184 Kč RPSN podle smlouvy činila 138,83 % (zákaznická karta, smlouva o spotřebitelském úvěru, smluvní podmínky). Žalovaná na úvěr zaplatila dne [datum] částku 1 000 Kč a dne [datum] částku 462 Kč (tabulka umoření). 5. Dne [datum] uzavřela žalovaná s původním věřitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále také„ smlouva 2“) a původní věřitel jí po prošetření schopnosti úvěr splácet poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč. Tento úvěr se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 7 049 Kč, který byl tvořen úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 2 663 Kč s úrokovou sazbou 56 % ročně, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 4 386 Kč a celková částka ve výši 17 049 Kč byla splatná formou 45týdenních splátek po 379 Kč (zákaznická karta, smlouva o spotřebitelském úvěru). Na poskytnutý úvěr žalovaná uhradila celkem v období od [datum] do [datum] 14 717 Kč (tabulka umoření). Pohledávky za žalovanou původní věřitel postoupil žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze [datum] a tímto dopisem byla žalovaná rovněž vyzvána k úhradě celkové částky ve výši 112 023,39 Kč bez příslušenství do 10 dnů od data doručení tohoto oznámení (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, doklad o odeslání). Dopisem ze dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva k úhradě pohledávky ve výši 103 226,59 Kč do [datum]. 6. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. V posuzované věci se soud se zabýval otázkou, zda se ve smlouvách ujednaná výše úroků nepříčí dobrým mravům. I když žalobkyně v žalobě tvrdila, že při uzavření smlouvy 1 byl mezi původním věřitelem a žalovanou sjednán úrok ve výši 24,24 % ročně a ve smlouvě 2 ve výši 18,98 % ročně, a navrhovala, aby v této výši byl smluvní úrok přiznán, ze smlouvy 1 bylo zjištěno, že úrok byl ve skutečnosti sjednán ve výši 86 % ročně a ze smlouvy 2 soud zjistil sjednaný úrok 56 % ročně. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Soud při svém rozhodování vyšel z judikatury Nejvyššího soudu týkající se dobrých mravů ohledně výše úroků, a to zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, dle kterého„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“. 12. Dále soud vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. 22 Co 61/2022-40 a 19 Co 102/2022-61, kdy Městský soud označil za zcela nepřijatelnou již čtyřnásobnou výši úroku. Ujednání o nepřiměřené míře úroků se příčí dobrým mravům a je třeba jej považovat za absolutně neplatné ve smyslu § 580 o.z. S ohledem na skutečnost, že se jedná o podstatnou náležitost smlouvy a takovéto ujednání nelze od smlouvy oddělit, je celá smlouva absolutně neplatná. 13. Soud v daném případě úrok posuzoval také dle systému [příjmení] [příjmení], kde v rozhodném období se úroky u spotřebitelských úvěrů pro domácností pohybovaly od 10 % ročně. I kdyby soud nevycházel z tohoto systému ČNB, je soudu z rozhodovací činnosti známo, že v rozhodném období se obvyklá úroková sazba pohybovala do 15 % ročně a nejvyšší sazby pak okolo 20- 26% ročně. Ujednání o úroku ve výši 86 %, resp. 56 % ročně tak je dle názoru soudu absolutně neplatné dle § 588 o. z. 14. Soud dále uzavřel, že není možné přistoupit ani k moderaci výše úroků a posouzení tak právního jednání jako neplatné pouze v části. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Dle § 577 o.z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Soud v souladu s rozhodnutím Městského soudu v Praze č.j. 19 Co 102/2022-61, dospěl k záv