9 C 64/2014-246 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 12.3.2014 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem - k bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově č.p [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemku parc. [číslo] vždy zast. plocha a nádvoří, vše zapsané na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (dále jen byt) a dále spoluvlastnictví k id. [číslo] jednotky [číslo] garáži, která se nachází v budově [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], postavené na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zast. plocha a nádvoří, k.ú. [část obce], zapsaných na [list vlastnictví], se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu o velikosti [číslo], v k.ú. [část obce], obec Praha, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, (dále jen garážové stání), kdy výše spoluvlastnických podílů účastníků je 1/2:1/2, a aby tyto nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce. K odůvodnění uvedl, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], a to v době, kdy bylo oběma více než [anonymizováno] let. Žalobce byt tehdy vlastníkem bytu na adrese [ulice] a garážového stání. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 10.2.2010, bylo společné jmění manželů zúženo až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kdy rozsudek nabyl právní moci dne 20.5.2011. Vypořádání společného jmění manželů provedeno nebylo a veškerý majetek, pohledávky a závazky přešly do podílového spoluvlastnictví. Ohledně bytu na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného], žalobce uvedl, že byt získal v roce 1974 jako podnikový od tehdejšího svého zaměstnavatele, a to za trvání prvního manželství žalobce. V bytě bydlel žalobce se svojí rodinou, kdy po rozvodu manželství se první manželka s dětmi z bytu odstěhovala, podnikový byt žalobci zůstal. Následně došlo k převodu bytu do družstevní formy po založení Bytového družstva [ulice] dne 12.1.1994, které připravilo koupi všech 90 podnikových bytů od podniku [právnická osoba] Byt byl dnem 20.12.1996 úplatně převeden do výlučného vlastnictví žalobce Smlouvou o převodu člena družstva do vlastnictví. Žalovaná ke dni uzavření sňatku ([datum]) bydlela v obecním bytě na adrese [adresa žalovaného]. V roce 2001 žalobce přislíbil zahrnutí bytu na adrese [ulice] na prosbu žalované, do společného jmění manželů. Žalobce chtěl žalované vytvořit nový domov, velmi přátelský přístup k žalované žalobcem byl ovlivněn její zdánlivě tichou povahou, vytvářející dojem slušnosti, poctivosti a důvěryhodnosti. Takto oklamán, žalobce žalované uvěřil a slib splnil, čímž do budoucna způsobil řadu potíží. Notářským zápisem [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [rok] – Smlouva o rozšíření společného jmění manželů ze dne 4.6.2001 se žalovaná stala spoluvlastnicí (ideální ½) bytové jednotky na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného]. Byt se nachází ve 4. Podlaží a sestává se ze 3 pokojů a kuchyně s příslušenstvím. Žalovaná se na získání ideální ½ bytu žádnou finanční částkou nepodílela. V době jednání o rozšíření SJM o předmětný byt, žalovaná byt na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] podvodně prodala spolu se svým synem fiktivní výměnou bytu (za finanční obnos) s odůvodněním, že tržbu z prodeje bytu potřeboval její syn k financování stavby rodinného domu se zahradou ve [obec], přičemž syn žalované slíbil, že ve stáří u něj může bydlet, že se o žalovanou postará. Žalovaná žalobci navrhla, že ve stáří bude moci žalobce bydlet s ní u jejího syna, což žalobce odmítl s tím, že má vlastní byt, což mu vyhovuje a nevyhovují mu charakterové vlastnosti syna žalované. Po celou dobu od roku 1974 doposud vždy žalobce hradil a hradí veškeré náklady spojené s užíváním bytu na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného]. Žalovaná se na jejich úhradě nepodílela a nepodílí žádným způsobem, a byt užívá. Ohledně garážového stání žalobce uvedl, že toto je situováno v objektu SDB pracovníků pod adresou [adresa původní účastnice a žalovaného], a toto získal žalobce úplatně v roce 1995, před uzavření manželství s žalovanou. V roce 2003 došlo k privatizaci domu včetně garážových stání. Na smlouvě o převodu je uvedena i žalovaná, když k převodu došlo za trvání manželství účastníků, i když se žalovaná na nákupu garážového stání žádnou finanční částkou nepodílela. Každému z účastníků náleží podíl ve výši id. ½, jedná se o nebytový prostor – garáž, rozdělenou na garážová stání, a to právo užívání garážového stání [číslo] v podzemním podlaží budovy. Náklady spojené s užíváním garážového stání hradí od roku 1995 pouze žalobce. Žalobce navrhl, aby soud při rozhodování přihlédl k těmto okolnostem: žalobce uhradil při privatizaci veškeré finanční částky potřebné k získání bytu na adrese [ulice] [obec a číslo], tak i garážového stání, a to před uzavřením manželství z vlastních prostředků; žalovaná se žádným způsobem nepodílí na úhradě nákladů spojených s užíváním bytu na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného] [anonymizováno], což shledává žalobce v rozporu s dobrými mravy. Byt by chtěl žalobce užívat společně se svojí dcerou [jméno] [příjmení] a vnučkou [jméno], které žádný byt nevlastní. Dcera žalobce je žalobci ochotna přispět na částku potřebnou pro vypořádání. Žalovaná se ve svém podání ze dne 22.5.2014 k žalobě v úvodu uvedla, že žádá o zrušení podílového spoluvlastnictví objektu na adrese [adresa], o zrušení podílového spoluvlastnictví garáže na adrese [adresa]. K žalobě samé uvedla, že byt v [obec a číslo], [ulice], vložil žalobce do SJM nikoliv k prosbě žalované, ale výměnou za skutečnost, že bude vlastnit 2/3 objektu na adrese [adresa], přestože hradil jen ½ nákladů a kupní ceny, stejně jako žalovaná, čímž žalovaná vyvrací, že by se žádným způsobem nepodílela na nabytí spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Ohledně tvrzení žalobce na vytvoření nového domova pro žalovanou, žalovaná uvedla, že společný klidný domov byl cílem obou účastníků, ale poté, co bratr žalobce, [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] přišel o zaměstnání, vetřel se přes výslovný nesouhlas žalované, do společných firem účastníků, a i do osobního života, a byl hlavní příčinou rozvodu manželství účastníků. Dále žalovaná uvedla, že si žalobce každý měsíc ponechával z výplaty žalované 18.000Kč a žalované ponechal 5000Kč, čímž se žalovaná dostatečně podílela na nákladech s užíváním bytu, garáže i domácnosti. Od poloviny roku 2007 do listopadu 2009 si žalobce ponechával celou výplatu. Žalovaná dále uvedla, že dne 16.5.2010 zaslala žalobci návrh na vypořádání, kdy odpovědí žalobce byl pokus o překroucení skutečností. Žalovaná dále reagovala dopisem ze dne 29.5.2010 na což žalobce již nereagoval vůbec. Žalovaná je názoru, že žalobce nemá zájem na vypořádání spoluvlastnictví jako celku, ale jen pro něj výhodné části spoluvlastnictví. V závěru žalovaná navrhla zrušení spoluvlastnictví k bytu v [obec a číslo], [ulice], garážovému stání v [obec a číslo], dále k objektu v [obec a číslo], [ulice a číslo], [list vlastnictví], k.ú. [část obce] dále k objektu – garáži [číslo], situované v [obec a číslo], [ulice a číslo] a pohledávky a závazky vzniklé zúžením SJM s tím, aby byt v [obec a číslo], [ulice] a garážové stání bylo přikázáno do výlučného vlastnictví žalované; objekt v [obec a číslo], [ulice a číslo], [list vlastnictví], k.ú. [část obce] a dále objekt – garáž [číslo], situovaná v [obec a číslo], [ulice a číslo] se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce a žalované a pohledávky a závazky vzniklé zúžením SJM se dělí 50% žalobce a 50% žalovaná. Dále aby soud rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na vyrovnání jejího spoluvlastnického podílu částku ve výši určené soudem a náhradu nákladů řízení. V podání ze dne 2.8.2014 žalovaná navrhla přerušení řízení do skončení sporů v řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. 5C 76/2011 a sp.zn. 5C 146/2012, kde je předmětem řízení spor o vypořádání nájmu ze společných nemovitostí, a může dojít k započtení pohledávek. V podání ze dne 2.9.2014 žalovaná mimo jiné zopakovala svůj požadavek na vypořádání spoluvlastnictví s žalobcem k nemovitostem na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo], kdy zopakovala, že při koupi nemovitosti v roce 1996 bylo mezi žalobcem a žalovanou domluveno, že žalobce získá 2/3 nemovitosti a žalovaná 1/3 s tím, že po uzavření sňatku přepíše žalobce na žalovanou ½ bytu na adrese [adresa původní účastnice a žalovaného]. Žalovaná uvedla, že do nemov