67 C 327/2025-40 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Žalobou (návrhem na vydání EPR) podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 6. 2025, ve znění jejího doplnění k výzvě soudu ze dne 3. 12. 2025, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení souhrnné částky 17 240 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Argumentovala tím, že dne 15. 4. 2024 uzavřela se žalovaným Smlouvu o zápůjčce, o kterou žalovaný požádal na jejích webových stánkách , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy byly žalovanému téhož dne poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč na jeho účet č. , č. účtu, . Za poskytnutí zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč, který byl spolu s jistinou splatný dne 15. 5. 2024. Svůj smluvní závazek však nedodržel a neuhradil ničeho. Před poskytnutím zápůjčky žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy si od něj vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových i jiných poměrech, které ověřila z dokumentů žalovaným předložených a nahlédla do relevantních databází (Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku). Takto zjistila, že průměrný čistý příjem žalovaného činil 30 975 Kč/měsíčně, své výdaje uvedl ve výši 15 000 Kč/měsíčně, dále uvedl, že je svobodný, nemá žádné nezletilé děti, bydlí u rodičů. V rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uzavřela, že je v možnostech žalovaného vrátit zápůjčku 10 000 Kč a poplatek 3 250 Kč v termínu 1 měsíce. Požadované účelně vynaložené náklady ve výši 2 500 Kč představují náklady za odeslání 5 písemných výzev z důvodu nehrazení, konkrétně ve dnech 22. 5. 2024, 29. 5. 2024, 5. 6. 2024, 14. 6. 2024 a 29. 6. 2024, kdy cena za odeslání 1 výzvy byla sjednána v čl. 2.3. Smlouvy ve výši 500 Kč. Celková výše dluhu představuje částku 15 750 Kč, která je tvořena jistinou a poplatkem 13 250 Kč a dále požaduje uvedené účelně vynaložené náklady ve výši 2 500 Kč. Ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na den 5. 2. 2026 se bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoli byl o jednání vyrozuměn. Podáním ze dne 5. 1. 2026 se z jednání omluvila zástupkyně žalobkyně, která současně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl v její nepřítomnosti, o odročení nežádala. Navrhla, aby soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků řízení.3. Ve věci samé soud provedl dokazování listinnými důkazy, které předložila pouze žalobkyně, dokazování doplnil postupem dle § 120 odst. 2 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Dne 15. 4. 2024 uzavřel žalovaný se žalobkyní Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč bezhotovostním převodem na žalovaným sdělený účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč do 15. 5. 2024. RPSN činila na základě takto sjednaných parametrů 2 969 %. Nedílnou součástí smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky (VOP) žalobkyně a Sazebník. V čl. 2.3. strany ujednaly možnost požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý den prodlení z dlužné částky a dále jsou v tomto článku vyčísleny náklady žalobkyně, které po žalovaném může požadovat, včetně částky 500 Kč za písemnou výzvu k úhradě (Smlouva o zápůjčce ze dne 15. 4. 2024, VOP žalobkyně, Ceník).5. Žalobkyně zaslala finanční prostředky ve výši 10 000 Kč dne 15. 4. 2024 na účet č. , č. účtu, (doklad o vyplacení).6. Žalobkyně předložila Upomínku ze dne 22. 5. 2024, ve které je pouze oslovení žalovaného, ale není zřejmé, na jakou adresu byl žalovaný obesílán a není ani zřejmé, že tuto upomínku žalobkyně předala vůbec k poštovní přepravě. V upomínce byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 14 145 Kč. Ve stejném duchu byla předložena další Upomínka ze dne 29. 5. 2024, v níž byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 14 880 Kč. Opakovanými výzvami bez dokladu o odeslání byl žalovaný vyzván dne 5. 6. 2024 k zaplacení 15 615 Kč, dne 14. 6. 2024 k zaplacení 16 380 Kč, dne 29. 6. 2024 k zaplacení 17 120 Kč (Upomínky a Opakované výzvy k úhradě).7. Dne 6. 2. 2025 žalovaného vyzvala právní zástupkyně žalobkyně k úhradě částky 19 535 Kč a poučila ho o tom, že nebude-li pohledávka do 3 dnů uhrazena, bude ji žalobkyně vymáhat soudní cestou (Výzva právní zástupkyně žalobkyně k úhradě před podáním žaloby ze dne 6. 2. 2025, kopie podacího lístku z téhož data, kdy odesílatelem nebyla právní zástupkyně, ale samotná žalobkyně).8. Z žalobkyní předložených kopií výplatních pásek žalovaného u jeho zaměstnavatele , právnická osoba, za měsíc 2/2024 a 3/2024 vyplývá jeho čistá mzda 30 975 Kč. Žalobkyně dále předložila lustraci žalovaného dne 15. 4. 2024 v Insolvenčním rejstříku a Exekučním rejstříku (kopie výplatních pásek za 2/2024 a 3/2024, lustrace v Insolvenčním a Exekučním rejstříku).9. Ve smyslu § 120 odst. 2 o.s.ř. soud doplnil dokazování o dotaz na zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, , který vyčíslil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od 1/2024 do 3/2024 ve výši 23 625 Kč (zpráva zaměstnavatele , právnická osoba, ze dne 12. 12. 2025).10. Dále soud dokazování doplnil o dotaz na , právnická osoba, ., která k výzvě soudu sdělila, že majitelem účtu č. , č. účtu, je od 20. 10. 2015 žalovaný a soudu zaslala výpisy z tohoto účtu za měsíce 1/2024 až 3/2024. Z nich soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 15. 4. 2024 poukázána předmětná zápůjčka ve výši 10 000 Kč a že čerpal další půjčku u , Anonymizováno, dne 17. 4. 2024 ve výši 10 000 Kč. Počáteční zůstatek na účtu činil k 1. 1. 2024 částku 8,46 Kč (odpověď a výpisy z účtu žalovaného od , právnická osoba, .).11. Z úřední činnosti je soudu známo, že u zdejšího soudu bylo vedeno proti žalovanému řízení pod sp. zn. , spisová značka, o zaplacení částky 282 837,50 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel dne 16. 9. 2022 s , právnická osoba, . Na jejím základě mu byl poskytnut dne 16. 9. 2022 úvěr ve výši 300 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v měsíčních splátkách po 4 793 Kč nejpozději do 20. 8. 2031.12. Po takto provedeném řízení soud další dokazování neprováděl, když žalobkyně jiné důkazy k prokázání svého nároku nepředložila a žalovaný zůstal po celou dobu řízení procesně nečinný. Vzhledem k tomu, že se k nařízenému jednání účastníci nedostavili, zmařili možnost soudu poskytnout jim poučení ve smyslu § 118a) odst. 1 a 3 o. s. ř.13. Nedostavení se účastníků k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti ve smyslu daného zákonného ustanovení. Soudní praxe pravidla k tomu se vztahující formulovala tak, že ustanovení § 118a) o. s. ř. upravuje pouze poučovací povinnost soudu při jednání. Nemohl-li soud účastníkům poskytnout poučení ve smyslu § 118a) o. s. ř. proto, že se nedostavili k jednání, soud není oprávněn a ani povinen sdělovat potřebné poučení jinak, ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (viz např. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 5237/2007).14. Shora provedené důkazy soud hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř. samostatně i v jejich vzájemné souvislosti a pokud v řízení provedl dokazování důkazy dalšími, pak se v odůvodnění svého rozhodnutí jimi nezabývá, když z nich neučinil skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci.15. Soud danou věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, proto aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník [dále jen „o. z.“]). Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného zákonného ustanovení je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a jeli to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytneli poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Smlouvu o spotřebite