26 C 162/2020-239 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce 22. 4. 2020 proti žalovanému podal žalobu o určení vlastnického práva ke stavbě [adresa], která se dnem 1. 1. 2014 stala součástí pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Hostivař, obec Praha, když dnem 16. 6. 2002 uplynula lhůta 80 let práva stavby ze smlouvy o stavebním právu z 26./ 27. 5. 1922 k tehdejšímu pozemku č. kat. [číslo] [část obce], obec Praha, a žalovaný je v rozporu se skutečným stavem v katastru nemovitostí evidován jako vlastník. 2. Ve věci soud rozhodl rozsudkem z 11. 3. 2021, č. j. [číslo jednací], kterým soud určil, že žalobce je vlastníkem stavby [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Hostivař, obec Praha (dále soud neuvádí katastrální území), když soud dospěl k závěru, že ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. byly splněny všechny tři podmínky stanovené v § 1 odst. 1 citovaného zákona k přechodu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] na žalobce. Rozsudek zrušil Městský soud v Praze usnesením z 17. 8. 2021, č. j. [číslo jednací], se závazným právním názorem, že vlastnické právo na žalobce k pozemku parc. [číslo] nepřešlo dle zákona č. 172/1991 Sb., když žalobce (jeho právní předchůdce – Národní výbor hl. m. [obec]) jako řádný hospodář za užívání pozemku nepožadoval odpovídající protiplnění (pachtovné sjednané ve smlouvě o právu stavebním), tedy aby generoval příjem z majetku, který spravuje (nebyla naplněna třetí podmínka). Dále Městský soud v Praze zaujal závazný právní názor, že byla splněna první podmínka § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., když pozemek parc. [číslo] byl ve vlastnictví Československého státu, při vzniku federace nepřešel do vlastnictví [obec] a Slovenské federativní republiky (podle čl. 4 odst. 4 a čl. 7 úst. zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci), neboť nesouvisel s úkoly svěřenými do působnosti [obec] a Slovenské federativní republiky, a zůstal tak ve vlastnictví České republiky. Pozemek parc. [číslo] byl k 24. 1. 1991 ve vlastnictví České republiky. Dále Městský soud v Praze zaujal závazný právní názor, že byla splněna i druhá podmínka § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., tj. že právo hospodaření příslušelo Národnímu výboru hl. m. [obec] Městský soud v Praze uložil soudu zabývat se tím, zda žalobce vydržel vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] (pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů – 1/ vůle s věcí nakládat jako s vlastní a 2/ faktické ovládáni věci – panství nad věcí). Pokud by soud dospěl k závěru, že na žalobce přešlo vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] na základě vydržení a že žalobce je ve sporu aktivně věcně legitimován, uložil Městský soud v Praze zabývat se tím, zda nedošlo k vydržení vlastnického práva k předmětné stavbě žalovaným. 3. Po rozhodnutí odvolacího soudu žalobce doplnil, že držbu pozemku parc. [číslo] vykonával prostřednictvím žalovaného (jeho právních předchůdců), tzn. že jejich prostřednictvím se držby chopil dnem účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., tj. dnem 24. 5. 1991, když nastoupil do právního vztahu založeného smlouvou o stavebním právu. Od 24. 5. 1991 je oprávněným držitelem pozemku, když byl v dobré víře, že splnil všechny podmínky přechodu vlastnického práva k pozemku dané zákonem č. 172/1991 Sb. Z důvodu smlouvou zřízeného stavebního práva měl k pozemku tzv. holé vlastnictví. In eventum vlastnické právo vydržel k 1. 1. 2019 (mimořádné vydržení). 4. Žalovaný nesporoval existenci smlouvy o stavebním právu z 26./ 27. 5. 1922 a existenci dnes pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]. Žalovaný sporoval aktivní věcnou legitimaci žalobce, když nebyly splněny podmínky zákona č. 172/1991 Sb. pro převod pozemku ani stavby z vlastnictví České republiky do vlastnictví žalobce. Vlastnické právo žalobce nenabyl vydržením. 5. S ohledem na vyjádření žalovaného soud vyšel ze smlouvy o stavebním právu z 26./ 27. 5. 1922 (ohledně níž byla provedena intabulace v PK vložka [číslo]; navazující vložka PK [číslo]), kterou zemský správní výbor v [obec] jménem fondu českých zemských statků jako majitele zemského statku v [část obce] zřídil Družstvu pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] na částku pozemku zemského statku č. k. [číslo] v [část obce], zapsaného na vložce čís. [číslo] desk zemských, za účelem zastavení plochy právo stavební dle zákona [číslo] ř. z., o stavebním právu, na dobu 80 let s tím, že po ukončení stavebního práva uplynutím doby 80 let (tj. na dobu do 15. 6. 2002) spadají veškeré stavby na něm do vlastnictví zemského fondu, který zaplatí za budovy odškodné ve výši plné jich hodnoty v této době přechodu. 6. Spornou skutečností byla otázka věcné aktivní legitimace žalobce, otázka vlastnického práva. 7. V řízení soud provedl důkazy a zjistil z nich: 29. 12. 1921 – byla schválena dokumentace k domu [adresa] [stát. instituce] (důkaz zprávou na čl. 34 spisu a výměrem [číslo jednací] z 29. 12. 1921), 22. 7. 1922 – provedena intabulace smlouvy o zřízení stavebního práva 26./ 27. 5. 1922 pro Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] na dobu 80 let, tj. do 15. 6. 2002 (důkaz vložkou PK [číslo]), 2. 11. 1923 – Magistrát hlavního města Prahy povolil Družstvu pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] užívání rodinného domu (důkaz zprávou na čl. 34 spisu a povolením k užívání stavby pod [číslo jednací] – [číslo] z 2. 11. 1923), - 12. 12. 1923 – v PK [číslo] zapsán dům [adresa] na parc. [číslo] (dle KN [číslo]) (důkaz vložkou PK [číslo]; pozemky parc. [číslo] zanikly sloučením do parc. [číslo]), 21. 10. 1926 – v PK [číslo] zapsáno, že vlastníkem je„ Země [ulice], zast. zemským správním výborem pro [obec] v [obec]“ (důkaz vložkou PK [číslo]; dle zprávy na čl. 48 se jednalo o změnu názvu vlastníka), 18. 9. 1928 - sdělení Družstvu pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce], že k jeho žádosti z 21. 7. 1927 se zemský správní výbor v sezení konaném 5. 4. 1928 usnesl za souhlasu vlády zrušit stavební právo vložené na části pozemku č. k. [číslo] v [část obce] (rozděleného na parcely [číslo] až [číslo], [číslo], [číslo]) s odprodejem jednotlivých parcel členům nebo družstvu (důkaz dopisem z 18. 9. 1928), 5. 9. 1928 - usneseno, aby zemský správní výbor proti Družstvu pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce], vyslovil ochotu za souhlasu vlády zrušit stavební právo vložené na části pozemku č. k. [číslo] v [část obce] (rozděleného na parcely [číslo] až [číslo], [číslo], [číslo]) s odprodejem jednotlivých parcel členům nebo družstvu (důkaz listinou s datem 5. 9. 1928), 22. 4. 1939 - Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] uzavřelo s členy družstva [jméno] a [jméno] [příjmení] trhovou smlouvu, kterou jim prodalo dům [adresa] zapsaný ve vložce PK [číslo] se všemi pozemky v této vložce zapsanými (důkaz trhovou smlouvou z 22. 4. 1939; smlouvou schválilo Ministerstvo sociální a zdravotní správy; na vložce [číslo] bylo uvedeno, že jde o vložku stavebního práva), 21. 10. 1939 – ve vložce PK [číslo] poznamenáno zamítnutí žádosti [jméno] a [jméno] [příjmení] za vklad stavebního práva (důkaz zápisem ve vložce PK [číslo] B bod 2; 25. 8. 1950 byla poznámka vymazána), 19. 12. 1940 – ve vložce PK [číslo] poznamenáno zamítnutí žádosti [jméno] a [jméno] [příjmení] za vklad stavebního práva (důkaz zápisem ve vložce PK [číslo] B bod 3; 25. 8. 1950 byla poznámka vymazána), 19. 2. 1941 – ve vložce PK [číslo] podle trhové smlouvy z 22. 4. 1939 zapsáno, že se vkládá převod stavebního práva [jméno] [příjmení] polovinou a [jméno] [příjmení] polovinou (důkaz zápisem ve vložce PK [číslo]), rok 1944 – přečíslování pozemků parc. [číslo] na parc. [číslo] parc. [číslo] (důkaz zpráva na [číslo listu] spisu), 25. 8. 1950 – poznámky [anonymizována tři slova] se vymazávají (důkaz zápisem ve vložce PK [číslo]; podle návrhu Státního notářství pro Prahu 10 j. [číslo jednací] se vložka uzavírá), 19. 3. 1957 – zemřel [jméno] [příjmení]; v rámci dědického řízení řešena [anonymizováno] domku [adresa] v [část obce] postaveného právem stavby na cizím pozemku; dědictví nabyly manželka [jméno] [příjmení] a dcera zůstavitele Marie [příjmení] rovným dílem s tím, že podle tohoto usnesení lze ve vložce PK [číslo] vložit přechod stavebního práva náležejícího [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k domu [adresa] zapsanému v PK [číslo] na [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] [anonymizováno], tj. vzhledem k celku [anonymizováno] (důkaz úmrtním listem, protokolem o projednání dědictví ze spisu Státního notářství I. v [obec] sp. zn. [spisová značka]), 21. 10. 1965 – zemřela [jméno] [příjmení]; v rámci dědického řízení projednávány id. 3/4 rodinného domku [číslo] v [obec]; pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] uvedla, že pozemek, na kterém domek stojí, nepatří zůstavitelce,