67 C 148/2025-33 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 5. 2025, ve znění pozdějšího podání, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 225 000 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 2 250 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 227 250 Kč od 1. 4. 2025 do zaplacení a dále náhrady nákladů řízení. Argumentoval tím, že mezi účastníky řízení byla dne 3. 3. 2025 uzavřena Smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému v den uzavření Smlouvy finanční prostředky ve výši 225 000 Kč. Žalovaný se ve smyslu čl. II bod 1 Smlouvy zavázal finanční prostředky (zápůjčku) žalobci vrátit spolu s úrokem 2 250 Kč vypočteným jako 1 % ze zapůjčených finančních prostředků, a to do 31. 3. 2025. Žalovaný ani po opakovaných výzvách k zaplacení a svých příslibů o vrácení zápůjčky, nevrátil ničeho. Z důvodu prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky požaduje žalobce také zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zákona č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). K vrácení zápůjčky byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou, kterou mu zaslal právní zástupce žalobce dne 25. 4. 2025, avšak neplnil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě ani k jejímu doplnění nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal procesně nečinný.3. Soud ve věci jednal ve dnech 16. 9. 2025 a 11. 11. 2025, ke každému z jednání byl žalovaný řádně a včas předvolán, ani v jednom případě se však bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které mu byly předloženy pouze žalobcem a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:5. Smlouvou o zápůjčce ze dne 3. 3. 2025 strany sjednaly, že žalobce žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 225 000 Kč při podpisu Smlouvy, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Dále ujednaly úrok ve výši 1 % z částky 225 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal poskytnutou půjčku vrátit spolu s úrokem nejpozději do 31. 3. 2025 bezhotovostním převodem ve prospěch účtu žalobce č. , č. účtu, . Strany dále sjednaly pro případ prodlení s vrácením půjčky právo žalobce požadovat také zákonný úrok z prodlení (Smlouva o zápůjčce ze dne 3. 3. 2025).6. Potvrzením , právnická osoba, má soud prokázánu odchozí platbu ze dne 3. 3. 2025 z účtu žalobce č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , č. účtu, (Potvrzení , právnická osoba, ).7. K zaplacení dlužné částky 227 250 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícím po sjednané splatnosti půjčky, tj. od 1. 4. 2025, byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobce předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2025 (Předžalobní výzva ze dne 25. 4. 2025 a kopie dodejky s otiskem razítka pošty 25. 4. 2025).8. Z komunikace účastníků prostřednictvím aplikace WhatsApp má soud prokázáno, že žalobce se na žalovaného počátkem dubna 2025 (tedy po sjednané splatnosti zápůjčky) obrátil s dotazem ohledně vrácení 225 000 Kč. Svůj dotaz zopakoval dne 16. 9. 2025 a 29. 9. 2025 s tím, že v každém z uvedených dnů žalovaný žalobce ujišťoval, že půjčenou částku 225 000 Kč vrátí a omlouval se za prodlení (Komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp).9. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když další důkazy nebyly žalobcem předloženy a žalovaný zůstal po celou dobu řízení procesně nečinný. Důkazy soud hodnotil ve smyslu §132 o.s.ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími (Čestné prohlášení žalobce), pak v odůvodnění svého rozhodnutí se jimi nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci samé. Žalobu soud shledal po provedeném dokazování důvodnou.10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle § 2392 odst. 1 věta prvá o. z. lze ujednat při peněžité zápůjčce úroky.12. Po provedeném řízení a dokazování má soud prokázáno, že účastníci tohoto řízení uzavřeli dne 3. 3. 2025 Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce téhož dne bezhotovostně převedl na účet žalovaného částku 150 000 Kč a částku 75 000 Kč předal žalovanému při podpisu Smlouvy v hotovosti. Tomuto závěru odpovídá znění Smlouvy o zápůjčce, potvrzení , právnická osoba, o bezhotovostním převodu z účtu žalobce na účet žalovaného a rovněž komunikace účastníků prostřednictvím aplikace WhatsApp. Žalovaný netvrdil, natož aby prokazoval, že by mu žalobce peněžní prostředky vůbec či ve výši 225 000 Kč nezapůjčil, naopak v rámci vzájemné komunikace se žalobcem tuto částku nesporoval a opakovaně ji sliboval žalobci vrátit. Žalovaný také netvrdil ani neprokazoval, že by předmětnou částku žalobci již vrátil. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobci vnikl rovněž nárok na zaplacení úroku, který strany sjednaly ve výši 2 250 Kč (čl. I. bod 3 Smlouvy). Přihlížeje k prodlení s plněním peněžitého dluhu byla žalovanému také uložena povinnost zaplatit žalobci příslušenství pohledávky, tedy zákonný úrok z prodlení, a to ve smyslu § 1970 o. z. Jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení je odůvodněn dnem následujícím po sjednané splatnosti zápůjčky, tedy od 1. 4. 2025.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně procesně úspěšnému žalobci v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení tvořených zaplaceným soudním poplatkem ve výši 11 250 Kč, dále odměnou za zastupování žalobce advokátem ve výši 55 781 Kč ( podle § 7 bod 6 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění) při výši jednoho úkonu právní služby 9 220 Kč a dále 5 paušálními částkami náhrady po 450 Kč jako náhradou advokátových výdajů za 5 úkonů právní služby ve výši 2 722 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, podání v rámci koncentrační lhůty ze dne 15. 10. 2025 a účast při jednáních soudu ve dnech 16. 9. 2025 a 11. 11. 2025) podle § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) citované vyhlášky, vše včetně příslušné 21 % DPH. Pro úplnost soud uvádí, že žalobci nepřiznal odměnu ani paušální částku náhrady za podání ze dne 2. 7. 2025, když jeho obsahem byla k výzvě soudu doplněná neúplná skutková tvrzení, která však měla být součástí samotné žaloby a dále polemika ohledně procesního postupu soudu v dané věci. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 69 753 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce.14. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.