Žalobce podal žalobu na zaplacení, protože žalovanému poskytl dle smlouvy o úvěru finanční prostředky ve výši , částka, . Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 16,90 % p.a , a dále poplatky dle platného ceníku. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní – mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využil žalobce svého práva a prohlásil dne , datum, celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný ke dni podání žaloby dluží částku , částka, na jistině dluhu, částku , částka, na dlužném smluvním úroku ve výši 12,00 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od , datum, do , datum, , částku ve výši , částka, na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne , datum, do , datum, a dále smluvní úrok 12,00 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 12,00 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalobce výslovně souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, na usnesení soudu s výzvou pak žádný z účastníků již nereagoval. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. (Ústavní soud sp.zn. I. ÚS 3962/19).3. Účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, když žalovaný ve smlouvě pak uvedl i číslo telefonu, bankovní spojení a rodné číslo, když se dohodli, že žalovaný může čerpat úvěr do , částka, , a bude jej splácet , částka, měsíčně z čerpaného úvěru a úrok je 16, 9 % p.a., a dne , datum, žalovaný tento úvěr také vyčerpal, takto provedené dokazování soud již dalšími důkazy nedoplňoval a soud rozhodl, že žaloba je důvodná, když po právní stránce posoudil věc takto:4. Podle obsahu žaloby se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky z titulu práva splatného úvěru (§ 2395 OZ), a to podle smlouvy, podle které žalobce poskytl žalovanému úročený úvěr, resp. žalovaný sám revolvingový úvěr čerpal. Žalobce se tedy zachoval správně, když poté co mu úvěr není ani ke dni rozhodnutí soudu vrácen, tak požaduje jeho zaplacení podanou žalobou. Protože žalobce své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně splnil, ale žalovaný vůči žalobci nikoliv, tak žalovaný žalobci také dluží celý, dosud nesplacený úvěr. V řízení naopak ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by dlužnou částku dle shora citované smlouvy zaplatil, neboť žalovaný byl po celou dobu soudního řízení zcela nečinný., právnická osoba, neplnění smluvních ujednání žalovaným, žalobce požaduje z této žalované částky i zákonný úrok z prodlení (§ 1970, § 1958 OZ) z dlužné částky, když počátek prodlení je žalobou stanoven po dni splatnosti. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno v I. tohoto rozsudku.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., plně procesně úspěšnému žalobci (ve větší částí žalovaného nároku) soud v souladu s § 137 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Dále žalobci přiznal náhradu nákladů zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby vč. fixních nákladů za tyto úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepsání žaloby), vše včetně 21% DPH. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b cit. vyhlášky ve znění účinném od , datum, , neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení (srov. čl. II vyhlášky č. 120/2014 Sb.) a jedná se o standardizované znění žaloby, jež zástupce žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně; jeho podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. byla žalovanému uložena povinnost tyto náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobce, když na vykonatelnost rozhodnutí nemá žádný vliv, zda je advokát (k jehož rukám se náhrada platí) přesně určen ve výroku soudu nebo ne.7. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť samotný a zjevný fakt soustavně vysoké inflace celé poslední tři roky a obecně, celonárodně vnímaný fakt zvýšení cen věcí běžné potřeby pro domácnosti, je jen obecným faktem, který bez zjištění zcela konkrétních okolností na straně žalovaného nemůžou vést k prodloužení této lhůty (Městský soud v Praze sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Žalovaný ničeho v tomto ohledu netvrdil, takže soud v souladu s jmenovaným judikaturním závěrem, uzavřel jak shora.