12 C 213/2021-52 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 4. 2. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 20 926 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne 20. 1. 2020 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které jí žalobkyně bezhotovostně poskytla peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 4 063 Kč se splatností celkové částky dne 19. 2. 2020. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas, když neuhradila žalobkyni ničeho. V důsledku prodlení žalované vznikla dle žalobkyně povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o.s.ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o.s.ř., a následně byla dne 11. 8. 2021 vyvěšena na úřední desce soudu. 3. První jednání ve věci bylo nařízeno na den 18. 1. 2022. Žalovaná byla o konání jednání vyrozuměna více jak 10 dnů přede dnem, kdy se jednání konalo, doručením předvolání ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.s.ř.“, a přes poučení o následcích nedostavení se, se bez důvodné a včasné omluvy na toto jednání nedostavila a k žalobě se žádným způsobem nevyjádřila. 4. Právní zástupkyně žalobkyně se podáním ze dne 8. 11. 2021 omluvila z nařízeného jednání s tím, že žádala, aby bylo rozhodnuto ve věci bez účasti žalující strany. Pro případ, kdy by soud nepovažoval tvrzení a důkazní návrhy žalobkyně za dostatečné, dále žádala, aby jí bylo umožněno napravit toto v dodatečně určené lhůtě, na základě výzvy soudu. 5. Soud proto jednal v nepřítomnosti právní zástupkyně žalobkyně dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když právní zástupkyně se z nařízeného jednání včas a řádně omluvila, přičemž nežádala o odročení jednání. 6. Soud jednal rovněž v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když žalovaná žádným způsobem nereagovala na výzvy soudu a následně se bez omluvy neodstavila k jednání, ačkoliv byla řádně předvolána. <b>7. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.</b> 8. Ze smlouvy o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky, má soud za prokázané, že žalovaná nejprve vyplnila na webové stránce žalobkyně [webová adresa]) formulář s žádostí o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tím učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni a odsouhlasila znění obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce ze dne 20. 1. 2020 je žalovanou podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zaslala na telefonní číslo žalované. Smlouvou se žalobkyně zavázala do 2 dnů ode dne účinnosti smlouvy poskytnout žalované bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 12 500 Kč, a žalovaná se peněžní prostředky zavázala vrátit žalobkyni společně s poplatkem ve výši 4 063 Kč nejpozději do 19. 2. 2020. Pro případ prodlení ze strany žalované byla mezi účastníky sjednána povinnost žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Zároveň byla ve smlouvě uložena žalované povinnost v případě prodlení uhradit žalobkyni rovněž účelně vynaložené náklady, přičemž cena písemné upomínky byla stanovena částkou 500 Kč. 9. Z výpisu z účtu žalobkyně soud ověřil, že žalobkyně poskytla na bankovní účet č. [bankovní účet], uvedený ve smlouvě o zápůjčce ze dne 20. 1. 2020, peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč s variabilním symbolem [číslo]. 10. Z 5 předložených upomínek soud zjistil, že žalobkyně žalovanou opakovaně písemně vyzvala k uhrazení dlužné částky v aktuální výši s uvedením platebních údajů. Z předložených upomínek, ani z návrhu či žalobkyně i jeho doplnění žádným způsobem nevyplývá, kdy byly předmětné upomínky doručeny žalované. 11. Z předžalobní výzvy a podacího archu vyplývá, že právní zástupkyně žalovanou vyzvala dopisem ze dne 19. 1. 2021 k uhrazení dlužné částky ve výši 23 432 Kč a náhrady právního zastoupení ve výši 800 Kč do tří dnů, s upozorněním na možné soudní uplatnění nároku a následné exekuční řízení. 12. Shora uvedené listinné důkazy vedené důkazy považuje soud dle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) za věrohodné, tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila, a žádným způsobem se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní, neboť další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 13. Na základě shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k právnímu závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které žalobkyně, jakožto zapůjčitel, přenechala žalované, jakožto vydlužiteli, peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč tak, aby tyto prostředky užila podle libosti a po čase tyto peněžní prostředky vrátila, přičemž žalovaná v daném případě vystupovala jako spotřebitel a tato smlouva byla uzavřena distančním způsobem dle ust. § 1824 o. z., kdy před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně poskytla žalované relevantní informace dle ust. § 1820 o. z., a ust. § 1811 o. z. Žalobkyně dle výše uvedené smlouvy poskytla bezhotovostně žalované částku 12 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 063 Kč nejpozději do 19. 2. 2020. Tuto povinnost však žalovaná nesplnila, a ode dne 20. 2. 2020 se tak ocitla v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu. Žalobkyni vedle nároku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků vzniklo právo požadovat po žalované také zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.), přičemž výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). 14. Jelikož dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle nichž jsou příslušenstvím pohledávky též úroky z prodlení a žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 2 500 Kč (které žalobkyně požaduje dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce, v němž je uveden poplatek ve výši 500 Kč za 1 písemnou/listinnou upomínku) soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Žalobkyně nadto žádným způsobem neprokázala, že by jí odesíláním upomínky ve skutečnosti vznikly náklady v této výši, soud proto shledal ujednání o poplatku v celkové výši 2 500 Kč neplatným dle ust. §§ 1813 a 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu ust. §§ 2048 až 2052 o.z. nepřiznal. 16. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 038 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 838 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 926 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 ods