ECLI: ECLI:CZ:OSPH10:2020:10.C.411.2020.1 Datum: 2020-12-02 Předmět: 21 235 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ nař. vl. č. 142/1994 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 21 235 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1968 (89/2012 Sb.), § 2991 (89/2012 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.).
Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 28. 7. 2020 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku ve výši 21 235 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 14 540 Kč od 26. 2. 2019 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že se se žalovaným uzavřel dne 11. 12. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobci splatit do 30 dnů, tj. do 10. 1. 2019, a to spolu s administrativním poplatkem za úvěr ve výši 3 300 Kč a úrokem v pevné výši 90 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet dne 10. 12. 2018, a to po důkladném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy žalobce posoudil příjmy a výdaje žalovaného, na základě dokumentů, které byly žalobci poskytnuty samotným žalovaným a dále žalobce provedl lustrace žalovaného v interním systému, insolvenčním a exekučním rejstříku. Dostatečné posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet stvrdil sám žalovaný v úvěrové smlouvě. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, proto mu žalobce v souladu s čl. 5 smlouvy naúčtoval poplatky za upomínání v celkové výši 1 150 Kč (150 Kč za 7 dní prodlení, splatný dne 17. 1. 2019, 250 Kč za 14 dní prodlení, splatný dne 24. 1. 2019, 350 Kč za 21 dnů prodlení, splatný dne 31. 1. 2019 a 400 Kč za 30 dnů prodlení, splatný dne 11. 2. 2019). Žalobce dále požadoval úhradu smluvní pokuty dle bodu 5.1 úvěrové smlouvy, a to ve výši 0,1% denně z částky, s níž je žalovaný prodlení, tedy z částky ve výši 13 390 Kč za období od 11. 1. 2019 do 28. 7. 2020, tj. smluvní pokuty ve výši 6 695 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci do dnešního dne neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 11. 2. 2019, kde mu byla poskytnuta náhradní lhůta splatnosti do 25. 2. 2019.
Žalovaný se k návrhu žalobce nevyjádřil.
Podáním ze dne 5. 11. 2020 vzal žalobce žalobu, co do zaplacení části smluvní pokuty ve výši 1 695 Kč zpět, proto soud řízení co do této částky v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o.s.ř. zastavil.
Žalobce je veden v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu [obec] národní banky a jako takový je oprávněn poskytovat spotřebitelské úvěry (úplný výpis ze seznamu). Žalobce soudu předložil smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26. 11. 2018, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů, tedy do 10. 1. 2019, a to jednorázovou úhradou částky ve výši 13 390 Kč skládající se z jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 90 Kč a administrativního poplatku ve výši 3 300 Kč (čl. 1 úvěrové smlouvy). V čl. 1 úvěrové smlouvy byl sjednán poplatek za prodloužení termínu splatnosti úvěru, a to v návaznosti na dobu prodloužení, přičemž výše poplatku byla určena pouze odkazem na sazebník přístupný na [webová adresa] (čl. 1 smlouvy). Pro případ prodlení bylo v čl. 5 úvěrové smlouvy uvedeno, že namísto úroku z úvěru náleží žalobci poplatek za upomínání v návaznosti na počet dnů prodlení, a to 150 Kč za 7 dní prodlení, 250 Kč za 14 dní prodlení, 350 Kč za 21 dnů prodlení a 400 Kč za 30 dnů prodlení a dále smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, se kterou je klient v prodlení, a to za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po datu splatnosti úvěru (čl. 5 úvěrové smlouvy). Předložená úvěrová smlouva není žalovaným podepsána. Pod textem smlouvy je připojen toliko odstavec uvádějící, že žalovaný dne 11. 12. 2018 prostřednictvím IP adresy [číslo] svým podpisem stvrdil, že byl seznámen se zněním této smlouvy, plně mu porozuměl a s jeho obsahem souhlasí (úvěrová smlouva). Stejné prohlášení žalovaného obsahují i předsmluvní informace (předsmluvní informace). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvy podepsal, tedy že by strany úvěrovou smlouvu řádně podepsaly, když v řízení nebylo prokázáno, že IP adresa [číslo] patří skutečně žalované a že prohlášení pod úvěrovou smlouvu či předsmluvními informacemi "odklikl“ právě žalovaný a nikoliv někdo jiný z této IP adresy. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalovaného, předložil žalobce soudu výpis z centrální evidence exekucí s negativním výsledkem na žalovaného (výpis z centrální evidence exekucí, dále výpis z interního systému žalobce, kde bylo uvedeno, že měsíční příjem žalovaného činí 28 373 Kč, přičemž výdaje žalovaného činí 12 500 Kč měsíčně, z toho 7 000 Kč za provoz domácnosti a 5 500 Kč za splátky závazků (výpis„ bonita“). Ve výpisu bylo rovněž uvedeno, že celkové závazky žalovaného činí 30 000 Kč a že volné zdroje žalovaného činí měsíčně 15 873 Kč (výpis„ bonita“). Výše příjmu žalovaného byla posouzena dle výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet], kde byla dne 9. 11. 2018 zaúčtována přijatá mzda od [právnická osoba] podnik hl. m. [obec], akciová společnost ve výši 24 636 Kč a dne 10. 12. 2018 ve výši 28 373 Kč (výpis z účtu 2x). Žalobce tak před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudil možnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč dne 11. 12. 2018, a to na účet žalovaného č. [bankovní účet] (platba). V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný tyto prostředky žalobci do dnešního dne vrátil. Spis obsahoval upomínku ze dne 17. 1. 2019, opětovnou upomínku ze dne 24. 1. 2019, 3. upomínku ze dne 31. 1. 2019 a předžalobní výzvu ze dne 11. 2. 2019, přičemž doručení těchto dokumentů žalovanému nebylo v řízení prokázáno.
Pro rozhodnutí ve věci bylo podstatné, že nebylo prokázáno, že by žalobce platně uzavřel se žalovaným úvěrovou smlouvu, nicméně bylo prokázáno, že žalobce žalovanému, po prověření úvěruschopnosti, poskytl finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Soud v řízení provedl všechny účastníky navržené důkazy, které byly podstatné pro rozhodnutí ve věci. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil pro věc nic podstatného.
Smlouvou o úvěru podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání úvěr a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytované peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Jelikož úvěr by poskytl žalobce v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný by nejednal v rámci své podnikatelské činnosti, šlo by podle ustanovení § 2, 3 zák. č. 145/2010 Sb. o smlouvu o spotřebitelském úvěru. V daném případě však nebylo prokázáno, že byla uzavřena písemná smlouva o úvěru, neboť podpis žalovaného formou IP adresy připojené pod smlouvou nesplňuje podmínky určení jednající osoby dle § 562 o.z. ani podmínku nezaměnitelného zachycení obsahu dle nařízení EU [číslo] téhož paragrafu o.z., když nebylo ani prokázáno, jak byl žalovaný seznámen s obsahem úvěrové smlouvy, zda podepsal právě to znění smlouvy, které žalobce soudu předložil, tj. zda žalovaný svým podpisem odsouhlasil podmínky poskytnutí úvěru, včetně výše a splatnosti tak, jak uvedeno v předložené smlouvě. Přitom je-li neplatná smlouva, pak včetně ujednání o poplatcích, úroku a smluvní pokutě. Jestliže žalobce přes neplatnost smluv poskytl žalovanému 10 000 Kč, plnil dle ustanovení § 2991 o.z. bez spravedlivého důvodu a žalobci dle ustanovení § 2993 o.z. vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení v této výši. S ohledem na to, že žalobce neprokázal, že by žalovaného vyzval k vydání bezdůvodného obohacení, vycházel soud z toho, že žalovaný byl k vrácení bezdůvodného obohacení vyzván až dnem podání žaloby, tedy 28. 7. 2020. Den poté se dle ustanovení § 1968 o.z. dostal žalovaný do prodlení. Žalovaný je tak povinen podle odst. 2 téhož ustanovení ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve spojení s § 19 nařízení vlády České republiky č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení ve výši 9,75% ročně od 29. 7. 2020 do zaplacení. Proto soud žalobě v rozsahu výroku II. vyhověl. Protože část nároku žalobce, nárok na zaplacení částky ve výši 9.540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 14.540 Kč od 26.2.2019 do 28.7.2020 a z částky 4.540 Kč od 29.7.2020 do zaplacení, nebyl po právu, soud žalobu v této části zamítl.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 o.s.ř., když oba účastníci byli poměrně úspěšní ze stejné části.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.