9 C 477/2020-54 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou, podanou Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 24. 7. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím a též uhrazení nákladů nalézacího řízení. K odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 27. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], tj. žalobkyní, na jejímž základě došlo k postoupení souboru pohledávek, a to včetně pohledávky, jejíhož uhrazení se žalobkyně v tomto řízení domáhá. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 19. 8. 2017 se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se zavázala žalovanému poskytnut neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč, na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpal celkem částku ve výši 10 000 Kč, přičemž z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou odeslanou dne 6. 2. 2020, žalovaný však na dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a usnesení s výzvou vyjádřit se k žalobě ze dne 7. 1. 2021, č. j. [číslo jednací], doručeny dle ust. § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) dne 4. 2. 2021, tj. více než 10 dnů před konáním ústního jednání. Předvolání k jednání na den 16. 8. 2021 bylo žalovanému doručeno dne 7. 7. 2021, tj. více než 10 před konáním ústního jednání. 3. Soud projednal věc dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil bez omluvy, ačkoli byl k němu řádně a včas předvolán, jakož i žalobkyně, která se z účasti na jednání omluvila podáním zdejšímu soudu doručeným dne 13. 8. 2021 s tím, že soud nepožádala o odročení a vyslovila svůj souhlas, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Z Potvrzení o provedené platbě vystaveného dne 21. 8. 2017 [právnická osoba], s.r.o. soud zjistil, že dne 21. 8. 2017 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka ve výši 10 000 Kč (Potvrzením o provedené platbě ze dne 21. 8. 2017). 6. Z Informace o klientech vyhotovené [právnická osoba], dne 17. 5. 2021, soud zjistil, že majitelem účtu [číslo] byla [jméno] [příjmení], přičemž od 18. 8. 2017 do 25. 2. 2019 byl disponentem i žalovaný. Účet byl zrušen ke dni 25. 2. 2019, částka byla zaslána dne 21. 8. 2017, tedy 3 dny poté, co měl přístup k uvedenému účtu i žalovaný (Informací o klientech vyhotovenou společností [právnická osoba] dne 17. 5. 2021). 7. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že na této je uvedena právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto věřitel, a dále žalovaný, jakožto klient. Listina není opatřena žádným systémem ověření totožnosti účastníků, žádným mechanismem ověření prostřednictvím telefonu. Předmětem smlouvy je závazek věřitele poskytnout klientovi neúčelový, bezhotovostní úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu, tj. ve výši 35 000 Kč a dále závazek klienta poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednané úroky z úvěru a příslušné poplatky. [ulice] listiny je uvedeno„ Na [anonymizováno] dne 21. 8. 2017“. Smlouva není jakkoliv podepsána ani jednou smluvní stranou (Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 21. 8. 2017). 8. Z listiny nadepsané„ [jméno] application info“ soud zjistil, že tato byla vyhotovena právní předchůdkyní žalobkyně ohledně identifikace klienta a obsahuje informaci, že žalovaným byla čerpána částka ve výši 10 000 Kč (listinou nadepsanou„ [jméno] application info“). 9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka byla postoupena ze společnosti [právnická osoba], jakožto postupitele, na společnost [právnická osoba], jakožto postupníka (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek). 10. Ze Standardních podmínek smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, soud zjistil jejich obsah (Standardními podmínkami smlouvy o úvěru [příjmení] [příjmení]). 11. Z Obchodních podmínek společnosti [právnická osoba], soud zjistil jejich znění pro spotřebitelské úvěry poskytované spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice (Obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba]). 12. Z Výpisů z účtu – výzev k úhradě (bez uvedení dat) soud zjistil, že na těchto je uvedeno datum, kdy byl úvěr načerpán. Soud z těchto dále zjistil celkové dlužné částky k datu splatnosti, kdy se jedná nejdříve o částku ve výši 10 000 Kč, následně částku ve výši 11 071,57 Kč a následně částku ve výši 12 199,80 Kč (Výpisy z účtu – výzvami k úhradě). 13. Z Předžalobní upomínky ze dne 15. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, a to ve lhůtě 7 dnů o doručení této upomínky (Předžalobní upomínkou ze dne 15. 6. 2020 včetně podacího lístku s datem podání 17. 6. 2020). 14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 15. Žalobkyně žalovanému dne 21. 8. 2017 poskytla bezhotovostně na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož majitelem byla [jméno] [příjmení], avšak ke kterému měl žalovaný v období od 18. 8. 2017 do 25. 2. 2019 dispoziční práva, peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný požádal o uzavření smlouvy o úvěru, ani že žalobkyně takový návrh přijala. Byla prokázána existence smlouvy o úvěru a všeobecných podmínek, avšak nebylo prokázáno, že žalovaný byl s obsahem těchto listin seznámen, či je nějakým způsobem stvrdil. 16. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 ZSU je poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 20. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZSU větou druhou, je smlouva o úvěru neplatná. V souladu s tímto ustanovením je pak spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Dle ustanovení § 87 odst. 2 ZSU je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 22. Dle ustanovení § 110 odst. 1 ZSU neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná [anonymizováno] národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úrok