27 C 298/2023-67 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 19. 9. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 105 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 19. 9. 2022 s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, ., dříve , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále též jen „původní věřitel“), smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému částku 10 000 Kč. Tu byl žalovaný povinen splatit spolu s příslušnými poplatky a úrokem 24,70 % ročně v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 466 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 19. 10. 2022. Jelikož žalovaný nesplácel zápůjčku řádně a včas, původní věřitel poskytl nejprve žalovanému lhůtu k nápravě 30 dní, následně z důvodu nesplácení zápůjčky pohledávku žalovaného s účinností ke dni 17. 4. 2023 zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla s účinností ke dni 1. 6. 2023 postoupena na žalobkyni, což žalovanému bylo oznámeno dopisem. Žalobou je požadováno zaplacení jistiny v částce 10 000 Kč, poplatků ve výši 105 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 331,14 Kč, splatného ke dni 17. 4. 2023 a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 119,93 Kč, splatného ke dni 17. 4. 2023, úroku ve výši 24,70 % ročně z částky 10 000 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 105 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu.2. V doplnění žaloby ze dne 28. 8. 2024 žalobkyně uvedla, že původní věřitel řádně zkoumal úvěry schopnost žalovaného, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů, kdy po provedení potřebných lustrací banka schválila žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Dále uvedla k vyúčtovanému poplatku ve výši 105 Kč, že tento se skládá z poplatku ve výši 105 Kč za pojištění schopnosti splácet za měsíce říjen 2022 až duben 2023.3. Na prvním ústním jednání dne 23. 10. 2024 žalobkyně uvedla, že vycházela z protokolu o ověření úvěry schopnosti a identifikace žádosti klienta, z níž vyplývá, že klient uvedl příjem 17 000 Kč a výdaje na bydlení 14 000 Kč, z důvodu ověření úvěry schopnosti banka navýšila výdaje žalovaného na 15 400 Kč, po započtení příjmů a výdajů zbývá částka 1 860 Kč. Banka vycházela při posouzení úvěry schopnosti klienta z vlastního šetření, které je zaznamenáno v protokolu o úvěry schopnosti a na black listu.4. Usnesením ze dne 5. 6. 2024 č.j. , spisová značka, soud ustanovil žalovanému pro toto řízení opatrovníka podle § 29 odst. 3 a 4 o.s.ř.5. Podáním ze dne 26. 7. 2024 opatrovník žalovaného namítal, že smlouva o úvěru je neplatná a žalobkyně má nárok jen na vydání bezdůvodného obohacení, neboť právní předchůdce žalobkyně, původní věřitel, nezkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr před poskytnutím úvěru, žalobkyně tak má nárok pouze na bezdůvodné obohacení.6. Soud provedl listinné důkazy založené žalobkyní a z nich učinil následující skutková zjištění:7. Původní věřitel , právnická osoba, ., dříve , právnická osoba, . (uzavřel s žalovaným dne 19. 9. 2022 na základě jeho žádosti rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb (dále jen „rámcová smlouva“), na jejím základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč, součástí ujednání bylo též pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr, smlouvou byl žalovanému poskytnut nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, součástí ujednání bylo též pojištění schopnosti splácet, žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 24,70 % p. a. a s pojistným v 30 měsíčních splátkách po 466 Kč (včetně pojištění). V případě vzniku prodlení byl původní věřitel oprávněn úvěr zesplatnit (rámcová smlouva ze dne 19. 9. 2022, návrh na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, , akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 19. 9. 2022, produktové obchodní podmínky , právnická osoba, pro půjčky, sazebník – účty, úvěrové produkty, investiční nástroje a služby). Původní věřitel zaslal na účet žalovaného uvedený ve smlouvě jistinu úvěru 10 000 Kč dne 19. 9. 2022 (výpisy z účtu č. , č. účtu, za měsíc září až listopad 2022). Žalovaný nezaplatil žádnou splátku (výpis z účtu – přehled zůstatku za dobu od 19. 9. 2022 do 1. 6. 2023). Původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni 1. 6. 2023 (smlouva o postoupení pohledávek , Anonymizováno, ze dne 30. 5. 2023 včetně příloh, příloha č. , hodnota, – struktura pohledávky ke dni 15. 5. 2023, potvrzení úplaty, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovanému bylo postoupení oznámeno původním věřitelem (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 6. 2023). V důsledku neplnění smluvních podmínek smlouvy původní věřitel úvěr zesplatnil ke dni 17. 4. 2023 (prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 17. 4. 2023, seznam doručované pošty dne 12. 6. 2023). Právní zástupce žalobkyně žalovaného předžalobně vyzval k úhradě (dopis ze dne 28. 8. 2023, poštovní podací lístek z téhož dne).8. Co se pak týká klíčové otázky prověření úvěry schopnosti žalovaného, soud z důkazu zjistil, že žalovaný uvedl své osobní a majetkové poměry žalobkyni, které jsou uvedeny v identifikaci žádosti, na listině manuální vstup konsolidovaného blacklistu a protokolu o ověření úvěry schopnosti klienta s tím, že dne 18. 9. 2022 žádal klient o úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností 30 měsíců, protokol obsahuje záznam schvalovacího procesu tohoto úvěru a součástí tohoto protokolu jsou vstupní informace – identifikace žádosti.9. Soud má za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne 19. 9. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru (§ 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (na jejímž základě původní věřitel dne 19. 9. 2022 poskytl žalovanému částku 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným z této smlouvy byla postoupena na žalobkyni, které tak svědčí aktivní legitimace k jejímu vymáhání (§ 1879 a násl. o. z.). Soud má však za to, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by původní věřitel před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěry schopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“). Dle závěrů rozsudku soudního dvora Evropské Unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, v takovém případě nezbývá, než ustanovení § 87 odst. 1 věta první ZSÚ, vyložit eurokonformním způsobem, tedy tak, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná absolutně.10. Ani po poučení dle § 118a o.s.ř. žalobkyně neoznačila žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, jak v případě konkrétně žalovaného původní věřitel ověřoval jednak příjmy, jednak výdaje žalovaného, jakož i jeho celkovou rodinnou a majetkovou situaci. Žalobkyní předložené důkazy naopak vyvolávají podstatné pochybnosti o tom, že předmětný spotřebitelský úvěr měl být žalovanému poskytnut. Dle protokolu o ověření úvěry schopnosti klienta, jehož součástí je příloha 1 – identifikace žádosti, byl zjištěn příjem žalovaného 17 000 a výdaje 14 000 Kč, přičemž výdaje na živobytí činily 10 000 Kč a výdaje na bydlení (včetně hypotéky a FT 4 000 Kč, rodinné náklady a ostatní 0 Kč. Žalobkyně nepředložila k žádosti žádný doklad o skutečném příjmu a výdajích žalovaného. Z listiny vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, není však uveden název zaměstnavatele, ani potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu. Žalobkyně nedoložila žádný výpis z běžného účtu žalovaného, doložila pouze svůj účet o výplatě částky 10 000 Kč.11. Z výše uvedeného vyplývá, že původní věřitel buď úvěry schopnost žalovaného řádně neprověřil, nebo se žalobkyni přinejmenším nepodařilo řádné prověření úvěry schopnosti před soudem prokázat.12. V důsledku absolutní neplatnosti pak má žalobkyně, na níž byla pohledávka za žalovanou postoupena (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.), toliko právo na vydání bezdůvodného obohacení, když částka 10 000 Kč byla právní předchůdkyní poskytnuta žalovanému bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.); z této částky žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně má tak nárok pouze na nezaplacenou jistinu a úrok podle § 1970 o. z. (srovnej bod 17 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).13. K vrácení dlužné částky byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 28. 8. 2023, a to do 12. 9. 2023, dle podacího lístku byl dopis odeslán 28. 8. 2023 a v souladu s § 573 o. z., třetí pracovní den po odeslání došlo k doručení výzvy. Žalovanému byla dle názoru soudu poskytnuta dostatečná lhůta k úhradě dluhu (§ 87 odst. 1 věta druhá ZSÚ).14. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč jako bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z.). Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení od 13. 9. 2023 do zaplacení ve výši dle § 2