12 C 154/2021-53 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 30. 11. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 14 600 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 2. 4. 2019 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které mu žalobkyně bezhotovostně poskytla peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč se splatností celkové částky dne 10. 5. 2019. Žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když neuhradil žalobkyni ničeho. V důsledku prodlení žalovaného vznikla dle žalobkyně povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba opakovaně doručena dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o.s.ř., a následně byla dne 1. 7. 2021 vyvěšena na úřední desce soudu. 3. První jednání ve věci bylo nařízeno na den 18. 1. 2022. Žalovaný byl o konání jednání vyrozuměn více jak 10 dnů přede dnem, kdy se jednání konalo, doručením předvolání ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.“, a přes poučení o následcích nedostavení se, se bez důvodné a včasné omluvy na toto jednání nedostavil a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil. 4. Právní zástupkyně žalobkyně se podáním ze dne 8. 11. 2021 omluvila z nařízeného jednání s tím, že žádala, aby bylo rozhodnuto ve věci bez účasti žalující strany. Pro případ, kdy by soud nepovažoval tvrzení a důkazní návrhy žalobkyně za dostatečné, dále žádala, aby jí bylo umožněno napravit toto v dodatečně určené lhůtě, na základě výzvy soudu. 5. Soud proto jednal v nepřítomnosti právní zástupkyně žalobkyně dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když právní zástupkyně se z nařízeného jednání včas a řádně omluvila, přičemž nežádala o odročení jednání. 6. Soud jednal rovněž v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když žalovaný žádným způsobem nereagoval na výzvy soudu a následně se bez omluvy neodstavil k jednání, ačkoliv byl řádně předvolán. <b>7. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.</b> 8. Ze smlouvy o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, má soud za prokázané, že žalovaný nejprve vyplnil na webové stránce žalobkyně [webová adresa]) formulář s žádostí o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tím učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni a odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce ze dne 2. 4. 2019 je žalovaným podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zaslala na telefonní číslo žalovaného. Smlouvou se žalobkyně zavázala do 2 dnů ode dne účinnosti smlouvy poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 8 000 Kč, a žalovaný se peněžní prostředky zavázal vrátit žalobkyni společně s poplatkem ve výši 2 600 Kč nejpozději do 2. 5. 2019. Pro případ prodlení ze strany žalovaného byla mezi účastníky sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Zároveň byla ve smlouvě uložena žalovanému povinnost v případě prodlení uhradit žalobkyni rovněž účelně vynaložené náklady, přičemž cena písemné upomínky byla stanovena částkou 500 Kč. 9. Z výpisu z účtu žalobkyně soud ověřil, že žalobkyně poskytla na bankovní účet č. [bankovní účet], uvedený ve smlouvě o zápůjčce ze dne 2. 4. 2019, peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč s variabilním symbolem [číslo]. 10. Z 5 předložených upomínek soud zjistil, že žalobkyně žalovaného opakovaně písemně vyzvala k uhrazení dlužné částky v aktuální výši s uvedením platebních údajů. Z předložených upomínek, ani z návrhu žalobkyně či jeho doplnění žádným způsobem nevyplývá, kdy měly být předmětné upomínky doručeny žalovanému. 11. Z předžalobní výzvy a podacího archu vyplývá, že právní zástupkyně žalovanou vyzvala dopisem ze dne 14. 10. 2020 k uhrazení dlužné částky ve výši 15 914 Kč a náhrady právního zastoupení ve výši 800 Kč do tří dnů, s upozorněním na možné soudní uplatnění nároku a následné exekuční řízení. 12. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 13. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které žalobkyně, jakožto zapůjčitel, přenechala žalovanému, jakožto vydlužiteli, peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč tak, aby tyto prostředky užil podle libosti a po čase tyto peněžní prostředky vrátil, přičemž žalovaný v daném případě vystupoval jako spotřebitel a tato smlouva byla uzavřena distančním způsobem dle ust. § 1824 o. z., kdy před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně poskytla žalovanému relevantní informace dle ust. § 1820 o. z., a ust. § 1811 o. z. Žalobkyně dle výše uvedené smlouvy poskytla bezhotovostně žalovanému částku 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč nejpozději do 10. 5. 2019. Tuto povinnost však žalovaný nesplnil, a ode dne 11. 5. 2019 se tak ocitl v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Žalobkyni vedle nároku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků vzniklo právo požadovat po žalovaném také zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.), přičemž výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). 14. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 2 500 Kč (které žalobkyně požaduje dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce, v němž je uveden poplatek ve výši 500 Kč za 1 písemnou/listinnou upomínku) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Žalobkyně nadto žádným způsobem neprokázala, že by jí odesíláním upomínky ve skutečnosti vznikly náklady v této výši, soud proto shledal ujednání o poplatku v celkové výši 2 500 Kč neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal. 16. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé d