11 C 366/2021-185 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 12. 2021 domáhala na žalované uhrazení částky 76 818 Kč s příslušenstvím jako nároku na vydání peněžitého plnění, kterého se žalované na úkor žalobkyně dostalo v rámci konkursního řízení společnosti [anonymizována čtyři slova], [IČO], [anonymizováno] [adresa], [anonymizována tři slova] (dále též jen„ úpadce“), v němž byl správkyní konkursní podstaty úpadce, Ing. [jméno] [příjmení], zpeněžen majetek žalobkyně. Na základě kupní smlouvy ze dne 20. 12. 2002, ve znění dodatku [číslo] ze dne 6. 2. 2003 (dále též jen„ kupní smlouva“) převedl úpadce na žalobkyni vlastnictví k těmto nemovitostem v obci [obec], [katastrální uzemí]: budova [adresa], pozemek st. [parcelní číslo], pozemek p. p. [číslo] pozemek p. [parcelní číslo]. Žalobkyně za převod vlastnictví k nemovitostem zaplatila úpadci kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč, a to bezhotovostním převodem ve dnech 2. 6. – 4. 6. 2003. Dle znaleckého posudku [číslo] 2012 vypracovaného dne 18. 6. 2012 soudním znalcem [právnická osoba], [IČO], činila obvyklá cena nemovitostí ke dni 20. 12. 2002 částku 13 700 000 Kč. Ke dni uzavření kupní smlouvy byl jednatelem a společníkem žalobkyně pan [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], který byl v rozhodné době též členem představenstva úpadce. Usnesením [název soudu] ze dne 25. 3. 2019, č. j. [číslo jednací] (dále též jen„ Rozvrhové usnesení 1“), konkursní soud rozhodl o návrhu správkyně konkurzní podstaty úpadce na vydání rozvrhového usnesení tak, že určil, že žalované bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty úpadce vydána částka 82 897,13 Kč. Usnesením [název soudu] ze dne 3. 3. 2020, č. j. [číslo jednací] (dále též jen„ Rozvrhové usnesení 2“), konkursní soud rozhodl o návrhu správkyně konkurzní podstaty úpadce na vydání dodatečného rozvrhového usnesení tak, že určil, že žalované bude z výtěžku zpeněžení konkursní podstaty úpadce vydána částka 2 057,02 Kč. Žalobkyně je však přesvědčena, že jí k žalované částce svědčí lepší právo nežli žalované, a žalovaná by tak měla žalobkyni žalovanou částku vydat. Konkurs na majetek úpadce byl prohlášen dne 20. 3. 2007 Lhůta pro přihlašování pohledávek věřitelů uplynula dne 20. 5. 2007. Dne 10. 3. 2008 zapsala správkyně konkurzní podstaty nemovitosti do soupisu konkursní podstaty. Důvodem soupisu byla absolutní neplatnost kupní smlouvy z důvodu absence ocenění hodnoty nemovitostí provedeného soudem jmenovaným znalcem ke dni uzavření smlouvy, které v té době ukládal § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“). Žalobkyně bránila své vlastnické právo k nemovitostem žalobou na vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty úpadce podanou v květnu 2008 proti správkyni konkurzní podstaty. Výsledkem excindačního sporu bylo rozhodnutí [název soudu] pod č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 17. 9. 2009 pod č. j. [číslo jednací], že nemovitosti jsou do soupisu konkursní podstaty sepsány oprávněně. Dne 8. 2. 2012 vydal velký senát [název soudu] průlomové rozhodnutí pod č. j. [spisová značka], podle něhož absence znaleckého posudku dle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy o převodu majetku, nýbrž je třeba zkoumat, zda kupní cena byla v místě a čase uzavření smlouvy obvyklá. Dne 26. 6. 2013 správkyně konkurzní podstaty nemovitosti přesto zpeněžila za částku 11 800 000 Kč. Po zpeněžení nemovitostí již žalobkyně nemohla požadovat vrácení svého majetku, uplatnila tedy v konkursním řízení úpadce svou pohledávku na vrácení zaplacení kupní ceny ve výši 14 037 000 Kč podáním ze dne 14. 8. 2013 označeným jako„ přihláška 2. pohledávky do konkurzního řízení“ z titulu bezdůvodného obohacení. Správkyně konkurzní podstaty se odmítla přihláškou pohledávky žalobkyně zabývat s tvrzením, že pohledávky uplatnila opožděně, přičemž ve svém odmítnutí odkázala na rozhodnutí [název soudu] ze dne 30. 1. 2014, sp. zn. [spisová značka] Kupní smlouva přitom není neplatná a žalobkyně je oprávněným vlastníkem nemovitostí. Konkursní soud úpadce však nereagoval na podnět žalobkyně k vydání pokynu k vyloučení výtěžku zpeněžení neoprávněně zapsaných a zpeněžených nemovitostí z konkursní podstaty. Celkem byl na základě [anonymizováno] usnesení 1 a [anonymizováno] usnesení 2 mezi konkursní věřitele s nepřednostními pohledávkami v konkursním řízení úpadce rozdělen výtěžek zpeněžení konkursní podstaty ve výši 13 059 118,02 Kč. V konkursním řízení zjištěná pohledávka žalované činila 210 986,51 Kč. Konkursní pohledávka žalované byla celkem uspokojena ve výši 84 954,15 Kč, tj. žalované z celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty určenému pro nepřednostní věřitele připadl podíl ve výši 0,65100000000000002 %. Žalobkyně tedy požaduje po žalované, aby jí vydal částku 76 818,00 Kč představující podíl ve výši 0,65100000000000002 % na výtěžku neoprávněně zpeněžených nemovitostí žalobkyně (0,65100000000000002 % z 11 800 000 Kč). 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 14. 4. 2022 odmítla žalobu v celém rozsahu a žalobou uplatněný nárok neuznala, navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná uvedla, že k uspokojení nároku v rámci konkursního řízení došlo na základě pravomocných rozvrhových usnesení, jež žalovaná považuje za dosud nezpochybněný právní titul částečného uspokojení svých pohledávek. Žalobkyně dovozuje, že při zohlednění vývoje judikatury, by byla v incidenčním sporu úspěšná, avšak změna judikatury, ke které dojde po pravomocném skončení řízení, není sama o sobě důvodem pro zásah do pravomocně ukončeného řízení či vzniku nových nároků, o nichž už jednou bylo rozhodnuto, neboť převažuje zájem na právní jistotě účastníků (k tomu odkázala žalovaná na judikaturu [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Intertemporální účinky takové nové judikatury se mohou promítnout jen do probíhajících a v budoucnu zahájených řízení, incidenční spor žalobkyně však byl v době posunu judikatury již pravomocně rozhodnut. Posun judikatury již nemůže mít dopad do práv žalované jako třetí osoby, neboť by takový postup byl v rozporu s principem právní jistoty. Po zpeněžení majetku žalobkyně mohla svým aktivním jednáním zabránit rozdělení rozvrhové podstaty vylučovací žalobou na vyloučení náhradního peněžitého plnění získaného správkyní konkursní podstaty za zpeněžené nemovitosti, jak plyne např. z rozhodnutí [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně také mohla z opatrnosti do konkursního řízení jako podmíněnou přihlásit svou pohledávku kupní ceny jako případné škody způsobené neplatným právním úkonem ve smyslu § 268 obchodního zákoníku. Žalobkyně také mohla v rámci konkursního řízení řádně a včas uplatnit pohledávku na vrácení kupní ceny nemovitosti, avšak uplatnila ji až 14. 8. 2013. Žalovaná dále uplatnila námitku promlčení, neboť žalobkyně sama uvádí, že nejpozději od 8. 2. 2012 si je vědoma svého tvrzeného nároku. Závěrem žalovaná namítla, že k tomuto sporu došlo v důsledku prvotního protiprávního jednání žalobkyně, která porušila § 196a obchodního zákoníku, je tudíž odporující dobrým mravům, pokud se nyní žalobkyně své pochybení se snaží napravit na úkor žalované. 3. V replice ze dne 26. 5. 2022 žalobkyně uvedla, že námitka promlčení není důvodná, neboť žaloba„ z lepšího práva“ je nárokem z bezdůvodného obohacení, nikoliv nárokem na náhradu vzniklé škody. Podstatou nároku„ z lepšího práva“ je, že konkurznímu věřiteli (v daném případě) byl vyplacen výtěžek zpeněžení věci, ke které měla žalobkyně lepší právo (v daném případě právo vlastnické, resp. věc nebyla vlastnictvím úpadce). K bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně došlo až v době, kdy žalobkyně inkasovala výtěžek zpeněžení předmětné věci, což je současně rozhodným momentem pro počátek běhu promlčení lhůty. Vzniku nároku z lepšího práva (bezdůvodného obohacení) pak není na překážku negativní výsledek excindační žaloby, kterou se žalobkyně domáhala vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty. Žalobkyně odkázala na rozsudek [název soudu] ze dne 29. 7. 2004, sp. zn. [spisová značka]. Rozhodujícím pro rozhodnutí o takové žalobě je právní stav platný v době, kdy bezdůvodné obohacení vzniklo, tj. tehdy, kdy žalovaná inkasovala výtěžek z konkurzní podstaty. Žalobkyně se domáhá aplikace judikatury platné v době zpeněžení nemovitostí. 4. V duplice ze dne 24. 10. 2022 žalovaná rozvedla svoji právní argumentaci z obrany proti žalobě, že intertemporální účinky změny judikatury mají zásadně dopad jen do probíhajících řízení, což není případ žalobkyně, že nikdo nesmí těžit ze svého protiprávního jednání, a že žalobkyně, když porušila povinnost podle § 196a obchodního zákoníku a zatížila nemovitostní transakci rizikem absolutní neplatnosti, což vyšlo najevo až později, si měla být této skutečnosti vědoma a z opatrnosti včas přihlásit svoji podmíněnou pohledávku na náhradu škody způsobené neplatností právního úkonu, kdy mohla být úspěšná se svým nárokem minimálně zčásti, pokud ne