67 C 251/2025-28 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou (návrhem na vydání EPR) podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 5. 2025, ve znění podání ze dne 27. 10. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 74 607,30 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Pro svůj nárok argumentovala tím, že její právní předchůdkyně, společnost , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ), uzavřela se žalovaným dne 9. 2. 2024 Smlouvu o revolvingovém úvěru. Na jejím základě žalovaný čerpal na svůj účet č. , č. účtu, úvěr v konečné výši 74 607,30 Kč tak, že dne 9. 2. 2025 a dne 19. 2. 2025 čerpal částku 25 000 Kč, dále dne 15. 3. 2024 částku 52 000 Kč a dne 12. 4. 2024 částku 50 000 Kč. Úvěr měl být splacen do 12. 8. 2024. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI nedošlo k důvodným pochybám ohledně jeho platební schopnosti. Žalovaný však poskytnutý úvěr nevrátil ani přes zaslané upomínky, a to ani po zaslané předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 9. 2024. Předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020. Před postoupením pohledávky žalovaný uhradil celkem 110 654,80 Kč, poté již neuhradil ničeho. Žalobou uplatněná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 49 798,50 Kč, náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč dle tabulky č. , hodnota, Smlouvy a kapitalizovaný úrok ve výši 24 058,80 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na den 2. 12. 2025 se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoli byl o jednání vyrozuměn. Stejně tak se k jednání nedostavil bez omluvy zástupce žalobkyně. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení.3. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Z dokumentu nazvaného „Standardní informace o spotřebitelském úvěru“ poskytovaného věřitelem , Anonymizováno, . do výše 50 000 Kč soud zjistil, že je revolvingový úvěr poskytován na dobu neurčitou, který bude splácen splátkami ve výši 13 % z nesplaceného úvěru, kdy celková částka k úhradě činí 89 798,69 Kč, úrok činí 0,4026 % denně (tj. 146,95 % ročně), RPSN 299,98 % (Standardní informace o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, .).5. Dne 9. 2. 2024 uzavřel žalovaný se společností , Anonymizováno, úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 50 000 Kč, částka 1. čerpání úvěru byla ujednána ve výši 25 000 Kč, úrok ve výši 146,949 % ročně, RPSN 299,98 %. Celková splatná částka byla ujednána ve výši 89 798,69 Kč (Úvěrová smlouva ze dne 9. 2. 2024, Standardní podmínky úvěrové smlouvy platné od 19.10. 2023).6. Dne 27. 1. 2020 byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, , kdy předmětem postoupení se stala i pohledávka za žalovaným z předmětné úvěrové smlouvy. Tato smlouva o postoupení pohledávek byla na základě Dodatku č. 2 ze dne 18. 11. 2021 automaticky prodlužována o dalších 24 měsíců (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, její Příloha, kdy pod č. , hodnota, je pohledávka za žalovaným ve výši 74 607,30 Kč, Listina o převodu ze dne 27. 1. 2020 a Dodatek č. , hodnota, ze dne 18. 11. 2021).7. Dopisem ze dne 22. 9. 2024 vyrozuměla společnost , Anonymizováno, žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni a současně ho vyzvala, aby pohledávku ve výši 74 607,30 Kč uhradil ve lhůtě 3 dnů na sdělený bankovní účet (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 9. 2024).8. Téhož dne žalovaného vyzval k úhradě celkové částky 90 579,30 Kč zástupce žalobkyně a poučil ho, že pokud do 3 dnů nebude pohledávka uhrazena, bude ji žalobkyně vymáhat soudní cestou (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 9. 2024, kopie podacího lístku ze dne 22. 9. 2024).9. Ve smyslu § 120 odst. 2 o.s.ř. soud doplnil dokazování o dotaz na ČSOB, a. s. ohledně majitele účtu č. , č. účtu, a o zaslané výpisy z tohoto účtu za požadované období. Banka soudu sdělila, že majitelem předmětného běžného účtu je žalovaný, přičemž účet byl dne 30. 5. 2025 uzavřen. Z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že před poskytnutím úvěru žalovanému dne 9. 2. 2024 měl žalovaný další závazky u jiných nebankovních poskytovatelů půjček, a to: dne 31.12.2023 zápůjčka u , právnická osoba, ve výši 15 000 Kč, dne 2.1.2024 půjčka u , právnická osoba, ve výši 100 000 Kč, dne 13.1.2024 od , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč, dne 22.1.2024 od , právnická osoba, . ve výši 23 000 Kč, dne 7.2.2024 od , právnická osoba, ve výši 12 000 Kč. Z výpisů z účtu žalovaného má soud prokázány příchozí úhrady od právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, . (pod VS , var. symbol, ): dne 9.2.2024 ve výši 25 000 Kč, dne 19. 2. 2024 ve výši 25 000 Kč, dne 15.3.2024 ve výši 52 000 Kč a dne 12.4.2024 ve výši 50 000 Kč (výpisy z účtu žalovaného č. , č. účtu, ).10. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když žalobkyně jiné důkazy k prokázání svého nároku nepředložila a žalovaný zůstal po celou dobu řízení procesně nečinn. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání účastníci nedostavili, zmařili možnost soudu poskytnout jim poučení ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o. s. ř.11. Nedostavení se účastníků k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti ve smyslu daného zákonného ustanovení. Soudní praxe pravidla k tomu se vztahující formulovala tak, že ustanovení § 118a) o. s. ř. upravuje pouze poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud účastníkům poskytnout poučení ve smyslu § 118a) o. s. ř. proto, že se nedostavili k jednání, soud není oprávněn a ani povinen sdělovat potřebné poučení jinak, ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (viz např. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 5237/2007). Navíc pro právního zástupce žalobkyně postup soudu nemůže být překvapivý, ani nepředvídatelný s ohledem na četnost žalob podávaných ke zdejšímu soudu a ke konstantní rozhodovací praxi v obdobných věcech v senátu 67 C. Navíc soudu je z úřední činnosti známo, že se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce k nařízeným jednáním ani v jednom případě nedostavila a svou neúčast opakovaně omlouvá.12. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak se v odůvodnění svého rozhodnutí jimi nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci.13. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalované splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného zákonného ustanovení je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).15. Konkrétním účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je kr