10 C 397/2020-25 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaná částka představuje náklady za odtah vozidla [registrační značka] dne [datum], jehož provozovatelem je žalovaný. Žalobce je příspěvkovou organizací zřízenou [anonymizováno] [obec] a dle zřizovací listiny je oprávněn odstraňovat z místních komunikací na území [obec] vozidla a vraky. Vozidlo bylo umístěno na parkovišti žalobce, neboť tvořilo překážku provozu na komunikaci, když žalovaný porušil zákaz zastavení a stání dle ust. § 27 zák. č. 361/2000 Sb. a nebylo doposud vyzvednuto. Žalovaná částka se skládá z dlužného parkovného za období od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka] (64 dnů po [částka] a 748 dnů po [částka]), neboť cena za odtah ([částka]) a parkovné za období od [datum] do [datum] bylo žalobci přiznáno rozsudkem Okresního soudu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalovaný svůj dluh do dnešního dne neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne [datum], která byla zaslána na poslední známou adresu žalovaného. Žalovaný považoval za oprávněný nárok žalobce za období od [datum] do [datum], tj. co do výše [částka] (11 dnů po [částka]). [příjmení] nárok rozporoval s tím, že byl od [datum] ve vazbě přeměněné dne [datum] na výkon trestu odnětí svobody. Přiznání nároku za období vazby a výkonu trestu by tak bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný neměl žádné informace o tom, kde se vozidlo nachází a nebyl ze strany žalobce ani nijak vyzván, aby zjednal nápravu. Žalovaný rozporoval i doručení předžalobní výzvy, a to i v řízení před Okresním soudem [obec], ve kterém nebyl žalovanému řádně doručen ani rozsudek, který tak nenabyl právní moci. Žalobce je z pověření hl. m. [obec] oprávněn odstraňovat silniční vozidla a jejich vraky z místních komunikací svěřených do správy hl. m. [obec], včetně jejich hlídání a k provádění odtahu vozidel na pokyn strážníků Městské policie [anonymizováno] [obec] (čl. 2 a [číslo] zřizovací listiny žalobce ze dne [datum]). Žalobce provedl dne [datum] v 13:30 hod na pokyn strážníka městské policie odtah vozidla [registrační značka] z ulice [anonymizována dvě slova] 4, neboť vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci. Vozidlo bylo téhož dne umístěno na parkoviště žalobce (protokol o odtahu vozidla). V řízení nebylo prokázáno, že vy vozidlo bylo z parkoviště do dnešního dne odvezeno. Cena za odtah činí [částka] a cena za parkovné činí v závislosti na počet dnů [částka] za první až třetí den, [částka] za 4. až 180. den a [částka] za každý další den (nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti). Provozovatelem vozidla [registrační značka] je žalovaný, přičemž v kartě vozidla je jako adresa žalovaného uvedeno [obec a číslo] (karta vozidla). Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce zaslal dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu na adresu [adresa] Lhůta ke splnění dluhu byla v předžalobní výzvě stanovena do [datum] (předžalobní výzva). Žalovaný se od [datum] nachází ve [stát. instituce], kdy konec výkonu trestu odnětí svobody je naplánován na [datum] (výpis z centrální evidence vězněných osob). Doručovací adresa žalovaného je v centrální evidenci obyvatel od [datum] uvedena na adrese [adresa], přičemž adresa trvalého pobytu žalovaného je od [datum] [obec a číslo], [PSČ] [obec] (výpis z centrální evidence obyvatel). Žalobce však žalovaného již [datum] vyzval k vyzvednutí vozidla a úhradě nákladů spojených s odtahem, když tato výzva byla žalovanému doručena do domovní schránky na adrese [adresa] (výzva k převzetí vozidla ze dne [datum] + doručenka). K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván rovněž dne [datum], kdy i tato výzva byla žalovanému vhozena do domovní schránky na adrese [adresa], a to dne [datum] (výzva ze dne [datum] + doručenka). Obě výzvy tak byly žalovanému doručeny ještě před jeho vzetím do vazby a nástupem do výkonu trestu odnětí svobody. [název soudu] uložil žalovanému rozsudkem ze dne 11. 3. 2019, č. j. [číslo jednací] povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od [datum] do zaplacení, a to za odtah vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaný a za parkovné v období od [datum] do [datum] (rozsudek Okresního soudu [obec]). Žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce kontaktoval dne [datum] a dne [datum] žalobce s tím, že má zájem dluh ve výši [částka] z rozsudku [název soudu] a dluh ve výši [částka] z této žaloby uhradit a dotazoval se, kde se nachází vozidlo, aby mohl zajistit jeho vyzvednutí (žádost o platební údaje ze dne [datum] a ze dne [datum]). Soud provedl v řízení všechny důkazy, které byly pro jeho rozhodnutí podstatné. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Aktivní legitimace žalobce vychází ze zřizovací listiny, dle které je oprávněn vykonávat oprávnění hl. m. [obec] v intencích § 9 odst. 3 a odst. 6 z. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, spočívající v odstranění silničních motorových vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání. Jestliže vozidlo, jehož provozovatelem je žalovaný, tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci dle ust. § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích z důvodu porušení zákazu zastavení a stání dle ust. 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, byl strážník Městské policie [obec] oprávněn rozhodnout o odtahu vozidla, přičemž žalobce tento odtah provedl a umístil vozidla na hlídaném parkovišti. Vzhledem k tomu, že vozidlo bylo odtaženo dne [datum] na ulici [anonymizována tři slova], tedy na komunikaci v území [anonymizováno] [obec] a v době, kdy ještě žalovaný nebyl omezen na svobodě, a vzhledem k tomu, že vozidlo bylo odtaženo v důsledku protiprávního jednání řidiče vozidla, neboť se nacházelo v místě, na kterém tvořilo překážku provozu, byl žalovaný povinen uhradit náklady spojené s odtahem včetně parkovného ve výši dle § 2 nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, a to v souladu s ust. § 45 odst. 1 a 4 zák. č. 361/2000 Sb., který stanoví, že kdo způsobil překážku provozu na pozemní komunikaci, musí ji neprodleně odstranit a neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace, přičemž u provozovatelů vozidel se jedná o odpovědnost objektivní (§ 428 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s ust. § 125f odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb.). [příjmení] soud přitom není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí strážníka Městské policie [obec], neboť tato pravomoc přísluší správním soudům (pro srovnání usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], III. ÚS 130/06). Soud tak shledal žalobcův nárok na zaplacení parkovného ve výši [částka] (64 dnů po [částka] a 748 dnů po [částka]), co do částky [částka] uznaný žalovaným dle ust. § 153a o.s.ř., jako oprávněný. Co se týče požadavku žalobce na úhradu parkovného za období od [datum] do [datum], tedy období, kdy byl již žalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody, neshledal jej soud za rozporný s dobrými mravy ani v něm nespatřoval liberační důvod dle § 19b odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb. Odtahu vozidla předcházelo porušení pravidel provozu na pozemní komunikaci, kdy žalovaný odstavil vozidlo v zákazu zastavení a stání, čímž se provinil nejen proti zákonu ale i dobrým mravům, neboť dodržování zákona jistě k dobrým mravům patří. Vozidlo bylo odstaveno již v době, kdy nebyl pohyb žalovaného omezen jeho umístěním do vazby. Žalovaný mohl a měl tento protiprávní stav napravit, ovšem neučinil tak. Skutečnost, že mu byla výzva k vyzvednutí vozidla zasílána na adresu, která nebyla v centrální evidenci obyvatel vedena jako doručovací, tento závěr soudu zvrátit nemůže, neboť i bez této výzvy měl žalobce vědět, že vozidlo stojí v místě, ze kterého může být odtaženo se všemi následky z toho plynoucími. Proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Jelikož však žalobce doručoval v rozporu s ust. § 46b písm. a) o.s.ř. žalovanému výzvy k vyzvednutí vozidla a úhradě dluhu na adresu trvalého pobytu, ač měl žalovaný zřízen adresu doručovací, která byla řádně uvedena v centrální evidenci obyvatel, nemohl soud vyhovět nároku žalobce na úhradu úroků z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť výzva k úhradě dluhu nemohla být na této adrese účinně doručena. Žalovaný byl tak vyzván k úhradě dluhu až doručením elektronického platebního rozkazu, tedy dne [datum] a dlužná částka se tak stala splatnou 15. dnů od jeho doručení, když tato lhůta byla v elektronickém platebním rozkazu uvedena jako lhůta k zaplacení, tedy v souladu s ust. § 125h odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb. ke dni