33 C 132/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 9

Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 138 342,54 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], číslo úvěru [číslo], na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal zapůjčené peněžní prostředky vrátit, se sjednaným úrokem ve výši 6,99 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 8 299 Kč, počínaje měsícem [anonymizováno] [rok]. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, z toho důvodu prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum] úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě s tím, že dlužná částka činí 131 368,54 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, byla mu zaslána ještě předžalobní upomínka ze dne [datum], ovšem rovněž bez odezvy. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] byl zjištěn úpadek právní předchůdkyně žalobkyně společnosti [právnická osoba] Usnesením Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] byl následně na majetek uvedené společnosti prohlášen konkurs. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] v likvidaci se žalobkyní smlouvu o prodeji a koupi obchodního závodu a na základě čehož nabyla žalobkyně k datu [datum] vše, co k převáděnému závodu podle kupní smlouvy náleží, tj. rovněž i práva a povinnosti ze smluv o úvěru. Na základě shora uvedených skutečností je tedy žalobkyně aktivně legitimována k podání tohoto návrhu a krom žalované částky s příslušenstvím požaduje i náhradu nákladů řízení. Podle § 153a odst. 1 věty první o.s.ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání tehdy, pokud žalovaný uzná v průběhu soudního řízení nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Podle § 153a odst. 2 o.s.ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.). Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o.s.ř.). 3. Podle § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.), a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2 o.s.ř.. Podle § 114b odst. 2 o.s.ř. k podání vyjádření podle § 114b odst. 1 o.s.ř. předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Podle ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu dle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku musí být poučen. Soud vydal ve věci dne 4. 9. 2023 pod č.j. EPR 177628/2023-14 elektronický platební rozkaz, ve kterém bylo žalovanému uloženo, aby se v případě, že podá proti elektronickému platebnímu rozkazu odpor, ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která byla připojena s tím, že ve vyjádření je povinen uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř. zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Jestliže žalovaná nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovaný byl rovněž poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání /ustanovení § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) /. Shora citovaný elektronický platební rozkaz byl doručen žalovanému do vlastních rukou dne [datum] a žalovaný podal proti němu dne [datum] včasný odpor, čímž byl elektronický platební rozkaz ze zákona zrušen (ustanovení § 174 odst. 2 o.s.ř.). V odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu žalovaný uvedl, že pohledávku žalobkyně uznává, s ohledem na svoji finanční situaci, která mu neumožňuje uhradit celou pohledávku najednou, však požádal o možnost uhradit pohledávku ve splátkách. V dané věci je možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního závazkového vztahu, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), v platném znění, v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru § [číslo], § [číslo] odst. 1 a § 2316 zák. č. 89/2012 Sb. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání. Plnění soud určil ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určil tak, aby bylo v možnostech žalovaného svůj dluh žalobkyni uhradit a zároveň, aby nebylo dotčeno právo žalobkyně na splnění její pohledávky vůči žalovanému v přiměřené lhůtě. Nebude-li některá ze splátek zaplacena řádně a včas, stává se exekučně vymahatelným celý zbývající dluh. Výrok tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náhrada nákladů řízení žalobkyně sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 534 Kč, dále, vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., má nárok na paušální náhradu hotových výdajů v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení za dva úkony po 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky) za předžalobní výzvu a sepis žaloby (§ 1 odst. 3 písm. a/ vyhlášky). Celková výše nákladů řízení žalobkyně tedy činí částku 6 134 Kč