Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 2. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 10 662 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že je ze zákona příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Svůj nárok na zaplacení příspěvku po žalovaném z § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle § 47 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně zjistila, že ke dvěma motorovým vozidlům nebylo v níže uvedených obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv k tomu byl žalovaný jako provozovatel těchto vozidel dle § 6 odst. 1 Zákona povinen. Z toho důvodu se po žalovaném domáhá zaplacení dvou samostatných nároků spolu se zákonnými úroky z prodlení a též zaplacení náhrady nákladů řízení. V žalobě žalobkyně k jednotlivým nárokům uvedla následující:Nárok č. , hodnota, . Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 20. 8. 2025, když zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3500 kg registrační značky , SPZ, (dále jen „vozidlo č. , hodnota, “) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel vozidla č. 1 neměl za období od 2. 6. 2025 do 1. 8. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, čímž žalobkyni podle § 45 odst. 2 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku 5 246 Kč představující základ příspěvku tvořený příslušnou zákonnou denní sazbou ve výši 86 Kč vynásobenou počtem dní (61), za které nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno. Dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 45 odst. 2 Zákona ve výši 300 Kč podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.Nárok č. 2. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 11. 9. 2025, když zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3500 kg registrační značky , SPZ, (dále jen „vozidlo č. 2“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel vozidla č. 2 neměl za období od 11. 6. 2025 do 5. 8. 2025 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, čímž žalobkyni podle § 45 odst. 2 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku 4 816 Kč představující základ příspěvku tvořený příslušnou zákonnou denní sazbou ve výši 86 Kč vynásobenou počtem dní (56), za které nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno. Dále žalobkyně požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 45 odst. 2 Zákona ve výši 300 Kč podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoliv byl poučen, že v opačném případě bude soud jeho souhlas s takovým postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:K nároku č. , hodnota, . Dopisem ze dne 20. 8. 2025 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací poskytnutých žalobkyni pojišťovnami vyplývá, že vozidlo č. , hodnota, , jehož je žalovaný provozovatelem, nebylo v období od 2. 6. 2025 do 1. 8. 2025 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 5 246 Kč (61 dní nepojištění vozidla s denní sazbou 86 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč do 60 dnů ode dne doručení výzvy (výzva ze dne 20. 8. 2025). Žalovaný byl opětovně vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisy ze dne 12. 11. 2025 a ze dne 5. 12. 2025 (upomínka ze dne 12. 11. 2025 a II. upomínka ze dne 5. 12. 2025, doručenka). Dopisem ze dne 19. 1. 2026 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu za výše uvedené období (předžalobní upomínka ze dne 19. 1. 2026, informace k zásilce).K nároku č. , hodnota, . Dopisem ze dne 11. 9. 2025 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu České kanceláře pojistitelů s odůvodněním, že z informací poskytnutých žalobkyni pojišťovnami vyplývá, že vozidlo č. 2, jehož je žalovaný provozovatelem, nebylo v období od 11. 6. 2025 do 5. 8. 2025 pojištěno s tím, že předpis příspěvku za toto období činí 4 816 Kč (56 dní nepojištění vozidla s denní sazbou 86 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky včetně nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč do 60 dnů ode dne doručení výzvy (výzva ze dne 11. 9. 2025). Žalovaný byl opětovně vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisy ze dne 3. 12. 2025 a ze dne 6. 1. 2026 (upomínka ze dne 3. 12. 2025 a II. upomínka ze dne 6. 1. 2026, doručenka). Dopisem ze dne 29. 1. 2026 byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky příspěvku do garančního fondu za výše uvedené období (předžalobní upomínka ze dne 29. 1. 2026, informace k zásilce).Na základě citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení částky 10 662 Kč s příslušenstvím byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že předmětná dvě vozidla nebyla po shora uvedenou dobu zákonně pojištěna a v souladu s § 6 odst. 1 Zákona tak žalovanému vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek na úhradu nepojištěných vozidel v předepsané výši.Podle § 45 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 6 odst. 1 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 43 odst. 4 Zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2025 činí denní sazba příspěvku 86 Kč pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3500 kg. Podle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. má Česká kancelář pojistitelů nárok na proplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. V řízení ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, tím méně pak prokázáno, že by příspěvek žalobkyni řádně a včas uhradil. Žalovanému proto byla v souladu s § 45 odst. 2 Zákona uložena povinnost uhradit žalobkyni dlužné příspěvky ve výši 5 246 Kč (61 dní × 86 Kč), 4 816 Kč (56 dní × 86 Kč) a dlužné paušální náklady v celkové výši 600 Kč (2 × 300 Kč). Vzhledem k prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) byla žalovanému rovněž uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše se opírá o § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.V rámci náhrady nákladů řízení soud ve věci úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále náhradu nákladů zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve výši 1 452 Kč a 3 paušální částky náhrady po 100 Kč jako náhradu advokátových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 363 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy k plnění a sepsání žaloby podle § 14b odst. 6 písm. a/ ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), vše včetně příslušné 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky, neboť se jedná o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Celkem byla přiznána na náhradě nákladů řízení částka 2 615 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.