14 C 57/2024-50 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 56 760 Kč s příslušenstvím. Konkrétně uvedl, že s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu k bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, a žalovaná neuhradila nájemné a zálohy za služby za měsíce , Anonymizováno, , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vždy v částce 11 055 Kč splatné ke každému poslednímu dni příslušného měsíce. Dále žalovaná neuhradila nedoplatek z vyúčtování za služby za rok , Anonymizováno, ve výši 12 540 Kč, který byl splatný k , datum, . Žalovaná žalobci neuhradila ničeho, ač byla předžalobně upomenuta.2. Žalobce v průběhu řízení k výzvě soudu doplnil, že nájemné činilo po celé žalované období částku 7 515 Kč a zálohy na služby částku 3 540 Kč. Ve vztahu k vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, doplnil, že toto bylo žalované doručeno , datum, a jeho splatnost nastala k , datum, . Vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, bylo žalované též zasláno a jeho splatnost nastala k , datum, .3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení byla zcela pasivní. K prvnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána.4. Při jednání dne , datum, pak vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 14 610 Kč spolu s příslušenstvím. Soud výrokem I řízení v tomto rozsahu řízení částečně zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř., když zároveň žalovaná neuvedla, že by byly dány důvody, které by částečnému zastavení řízení bránily.5. Ze smlouvy o nájmu bytu na dobu určitou (č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, č. účtu, ) ze dne , datum, vyplývá, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu předmětného bytu. Doba nájmu byla sjednána na dva roky. Ve smlouvě bylo dále stanoveno, že konkrétní výše měsíčního nájemného za byt a záloh na služby je uvedena v evidenčním listu nebo jeho změně s tím, že nájemné a zálohy za služby jsou splatné vždy do posledního dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí. Dle čl. V. 1. byla smluvena možnost pravidelného zvyšování nájemného, a to vždy 1x za rok od 1.7. daného kalendářního roku.6. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného dle obecně platných předpisů platného od , datum, soud zjistil, že výše nájemného byla sjednaná ve výši 7 515 Kč, záloha za služby byla stanovena ve výši 3 540 Kč. Celková výše nájmu a služeb spojených s užíváním bytu tak činila měsíčně částku 11 055 Kč. Z vyúčtování služeb v období od , datum, do , datum, byly žalované vyúčtovány jednotlivé položky služeb spojené s užíváním bytu s tím, že nedoplatek na těchto položkách za uvedené období činí 12 540 Kč, přičemž tento nezohledňuje výši skutečně uhrazených záloh (doručeno , datum, , viz doručenka „VS , var. symbol, “). Z vyúčtování služeb v období od , datum, do , datum, byly žalované vyúčtovány jednotlivé položky služeb spojené s užíváním bytu s tím, že nedoplatek na těchto položkách za uvedené období činí 4 105 Kč, přičemž tento nezohledňuje výši skutečně uhrazených záloh; tato listina je soudu známa z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , v němž se žalobce po žalované domáhal úhrady pouze tohoto nedoplatku (pozn. soudu: žalobě bylo vyhověno rozsudkem z , datum, , č.j. , spisová značka, , v právní moci dne , datum, ).7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, (vč. kopie doručenky) adresované žalované soud zjistil, že žalovaná byla předžalobně upomenuta ke splnění povinnosti, jež je předmětem tohoto řízení zástupcem žalobce.8. Na základě shora provedených důkazů lze učinit závěr o skutkovém stavu věci, a sice, že žalobce pronajal žalované na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, předmětný byt (nájemní smlouva). Nájemné platné od , datum, činilo částku 7 515 Kč, zálohy na služby byly stanoveny v částce 3 540 Kč (evidenční list od , datum, ). Žalovaná za období, jež je předmětem žaloby, za užívání bytu neuhradila ničeho. Za rok , Anonymizováno, žalobce vyúčtoval žalované služby spojené s užíváním bytu dle jejich reálné spotřeby a vyúčtování žalovaným předložil, přičemž výsledkem vyúčtování byl nedoplatek ve výši 12 540 Kč, který byl splatný k , datum, (vyúčtování , Anonymizováno, ). Vyúčtování služeb za rok , Anonymizováno, bylo žalobcem provedeno v , Anonymizováno, , Anonymizováno, s tím, že nedoplatek byl splatný k , datum, .9. Na základě závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je – rozsahu po částečném zpětvzetí žaloby – důvodná. Žalovaná užívala předmětný byt na základě uzavřené nájemní smlouvy podle § 2235 a následující zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), v níž se žalobce zavázal jí poskytnout předmětný byt k uspokojování její bytové potřeby a žalovaná se zavázala hradit nájemné a zálohy na plnění poskytovaná spolu s užíváním bytu, a to v datu jejich splatnosti. Stejnou povinnost pak žalované ukládá též § 2246 odst. 1 a § 2251 odst. 1 o.z. Žalovaná tak byla povinna za každý měsíc od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, uhradit částku 7 515 Kč odpovídající sjednanému nájemnému, a to vždy nejpozději do posledního dne příslušného měsíce. Žalovaná však v řízení netvrdila a neprokázala, že by na jednotlivé platby čehokoliv plnila, soud jí tak tuto povinnost uložil. Zároveň soud žalobci přiznal též příslušenství pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po splatnosti té které částky nájemného.10. Podle § 2247 odst. 2 a 3 o.z. a dále § 7 zákona č. 67/2013 Sb. má pronajímatel povinnost vyúčtovat nájemci skutečnou výši nákladů na spotřebovaná plnění a toto vyúčtování nájemci předložit. Za období roku , Anonymizováno, žalobce žalované vyúčtování řádně předložil s nedoplatkem 12 540 Kč, avšak žalovaná na něj neuhradila ničeho. Soud tak žalované uložil uhradit nedoplatek v požadované výši 12 540 Kč, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od data jeho splatnosti, tj. , datum, .11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 023 Kč, přičemž tato částka představuje 50,1 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,05 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,95 %). Částečný procesní neúspěch žalobce soud spatřuje v té části předmětu řízení, kterou vzal žalobce zpět (viz výrok I), aniž by tak činil pro chování žalované; naopak žalobce zpětvzetím návrhu reagoval na soudem sdělený předběžný právní názor ve věci, z něhož vyplývalo, že v uvedené části nemůže být žalobce procesně úspěšný.12. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 838 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, sepis žaloby, příprava k jednání, účast u jednání dne , datum, ).13. Soud při určování náhrady nákladů postupoval podle citované vyhlášky, byť byl žalobce v dané věci zastoupen advokátem. Žalobce je statutárním městem, největší veřejnou korporací v České republice, která je povinna spravovat svůj majetek ve veřejném zájmu. Je k tomu vybaven organizačními složkami finančně i personálně, a to prostředky, které plynou především z veřejných rozpočtů. Není tedy důvodu, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromou osobu (advokáta). Jako účelně vynaložené náklady tak soud zastoupení žalobce advokátem neshledal. Tak tomu mohlo být v případě mimořádně obtížného sporu, nikoli však v případě běžného sporu o dluh na nájemném a službách s tím souvisejících.