21 C 156/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3 714 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného pojistného ze smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění [anonymizováno] tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka], s počátkem pojištění dne 27. 6. 2019. Dlužná částka představuje dlužné pojistné za období od 27. 12. 2019 do 3. 4. 2020 ve výši 3 414 Kč a poplatek za upomínku ve výši 300 Kč. 2. Zdejší soud dne 26. 5. 2021 žalovanou v souladu § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s výzvou. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného ustanovení. 3. Usnesení obsahující výše uvedenou výzvu bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 12. 6. 2021, žalovaná se však k žalobě ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení ani nikdy později nevyjádřila. 4. Podle § 153a o. s. ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání tehdy, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován (odst. 1 věta první). Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. (odst. 2). Soud rozhodne rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal ve smyslu § 114b odst. 5 a § 114c odst. 6 o. s. ř. (odst. 3). 5. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 (§ 114b odst. 1 o. s. ř.) včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s. ř.) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaná nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené lhůtě, která marně uběhla dne 12. 7. 2021, jsou splněny všechny podmínky § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. V daném případě nejde o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), jde o nárok na dlužné pojistné z pojistné smlouvy dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. a náklady spojené s uplatněním pohledávky (náklady upomínání) ve smyslu § 513 o. z. Z výše uvedených důvodů má soud za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává, a na základě tohoto uznání žalobě vyhověl rozsudkem pro uznání. 7. Soud rozhodoval podle § 153a odst. 4 o. s. ř. ve věci rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 714 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. 9. Soud došel k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je touto zástupkyní zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 o. s. ř.