98 C 11/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 39 532,52 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli smlouvu o odpadovém hospodářství, a to dne [datum]. Žalobce vyúčtoval žalovanému služby poskytované dle této smlouvy, a to fakturou [číslo] v žalované výši, kterou žalovaný ovšem dosud nezaplatil. 2. Usnesením ze dne 23.01.2022 č.j. 98 C 11/2023-20 zdejší soud žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30ti dnů od doručení usnesení ve věci písemně vyjádřil a v případě, že nárok žalobou uplatněný zcela neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Tímto usnesením soud rozhodl v souladu s § 114 b) odst. 1 o.s.ř., žalovaný byl rovněž poučen, že pokud se bez vážného důvodu v uvedené lhůtě nevyjádří, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Následně proto soud rozhodne o žalobě rozsudkem pro uznání. Výše uvedené usnesení bylo žalovanému doručeno do datové schránky, žalovaný se však do dne uplynutí lhůty nevyjádřil. 3. S ohledem na výše uvedené má soud ve smyslu § 114 b) odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává, a proto v souladu s § 153 a) odst. 3 o.s.ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro uznání, pro jehož vydání nemuselo být ve smyslu § 153 a) odst. 4 o.s.ř., nařízeno jednání, protože žalovaný na svou obranu neuvedl žádná konkrétní tvrzení a ani neoznačil důkazy k nim – takže žalovaný nesplnil strategickou litigací vyžadovanou podmínku – protože neprojevil svůj zájem účastnit se projednávání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoliv záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu (I. ÚS 1024/15). 4. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, ze kterých soud vyšel, vyplývá, že žalovaný byl dle smlouvy povinen platit odvoz odpadků, což ovšem za žalovanou dobu neučinil. Tedy žalovaný nárok se opírá povinnost žalovaného zaplatit za poskytování služeb (§ [číslo] a pak § 2586 OZ). Pro neplnění smluvních ujednání žalovaným, žalobce požaduje z této žalované částky i úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti každé vystavené faktury (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013). Ze všech těchto důvodů vznikl žalobci nárok na zaplacení žalované částky, a proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Závěrem soud považuje za nutné uvést, že pokud snad měl žalovaný za to, že se k dané věci vyjádří až po stanovené lhůtě, ačkoliv byl o následku nevyjádření se ve lhůtě stanovené výslovně poučen, tak ani opožděné vyjádření nemohlo shora uvedený následek zvrátit. Fikce uznání totiž nastala dnem uplynutí soudcovské, třicetidenní lhůty a stejně jako nelze odvolat uznání nároku učiněné ve smyslu § 153a odst. 1 o.s.ř., nelze opožděně podaným vyjádřením odvrátit fikci uznání nároku, která nastala dle § 114b odst. 5 o.s.ř. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k důsledkům Ústavního nálezu Pl. ÚS 25/2012, nepřiznal dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale dle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. plný úspěch. Náleží mu proto náhrada nákladů řízení za zaplacené soudní poplatky v celkové výši 1 582 Kč, (podle Sazebníku soudních poplatků v zákoně č. 549/1991 Sb.). Dále soud žalobci přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. za 2 paušální částky náhrady za 2 úkony právní služby ve výši 1 452 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby, podle § 14b odst. 5 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb.), vše včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od 1.7.2014, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobce opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soudu z provedeného dokazování ze stránek ČSÚ vyplynulo (NSS ČR 1 As 30/2009), že aktuální nárůst cen zboží je o 19,7% a služeb o 11,9%, což pro většinu obyvatel je citelná finanční změna k horšímu. Dále soud shledal, že souzená částka znamená pro žalobce jen nepodstatný finanční přínos, takže jestliže žalovaný splatí dluh hned nebo za několik měsíců, žalobce nijak nepocítí a jistina dluhu je i po rozhodnutí soudu nadále úročena úrokem z prodlení, který finančně kompenzuje dobu, kdy je žalovaný se splácením v prodlení. Sečteno a podrženo soud měl za to, že je namístě odložit splatnost přisouzené částky (NS ČR 28 Co 403/96, 32 Cdo 1719/2017).