28 C 82/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení 11 921 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nedoplatků záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku a příspěvků do fondu oprav, když žalovaná je členem žalobce a je povinna přispívat na správu domu a pozemku v rozsahu podílu na společných částech domu. Žalovaná je povinna hradit měsíčně 655 Kč za příspěvek do fondu oprav a rovněž zálohy na služby, celkem 4 698 Kč měsíčně. Žalovaná však dluží za prosinec 2020 částku 2 525 Kč, za leden 2021 částku 4 698 Kč a za únor 2021 částku 4 698 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes výzvu žalobce. 2. Podáním ze dne 31. 8. 2021 žalobce uvedl, že bylo vyhotoveno vyúčtování záloh za rok 2020, z něhož vznikl přeplatek, který byl započten na nárok žalobce. Dále žalobce uvedl, že žalovaná uhradila částku 16 000 Kč, konkrétně dne 30. 4. 2021 částku 4 000 Kč, dne 28. 5. 2021 částku 4 000 Kč, dne 30. 6. 2021 částku 4 000 Kč, dne 28. 7. 2021 částku 4 000 Kč. Platby byly započteny na dlužné zálohy za měsíce prosinec 2020 až duben 2021 a částečně za květen 2021. Žalovaná tak dluží žalobci částku 1 979 Kč za květen 2021 a za měsíce červen a červenec 2021 částku 11 375 Kč. Co do částky 546 Kč tak vzal žalobce žalobu zpět. Usnesením ze dne 3. 9. 2021 č. j. 28 C 82/2021-53 soud řízení co do částky 546 Kč částečně zastavil a připustil změnu žaloby. Změna žaloby spolu s předmětným usnesením byla žalované doručena na adresu platného trvalého pobytu dne 27. 9. 2021 v souladu s § 49 odst. 2,4 o.s.ř. 3. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním příslušníkem Afghánistánu s majetkem v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána dle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, neboť podle procesních předpisů je pro řízení místně příslušný soud na území České republiky. Žalovaná má na území České republiky bydliště. Místní příslušnost českých soudů je dána, a to na základě § 85 odst. 1 o. s. ř. V projednávané věci je tak založena pravomoc soudů České republiky. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná je vlastníkem jednotky [číslo] zapsané v [list vlastnictví], v obci [obec], katastrálním území Strašnice a spoluvlastníkem nebytové jednotky [číslo] v téže budově (garáž). 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobce s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 6. Evidenčním listem ke dni 4. 12. 2020 bylo prokázáno, že celková platba záloh činí 4 308 Kč měsíčně a dále 390 Kč do fondu oprav a garáž. Rovněž byla prokázána splatnost k 15. dni v měsíci. Vyúčtováním záloh za služby spojených s užíváním prostor za rok 2020 bylo prokázáno, že žalovanému po odečtení nedoplatku z garážového stání vznikl přeplatek ve výši 1 511 Kč. Výpisem z účtu pak byly prokázány platby žalované ze dne 30. 4. 2021, 28. 5. 2021, 30. 6. 2021 a 28. 7. 2021 v celkové výši 16 000 Kč. Upomínkou ze dne 5. 1. 2021 a podacím archem bylo prokázáno, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu na zálohách za služby. 7. Soud posoudil věc po právní stránce dle ust. § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který stanoví, že vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad a dále dle § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který stanoví, že vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Ohledně příslušenství soud postupoval v souladu s § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy vzniklo žalobci právo požadovat po žalované ode dne následujícího po splatnosti vedle dlužné částky též úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobci podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě respektive ve změně žaloby ze dne 31. 8. 2021, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy žalobě vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 143,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 921 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, žaloba, změna žaloby) a z částky 790 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 730 Kč ve výši 1 413,30 Kč. 10. Lhůtu k plnění soud ve výroku I a II stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.