28 C 327/2020-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] za účelem sjednání pojistného produktu. Ve smlouvě se žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobci pojistné [částka] ročně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], na což byl žalobcem upozorněn, společně s tím ho žalobce upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku neuhrazení pojistného. Žalovaný ve stanovené lhůtě pojistné neuhradil, účinky zániku pojistné smlouvy nastaly dne [datum]. Žalobce tak požadoval za období od [datum] do [datum] uhrazení pojistného ve výši [částka], včetně úroku z prodlení. 2. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ruska s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu vyplývá z čl. 14 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, neboť žalovaný má bydliště v České republice. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku [částka], tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel se žalobcem dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] za účelem sjednání pojistného produktu. Ve smlouvě se žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se zavázal platit žalobci pojistné [částka] ročně. (Pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], na což byl žalobcem upozorněn společně s tím, že pokud dlužné pojistné neuhradí, pojištění dne [datum] zanikne (Upomínka upozorňující na zánik pojištění s dodejkou, upomínka spol. [právnická osoba] ze dne [datum]). Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani v dodatečné lhůtě, došlo k zániku pojištění. Žalobci vzniklo právo na zaplacení pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalovaný ani přes výzvy žalobce neuhradil ničeho (Předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. Podacího archu). 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 8. Soud po prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce takto: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, přičemž žalobce měl právo na pojistné za pojistnou dobu. Žalovaný nehradil pojistné řádně a včas, přičemž pojistné v důsledku nezaplacení pojistného zaniklo. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani na opakovanou výzvu žalobce, tudíž se dostal dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce od [datum], tj. ode dne následujícího po zániku pojištění (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 9. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], kterou je právní zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce. 11. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.