98 C 127/2026-18 — Obvodní soud pro Prahu 9

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu podaného u Obvodního soudu pro , adresa, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřel dne , datum, s žalovaným kupní smlouvu, na jejímž základě bylo žalovanému dodán , Anonymizováno, . Za toto zboží byl žalovaný, na základě vystavené faktury č. , hodnota, , povinen uhradit kupní cenu ve výši , částka, se splatností dne , datum, , dosud ale zaplatil jen , částka, , takže k úhradě tedy stále zbývá , částka, .2. Dne , datum, soud doručil do vlastních rukou žalovaného platební rozkaz č.j. EPR , č. účtu, –5, kterým současně žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30ti dnů od uplynutí lhůty pro podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádřil a v případě, že nárok žalobou uplatněný zcela neuzná, vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Tímto usnesením soud rozhodl v souladu s § 114b odst. 1 o.s.ř. o tzv. o kvalifikované výzvě, a žalovaný byl rovněž poučen, že pokud se bez vážného důvodu v uvedené lhůtě nevyjádří, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a tedy po marně uplynulé lhůtě, soud rozhodne o žalobě rozsudkem pro uznání. Soud si tak počínal dle § 114b o.s.ř. a dle judikaturních závěrů, které tuto normativní část o.s.ř. aplikují a rozvíjí (Nejvyšší soud sp.zn. , spisová značka, ).3. Následně se však do dne uplynutí lhůty žalovaný nevyjádřil, neboť jeho odpor byl podán pouze jako banketní – takže naprosto žádné skutečnosti neobsahoval (, datum, ).4. S ohledem na výše uvedené má soud ve smyslu § 114 b) odst. 5 o.s.ř. za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznává, a proto v souladu s § 153 a) odst. 3 o.s.ř. rozhodl o žalobě rozsudkem pro uznání, pro jehož vydání nemuselo být ve smyslu § 153 a) odst. 4 o.s.ř., nařízeno jednání, protože žalovaný na svou obranu neuvedl žádná konkrétní tvrzení a ani neoznačil důkazy k nim – takže žalovaný nesplnil strategickou litigací vyžadovanou podmínku – protože neprojevil svůj zájem účastnit se projednávání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoliv záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 1024/15).5. Ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, ze kterých soud vyšel, vyplývá, že v kupní smlouvě (§ 2079 OZ) uzavřené mezi právním předchůdcem žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, když žalovaný se zavázal zaplatit za koupený notebook. Z těchto důvodů vznikl žalobci nárok na zaplacení kupní ceny, kterou žalovaný žalobci ani jeho právnímu předchůdci nikdy neuhradil zcela (dle smlouvy). Ze zjištěných skutečností soud uzavřel, že žalovaný v žalované době své povinnosti ze smlouvy neplnil, na rozdíl od právního předchůdce žalobce. Ze skutkových tvrzení v žalobě také vyplývá, že žalobci náleží úrok i úrok z prodlení (§ 1970 OZ, § 2 nař. vlády č. 351/2013).6. Závěrem soud považuje za nutné uvést, že pokud snad měl žalovaný za to, že se k dané věci vyjádří až po stanovené lhůtě, ačkoliv byl o následku nevyjádření se ve lhůtě stanovené výslovně poučen, tak ani opožděné vyjádření nemohlo shora uvedený následek zvrátit. Fikce uznání totiž nastala dnem uplynutí soudcovské, třicetidenní lhůty a stejně jako nelze odvolat uznání nároku učiněné ve smyslu § 153a odst. 1 o.s.ř., nelze opožděně podaným vyjádřením odvrátit fikci uznání nároku, která nastala dle § 114b odst. 5 o.s.ř.7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce měl ve věci úspěch, protože i zpětvzetí nebylo učiněno z procesního pohledu z jeho viny, ale z viny žalovaného (§ 146 odst. 2 o.s.ř.), když soud se zabýval tím, zda v souzené věci je na místě aplikace § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. zda řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V souzené věci, poté co si advokát žalobce obstaral typizované doklady od žalobce, podal jednoduché, typizované žaloby, jejichž jedinou zvláštností je změna žalovaného a žalované částky, protože právní vývoj vztahu mezi žalobcem a žalovaným je vždy naprosto stejný, neboť vychází z adhezní smlouvy, jejíž autor žalovaný nebyl. Podání takového návrhu je tedy spíše svou povahou administrativním úkonem než úkonem právní služby a je dle názoru soudu na místě aplikace § 14b citované vyhlášky. Náklady řízení tak byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou advokáta za poskytování právních služeb za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. - příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby a výzva k zaplacení a tři režijními paušály po , částka, dle § 14b cit. vyhlášky, a to včetně 21 % DPH. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř., když odměna je dle § 6 odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. vypočtena dle stavu vyhlášky, resp. výše tarifu po , datum, a byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne. lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť samotný a zjevný fakt soustavně vysoké inflace celé poslední tři roky a obecně, celonárodně vnímaný fakt zvýšení cen věcí běžné potřeby pro domácnosti, je jen obecným faktem, který bez zjištění zcela konkrétních okolností na straně žalovaného nemůžou vést k prodloužení této lhůty (Městský soud v Praze sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Žalovaný ničeho v tomto ohledu netvrdil, takže soud v souladu s jmenovaným judikaturním závěrem, uzavřel jak shora.