14 C 191/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 3 000 Kč, kapitalizovaného úroku 2 670 Kč, smluvní pokuty 3 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 31. 5. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 1. 2016 uzavřela žalovaná s předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] smlouvu [anonymizována čtyři slova], dle níž byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 3 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 3 870 Kč do 8. 2. 2016, neuhradila však ničeho. Smlouva byla uzavřena za využití prostředků komunikace na dálku. Žalovaná částka se skládá z jistiny 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 870 Kč, poplatků z prodlení 1 800 Kč a smluvní pokuty 3 000 Kč. 2. Podáním doručeným soudu dne 15. 10. 2021, ve znění podání doručeného soudu dne 16. 11. 2021, kterým žalobkyně reagovala na výzvu soudu, aby doložila, zda a jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy předchůdkyní žalobkyně zkoumána úvěryschopnost žalované, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty co do částky 5 670 Kč, kdy nadále požadovala pouze zaplacení jistiny 3 000 Kč a zákonného úroku z prodlení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci jednal dle § 101 odst. 3. zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez její účasti, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. 5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 6. Žalobkyně soudu předložila smlouvu označenou jako„ [anonymizováno 5 slov]“ s podtitulem„ Smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované částku 3 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splatit do 8. 2. 2016 a zaplatit v téže lhůtě poplatek 870 Kč Součástí smlouvy byly standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebník poplatků za poskytnutí půjčky a poplatků za prodloužení splatnosti. Smlouva není opatřena podpisem žalované, kdy k jejímu uzavření mělo dojít prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webového rozhraní a za využité SMS kódu (smlouvou, podmínkami). 7. Dne 21. 1. 2016 žalobkyně zaslala na [anonymizována dvě slova] [bankovní účet], který byl uveden ve smlouvě [anonymizována dvě slova] jako účet žalované částku 3 000 Kč (potvrzení platby). Připsání platby na uvedený účet je potvrzeno též sdělením [právnická osoba], která uvedla, že majitelem účtu k danému datu byla žalovaná, dispoziční práva k účtu měla mimo majitele i třetí osoba (sdělením [anonymizována dvě slova] [číslo listu]). 8. Žalobkyně předložila soudu upomínku žalovanému s datem 12. 7. 2019 bez potvrzení o jejím odeslání žalovanému a dále předžalobní výzvu předchůdkyně žalobkyně adresovanou žalovanému s podacím archem a datem odeslání žalovanému dne 7. 8. 2019 (upomínkou, podacím archem). 9. Dne 30. 5. 2018 byla mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva, kterou se [právnická osoba] jako postupitel zavázala postoupit soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávku za žalovanou, na žalobkyni a žalobkyně se zavázala soubor pohledávek převzít a zaplatit za něj postupiteli úplatu (smlouvou o postoupení pohledávek, příloha ke smlouvě s označením pohledávky za žalovanou). 10. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 7. 2018, žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě žalované částky ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení, přičemž oznámení bylo žalované odesláno dne 17. 7. 2018 (oznámením, podacím archem). 11. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky ve lhůtě do 19. 1. 2021, a to dopisem ze dne 11. 1. 2021, který byl žalované odeslán dne 12. 1. 2021 (předžalobní upomínkou, podacím archem). 12. Žalovaná netvrdila, a v řízení ani z provedeného dokazování nebylo zjištěno, že by žalovanou částku žalobkyni uhradila. 13. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní před prvním jednáním ve věci soud řízení co do částky 3 000 Kč a kapitalizovaného úroku 2 670 Kč dle § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. zastavil (výrok I.). <b>14. Zjištěný skutkový stav posoudil soud takto:</b> 15. Takto zjištěný skutkový stav po právní stránce soud posoudil tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“); smlouvou [anonymizována dvě slova] se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. 16. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr, aniž by před jeho poskytnutím zkoumala schopnost žalované daný úvěr splácet. 17. Tento závěr je v souladu se závěry obsaženými v rozsudku [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] ve spojení s konstantní judikaturou [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] a [název soudu]. Jak uvedl [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] [anonymizována dvě slova] ze dne 18. 12. 2014 [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další) [číslo listu] [ustanovení právního předpisu EU], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice [ustanovení právního předpisu EU] [Smlouva o EHS] (dále jen„ směrnice“), a bod 26 znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig.„ the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle [anonymizována dvě slova] zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl [název soudu] ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 vydaném pod [anonymizováno] [ústavní nález] to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli. 18. S ohledem na výše citovaný [anonymizováno] [název soudu] je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém [anonymizována tři slova] [číslo] [anonymizováno] dne 5. 3. 2020 konstatuje i [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace]. V tomto konkrétním případě žalobkyně ani přes výzvu soudu ze dne 29. 9. 2021 [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] nesdělila a ani nedoložila žádné skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila, čímž se připravila o opětovné poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. Soud tedy uzavřel, jak je již uvedeno výše, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Je-li pak neplatná smlouva, tak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením. 19. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru plnila žalované 3 000 Kč, plnila dle ustanovení § 2993 o. z., tj. aniž by tu byl platný závazek a má právo na vrácení toho, co plnila. Bezdůvodné obohacení na straně žalované činí částku 3 000 Kč s tím, že splatnost bezdůvodného obohacení nastala až na výzvu k plnění ([anonymizována tři slova] [spisová značka], ze dne 7. 4. 2010), přičemž žalobkyně doložila odeslání výzvy spojené s oznámením o postoupení pohledávky (nedostavením se k jednání se žalobkyně připravila o poučení dle § 118a o.s.ř.), tj. v rámci dopisu ze dne 12. 7. 2018, který byl podán k poštovní přepravě dne 17. 7. 2018. Předmětná písemnost byla žalované doručena v souladu s § 573 o. z. dne 20. 7. 2018, přičemž splatnost bezdůvodného obohacení nastala ve lhůtě 10 dnů od doručení, tj. dne 30. 7. 2018. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, žalobkyni vzniklo též právo na zákonné úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., co do rozsahu a výše úroku zároveň vázán návrhem žalobkyně (výrok